Zdroje: www.homesandgardens.com, chalupari-zahradkari.cz, www.dumazahrada.cz, prima-receptar.cz

Hlemýžď zahradní je suchozemský plž a je jedním z největších ulitnatých plžů žijících v České republice. Dožívá se zhruba šesti let, v zajetí dokonce až dvanáct.

Šneci mají na hlavě dva páry tykadel. Ty delší, které ční do výšky, jsou oči. Kratší pár je orgánem čichu a hmatu.

Mladý šnek se pyšní krásnou, tmavě hnědou nebo žlutohnědou barvou a čím jsou hlemýždi starší, tím více jsou jejich ulity světlejší.

Jsou to jedlíci!

Šneci denně spořádají tolik potravy, kolik sami váží. Pohybují se jen během deště, nebo maximálně den po dešti. Hlemýžď je hermafrodit a páření probíhá dlouhé hodiny, většinou v květnu.

Šneci ale nejsou jen nepřítelem zahrádkářů! V některých zemích je to nesmírná pochoutka, která se připravuje i v těch nejluxusnějších restauracích. Poptávka převyšuje nabídku. V některých částech světa razantně šneků ubylo právě kvůli sběračům. Kdysi se běžně konzumovali i u nás.

Sekret, který šneci vylučují, se používá i v kosmetice.

Stále se chcete hlemýžďů zbavovat?

Pokud vás nic z předchozího nepřesvědčilo, máme pro vás pár tipů, jak jim zabránit, aby vám nespořádali celou zahrádku. Šneci prý dokážou vylézt výš než slimáci!

  • Vysaďte kontryhel, orlíček, bergénie, srdcovku nádhernou, náprstník nebo šalvěj. U těchto rostlin se prý nebudou chtít zhluboka nadechovat, protože jim smrdí.
  • Sasanka japonská: kvete až koncem srpna do října. Některé kultivary jsou mrazuvzdorné, což je ideální. Nemá ráda sluníčko, potěšíte jí polostínem nebo i na stinném stanovišti, například v blízkosti stromů. I tato rostlina šnekům příliš nevoní.
  • Na začátku pěstování, sejte semena do květináčů, skleníku, nebo vyvýšeného záhonu. Vyčkejte, až budou rostlinky silnější, pak je teprve vysaďte na záhon. Je větší pravděpodobnost, že to zvládnou.
  • Samosběr je klasický způsob, kterým se lidé přemnožených hlemýžďů zbavují. I já tento způsob používám, protože s ním mám dobré zkušenosti. Na lov vyrazte nejlépe po dešti nebo navečer.
  • Bariéra – využít lze třeba skořápky z oříšků i vajec, ostrý štěrk, hrubší písek. Většina takovýchto bariér má velkou nevýhodu, že se při dešti otupí a šnek si vesele leze dál a dál...
  • Doporučuje se i vysadit obětní řada rostlin, které šneci neodolají. Patří mezi ně například salát. Narvou se salátem a do druhé řady se už nedostanou.
  • Plechovou bariéru si můžete vytvořit i doma. Ohnete plech na jednom konci, druhý zapustíte alespoň 10 cm do země. Ohnutý plech musí trčet ven ze záhonu a musí být ohnutý trochu k zemi. Tyto plechy (hotové) se už dají sehnat i u nás.
  • Vazelína je skvělý pomocník pro naše ruce po úmorné práci na zahradě. Ale můžete jí zkusit namáznout okolo záhonu. Šneci klouzavý povrch nemají rádi.
  • Měď je ideálním pomocníkem pro zahnání hlemýžďů i plzáků. Při kontaktu s mědí dojte k elektrickému výboji a nepřítel si to velmi rychle rozmyslí. Prodávají se měděné pásky, síťky, plůtky, ale postačí vám i měděný kabel.
  • Pravidelně odplevelujte. Šneci mají plevel moc rádi, tak jim tuto nabídku nejlépe ani neumožňujte.
  • Zalívejte ráno, půda se přes den vysuší a šneci se na cestu po vysušené půdě večer nevydají.

Já osobně se zbavuji pouze plzáků – sběrem. „Budkaře“, jak šnekům říkám, na zahradě nechávám v klidu žít.