Co nechat na záhonech?
Odolné druhy zeleniny můžete na záhonech ponechat až do příchodu zimy. Salát většinou lehký mrazík snese, podobně jako roketa, pažitka, špenát, hlávková kapusta, ředkvička, čekanka či endivie. Čínské zelí vydrží bez újmy až -6 °C.
Podobně i brokolice a tuřín snesou lehčí mráz. Hrášek je oproti fazolkám otužilý a lehký mrazík ho také nezničí. Mrkev, pastinák, křen i černý kořen pod nastýlkou z listí či slámy vydrží dokonce i po příchodu silnějších mrazů. Můžete je sklízet po celou zimu, pokud ovšem nenapadne sníh nebo pokud půda nepromrzne. Proto je lepší alespoň část úrody sklidit a uložit do chladného sklepa, nejlépe do mírně navlhčeného písku.
Kadeřavé kapustě zima nevadí a po přejití mrazem je dokonce chutnější. Podobně i pór a růžičková kapusta se vyrovnají i se silnějšími mrazy.
salát, záhon, sklizeň
Sledujte předpověď počasí
Ovšem teplomilnou zeleninu zničí i krátký a nenadálý noční mrazík, který může přijít již koncem měsíce – zvláště ve vyšších polohách, nebo naopak mrazových kotlinách. Mezi vyloženě choulostivé druhy zeleniny v tomto ohledu patří papriky, rajčata, lilky, cukety, dýně a melouny. A rajčata či okurky ztrácejí na kvalitě dokonce i když teploměr poklesne pod 10 °C.
Proto je třeba sledovat předpověď počasí. Plody se vyplatí sklidit včas – zvláště již zralé, nebo ty, které mají šanci v teple domova ještě dozrát. Rostliny pak můžete chránit netkanou bílou textilií. Pokud je důkladně obalíte, přečkají bez úhony pokles teploty do –4 °C, především pokud z textilie vytvoříte stany, které zachytí teplo nastřádané v půdě, případně zdi.
Přenosné fóliové kryty
Pomohou také přenosné fóliové kryty a rukávce. Při následném oteplení pak mohou dorůst ještě další plody. Zvláště u cuket a okurek, u nichž je sklízíte ještě nezralé, se může ochrana vyplatit. Stejně jsou na tom fazolky pěstované pro sklizeň nezralých lusků.
Před příchodem prvních nočních mrazíků skliďte také všechnu bazalku – tato teplomilná jednoletka mráz nesnáší, a i teplota nad nulou, ovšem nízká, snižuje kvalitu listů.
Květák, který nevytvořil do konce září růžice ke sklizni, je rovněž nutné chránit před prvními mrazíky. Včas sklidit nebo chránit je třeba i cibuli a celer.
Rajčatům pomůže hruška
Zpracovávat zelená, jedovatý solanin obsahující rajčata, je riskantní, i když jsou čatní z nich oblíbená. Ovšem plody, které již dorostly do konečné velikosti a téměř se začínají vybarvovat, v teple domova spolehlivě dozrají. Sklízejte je i se stopkami a vložte do bedničky spolu s ovocem, které vylučuje etylén a zrání tak uspíší. Nejvýkonnější je v tomto ohledu hruška, postačí však i jablko. Pokud byla rajčata skutečně dorostlá, bude jejich chuť dobrá, ačkoli těm vyzrálým na sluníčku se možná plně nevyrovná.
Dýně nechte po sklizni ještě dozrát
Dýně je třeba sklízet plně vyzrálé, pokud je chcete skladovat. Uřízněte je i se zaschlou stopkou, když jsou plně vybarvené a na oťuk duté. Ovšem i takto vyzrálým plodům velmi prospěje posklizňové dozrávání. Zvýší jejich trvanlivost a vylepší chuť. Škrob se postupně mění na cukr, dýně budou sladší, výraznější chuti, a přitom jemnější konzistence.
Pokud je venku teplo, můžete je nechat pod přístřeškem, na místě chráněném před deštěm i rosou, vystavené slunečním paprskům. Pokud je venku vlhko nebo hrozí mrazíky, nechejte dýně vyzrát doma, při pokojové teplotě. Přitom je občas otočte, aby proschly ze všech stran.
Odrůdám dýní, které jsou vyšlechtěny z dýně neboli tykve velkoplodé (Cucurbita maxima) – patří mezi ně i oblíbené hokkaido, kuri či máslová dýně – svědčí nejméně měsíční, ještě lépe dvouměsíční dozrávání. Dýním vyšlechtěným z dýně neboli tykve obecné (Cucurbita pepo) a z dýně muškátové (Cucurbita moschata) postačí týdenní či dvoutýdenní vyzrávání.
zelenina, dýně, mrkev, sklizeň
Pokud jste nechali plně dorůst a vyzrát cukety, budou podobně trvanlivé jako dýně – houbovitou dužinu takových plodů má však v oblibě jen málo strávníků, ačkoli je lze zpracovat rozmanitě.
Související články
titulka, Receptář, časopis, září
Zdroj: časopis Receptář
