Jednoduše. Ve svahu vykopali krecht – polní jámu, která jim sloužila jako sklep. Ještě než se pustili do díla, samozřejmě zjistili, jestli na místě není náhodou podzemní voda, která by jim ze zásob udělala jednu velkou břečku. A když nebyla, vykopala se 120 centimetrů hluboká jáma, která se vysypala 30 centimetrovou vrstvou kamení a zaházela se vrstvou slámy. Proč? Protože sláma funguje jako duté vlákno a odvádí vlhkost. Na tuhle podestýlku pak naši pradědové a prabáby ukládali kořenovou zeleninu. A nebyli sami. Staří Římané podobným způsobem skladovali hlávky zelí.
I staří Římané skladovali v krechtu zelí.
Spíž, do které myši nechodí
Krecht je zvláštní věc. Naši předkové neřešili větrání, naopak svou skrýš uzavřeli dřevěnou deskou, na jejíž spodek natloukli hřebíky kusy slámy. Jakmile byl krecht uzavřený, nakonec se na něj naházeli drny a bylo uskladněno. Když náhodou napadl sníh, žádný problém to nebyl. Všichni totiž věděli, že krecht se nesní zbůhdarma otvírat, proto si domů navozili pořádné zásoby – minimálně 30 kilo brambor a nějakou tu kořenovou zeleninu – takže hlad nehrozil.
Brambory v krechtu vydrží déle než ve sklepě.
Samozřejmě, že našince napadne, jak to naši předkové řešili s hlodavci. Taková podzemní spíž musela nalákat spoustu myší. Ale kdepak! Při zakládání krechtu se totiž většinou dělal velký, sedmihodinový oheň. Ten místo krásně vypálil a hlavně zocelil stěny krechtu, které žárem ztvrdly a byly neprostupné. Dokonce i pro hlodavce.
Chcete si vyrobit krecht? Tady je pár informací jak na to.
Předepsaná hloubka
Ani hloubka krechtu nebyla náhodná. Naši předkové si vypočítali, že půda nezamrzá od 120 centimetrů. U mělčích krechtů by hrozilo, že by se z nich stal v zimě přírodní mrazák a zásoby by se znehodnotily. Zajímavé je, že spousta lidí neměla jeden, ale vícero krechtů. V minulosti byly důvodem jejich budování války. Občas se totiž stalo, že nějaký hladový voják krecht našel a pořádně ho vyjedl. Aby rodina nezůstala na „oubytě“, měla v zásobě ještě dalších pár podzemních sklepů.
Mrkev se dá skladovat pod zemí.
Krecht jako sklad zrna
Dříve se krechty používaly i na uchování zrna, které bylo hlavní surovinou pro pečení chleba, ale bylo i krmivem pro zvířata. Schéma skladování bylo úplně stejné jako u zeleniny, jenom s tím rozdílem, že krecht musel být před použitím opravdu důkladně vypálený ohněm. Zrno totiž, na rozdíl od zeleniny, bylo náročnější na skladování a zároveň velmi citlivě reagovalo na vzduch, proto se muselo náležitě udusat. Ale i v případě zrna platilo, že v zemi vydrží celou zimu. Vyzkoušejte to také, ať už na zeleninu nebo obilniny. Krecht vás nebude nic stát a v lecčems funguje lépe než sklep.
Zdroje: www.cz.hecht.cz, www.youtube.com
