Pozdní léto je příznivé pro řízkování nejen stálezelených bylinek, ale i popínavých rostlin a keřů, které se používají jako solitéry i pro výsadbu živých plotů. Pokud je třeba sazenic velké množství, finanční úspora může být veliká. Pokud potřebujeme jen jeden či dva keře, je zase množení řízkování skvělou příležitostí, jak rozvinout své pěstitelské umění. Oproti množení semeny má tu výhodu, že získáme rychleji větší sazenice a především že u kultivarů budou zachovány všechny jejich vlastnosti – vytvoříme kopii matečné rostliny. (Roubováním lze pak spojit vícero kultivarů dohromady – jako třeba u ibišku syrského, kdy pak jeden keř nese květy různých barev).

Když zrají řízky

Stonky rostlin obsahují dělivá pletiva, která se za příhodných podmínek promění v kořenové buňky – právě díky tomu můžeme řízkovat. Konec léta je ideální dobou pro odběr a zakořeňování především polodřevitých neboli polovyzrálých řízků. Polovyzrálý řízek již dřevnatí, jeho spodní část tmavne. Odebíráme ho od poloviny léta do podzimu. Abychom podpořili jeho zakořenění, můžeme šikmo seříznout kůru ve spodní části.

  • Vybereme letorost, který na bázi dřevnatí. Vhodnější bývají vodorovné výhony s uzlinami blíže sebe.
  • Ostrými zahradnickými nůžkami ustřihneme pod uzlinou 10-15 cm dlouhý řízek.
  • Odstraníme všechny listy, ponecháme pouze dva horní. Velké listy můžeme o polovinu zmenšit. V době zakořeňování rostlině pomůže, když odpařuje méně vody.
  • Na spodní straně řízku můžeme odloupnout proužek kůry přibližně 3 cm dlouhý, což podpoří tvorbu kořínků.
  • Dostatečně vysoké pěstební nádobky nebo sadbovače naplníme lehkým substrátem (kompost vylehčený perlitem nebo kokosovými vlákny, listovku nebo speciální substrát).
  • Řízky vložíme do předem vyhloubených důlků a substrát kolem nich upěchujeme tak, aby držely rovně nebo mírně šikmo. Než do substrátu řízek zapíchneme, bývá vhodné ho trochu upěchovat, aby rostoucí kořínky „nevisely ve vzduchu“.
  • Substrát udržujeme stále mírně, rovnoměrně vlhký.
  • Zakořenění napomáhá vlhké mikroklima skleníku, pařeniště nebo miniskleníčku, postačí i obyčejný perforovaný kelímek či vršek PET lahve. Sazenička však potřebuje i přísun čerstvého vzduchu, aby ji nenapadly houbové choroby.

Co s řízkovanci přes zimu?

Většinu řízků mrazuvzdorných rostlin můžeme přes zimu nechat v nevytápěném

skleníku, nebo dokonce přímo na venkovním záhonu. Další sezónu budou připraveny k výsadbě. Poté, co se řízek ujme, můžeme velmi mírně přihnojovat, a teprve na jaře, až začne růst, dopřát sazeničce živin více.

Ještě později na podzim můžeme vyzkoušet množení pomocí dřevitých, zcela vyzrálých řízků. Ty odebíráme ze zcela zdřevnatělého, jednoletého výhonu, nejlépe v bezlistém stavu brzy zjara nebo na podzim (ale ne v zimě, kdy se již rostliny uložily ke spánku). Krátký výhon můžeme odtrhnout i s patkou. Tyto řízky mohou zakořenit až za několik měsíců.