Pro skladování zimních, tedy k uskladnění vhodných odrůd jablek a hrušek, je ideální chladný, vlhký sklep. Svědčí i mnohé zelenině, jen by se neměla družit s ovocem, které vylučuje etylen a ubírá tak zelenině na svěžesti a trvanlivosti. Brambory, mrkev a další kořenovou zeleninu, kterou lze ve sklepě skladovat, proto od ovoce oddělte co nejdůkladněji.

Podívejte se na video na YouTube (kanál Receptář prima nápadů), jak skladovat kořenovou zeleninu:

Zdroj: Youtube

Kam s dýní?

Zatímco skladování ovoce a kořenové zeleniny má v našich krajích dlouhou tradici, dýně mnohdy ošálí i zkušené pěstitele. Zdálo by se, že sklep je nejlepším místem pro všechny bez rozdílu. Jenže pro zralé dýně je vlhko a zima naopak zhoubou. Začnou se kazit a měknout. Vyžadují totiž skladování v suchu a při teplotě nad 10 °C, klidně při pokojové. Důležité je, aby relativní vlhkost vzduchu pokud možno nepřesáhla 70 %. Nemusíte se bát, že plody vyschnou a scvrknou se, jako by se to stalo ovoci nebo bramborám.

Nedotýkat se

Dužina je odolná a tvrdá, navíc chráněna pevnou slupkou. Dýně by se ovšem neměly navzájem dotýkat, aby mezi nimi mohl volně proudit vzduch. A pokud se některé odlomí stopka, zkonzumujte ji přednostně. A jak dlouho dobře vyzrálé a skladované dýně vydrží? Dobře vyzrálé dýně velkoplodé (viz výše) vydrží výtečné až do jara a ještě déle. Oproti tomu odrůdy odvozené od dýně obecné je lepší sníst dříve, po novém roce již na kvalitě ztrácejí a jsou příliš vláknité.

Jak úrodu zpracovat?

Zavařování

  • Zavařování ovoce má dlouhou tradici a existují stovky dokonale vyladěných způsobů a receptů na přípravu lahodných zavařenin, šťáv, sirupů a kompotů. Ale existují i další způsoby, jak uchovat plodiny, které nelze snadno a dlouze skladovat. A mnohé z nich zachovají nutriční hodnotu ovoce a zeleniny lépe a nevyžadují ani přídavek cukru.

Mražení

  • Zvláště u větších plodů sice konzistence po rozmrazení utrpí, ale pokud ovoce rozmixujete a přidáte do jogurtu nebo smoothie, vůbec to nevadí. Například rozmixované švestky jsou vynikající s medem, kakaem a troškou skořice. Také mražená rajčata se hodí už jen na přípravu omáčky či polévky, ovšem bude výtečná. Zato paprika, hrášek, brokolice či mladé fazolky si mohou uchovat i tvar. Tuto křehkou zeleninu se před zamražením vyplatí blanšírovat, tedy na dvě minuty ponořit do vroucí vody a poté ihned zchladit ve vodě ledové. Zelenina díky tomuto zastavení enzymatických procesů zůstane šťavnatá, křupavá i barevná.

Sušení

  • Mrazit lze díky vynálezům moderní doby. Naopak sušení ovoce a zeleniny je jedním z nejstarších způsobů, jak je uchovat na zimu a skvěle funguje dodnes. Sušilo se v obecní sušárně, doma za kamny či na sluníčku… Dnes můžete využít sušičku, která je rychlá a spolehlivá, ale potřebuje elektrickou energii. Existují i sušičky solární, které násobí účinnost slunce, fungovat však budou jen za teplých dní.

Zpět k tradicím

Dalším tradičním způsobem uchování úrody, ke kterému se nyní rádi vracíme, je kvašení. Tento proces nejen že zeleninu uchová se všemi vitaminy, ale ještě pár prospěšných látek přidá. Jsou to laktobacily a enzymy, které se při kvašení aktivují a naší mikroflóře velmi prospívají. Klasikou je kysané zelí, ovšem bakterie mléčného kvašení ochotně zpracují jakoukoli zeleninu či ovoce.

Stačí je najemno pokrájet, řádně prosolit, promnout a počkat, až pustí šťávu. Přidat můžete i bylinky, křen, chilli papričky. Poté směs upěchujte do sklenic nebo kameninových zelňáků či kvašáků. Musí být ponořená ve vlastní šťávě (zatíží ji speciální poklička nebo sítko) a pár dní v teple pracovat za přístupu vzduchu. Při vyšší teplotě bude obsah kvasit dva až tři dny, při nižší přibližně týden. Až se vybublá, uložte ji do chladu, kde vydrží i několik měsíců, pokud bude stále pod hladinou vlastní šťávy.

Lahodné kvašáky

Stejně se připravují i kvašáky – kvašené okurky. Těm však vlastní šťáva nestačí, pokud nechcete okurkovou kaši – celé, nebo vidličkou propíchnuté či nahrubo nakrájené okurky zalijte převařenou osolenou vodou (na litr vody asi 50g soli), přidejte bobkový list, pepř, nové koření, česnek, kopr, saturejku či další bylinky dle chuti, nebo koření povařte již ve vodě na zalití.

První týden je nechte kvasit při teplotě 20 až 22 °C, další dva týdny může být teplota nižší. Po dokvašení je opět uchovávejte v chladu. Zalití vodou můžete využít i u dalších druhů zeleniny, které chcete ponechat ve větších kouscích, například u květáku a brokolice.

Italská klasika

Výtečným způsobem uchování bazalky je příprava janovského pesta. Bazalku jednoduše rozmixujete v olivovém oleji spolu s parmazánem, piniovými oříšky (lze nahradit vlašskými nebo kešu), solí, česnekem a kapkou vinného octa. Pokud na vrchu směsi bude stále vrstvička olivového oleje, vydrží pesto v chladnu i pár měsíců.

Prodej přebytků

Kromě ukládání a rozdávání či výměny výpěstků se nabízí také prodej přebytků ze zahrady. Pokud budete plodiny, které jste sami vypěstovali, prodávat jen v době sklizně, tedy po omezenou dobu a nikoli soustavně, můžete tak činit i bez živnostenského listu. A pokud roční výdělek z tohoto prodeje nepřekročí limit 30 000, není třeba ho ani danit. Nejjednodušší je cedule před domem, další možnosti nabízejí například rozmanité trhy. Podmínkou tohoto prodeje bez „papírování“ je kromě splnění uvedených podmínek i to, že prodávané ovoce a zelenina bude v celistvém stavu, tedy nijak naporcovaná nebo zpracovaná kupříkladu na zavařeninu.

Související články

Zdroj: časopis Receptář