Vytvoření příjemného stínu na zahradě může znamenat rozdíl mezi prožitím horkých letních dní v pohodlí a zoufalým únikem před slunečními paprsky. Bez ohledu na to, zda se jedná o místo pro odpočinek, posezení s rodinou nebo prostor pro zahradní oslavy, dobře navržený stínící prvek může být nejen funkčním, ale také esteticky přitažlivým doplňkem vaší zahrady.
Jak si vyrobit vlastnoruční stojan na slunečník, se podívejte ve videu:
Plocha stínu je důležitá
Slunečník nebo stínící plachta by měly mít v ideálním případě zhruba o 1,5 m větší průměr než místo, které mají zastínit. Pokud jde o posezení, pak stačí jen 50 cm navíc. Šikovné je pořídit si slunečník, který můžete naklápět, a tím pádem stín přizpůsobit i večernímu slunci nebo podle potřeby zastínit některou plochu o něco víc.
Boční opora
Výrobci většinou dělí slunečníky podle druhu opory, to znamená, že mají středovou nebo boční nohu. Středová opora se lépe hodí do menších prostorů a taky nad jídelní stoly, protože slunečník můžete snadno postavit do otvoru v desce stolu. Jsou také stabilnější, nepotřebují tak těžkou podstavu a díky obojímu mohou mít širší stínicí část – až 5 x 5 metrů.
Boční opora je šikovná, pokud se chystáte zastínit třeba prostor s lehátky nebo část terasy, protože podstava slunečníku může stát stranou stíněného prostoru a nepřekážet uprostřed. Podstava ale musí být těžší a boční slunečníky bývají kvůli stabilitě menší.
Pozor na barvu slunečníku
Životnost slunečníku většinou určují materiály, z nichž je vyrobený. Nejpevnější konstrukce bývají z kovu nebo tvrdého dřeva, u druhých jmenovaných ovšem musíte počítat s menší odolností vůči počasí a je dobré je alespoň mimo sezonu zcela sklízet. Nejméně odolné jsou plastové konstrukce, protože plast začne působením počasí poměrně brzy křehnout.
Textilní stínidlo slunečníku se nejčastěji vyrábí z kombinace polyesteru s bavlnou, může být ale čistě polyesterové, případně z jiného umělého vlákna. Upravuje se pak nejen proti UV záření, ale některá vlákna zaručují odolnost i proti dešti či nečistotám nebo lepší stálobarevnost. Barva slunečníku přitom není jen estetická záležitost – čím světlejší, tím menší horko bude v prostoru pod ním.
UV ochrana
Pro ty, kdo sedí pod slunečníkem, je důležitá především UV ochrana. Fakt, že jste ve stínu, totiž neznamená, že vás plně chrání před sluníčkem. Látka propouští část UV záření, podobně jako oblečení. Při nákupu se proto zajímejte, jakou ochranu přesně nabízí – lepší slunečníky totiž bývají často vybavené zlepšenou UV ochranou pomocí nátěrů nebo třeba nanočástic. Označuje se podobně jako opalovací krémy a šíře sahá obvykle od UV15+ po 50+.
Ochranu byste ovšem měli poskytovat i vy slunečníku. Pokud ho nepoužíváte, sklopte ho, a na delší časová období zavřete do speciálního krytu. Prodloužíte tak stálost barev, ale především speciální vlastnosti i celkovou životnost stínidla.
Osvětlení pod slunečníkem
Speciální vybavení? I tím některé slunečníky disponují. Poměrně běžné už je naklápění celého slunečníku, šikovné je taky elektrické sklápění. Kdo často třeba griluje na terase nebo sedává s přáteli na zahradě, ocení možná také jeho osvětlení. Bývá napájené většinou solárním panelem umístěným na vrchu, některé typy umějí měnit barvy i intenzitu osvětlení. Takže si je zapnete přesně podle nálady.
Stínící plachty
Stínicí plachty se na českých zahradách objevují v posledních letech čím dál častěji. Oproti slunečníkům mají výhody i nevýhody a jejich pořízení záleží většinou na prostoru, který se chystáte zastínit. Rozhodně jsou skladnější než slunečníky a dovedou taky odstínit větší plochu.
Látka bývá ošetřena podobně jako potah slunečníků – může tedy poskytovat kromě stínu i ochranu před slunečními paprsky a deštěm. Na druhou stranu plachty potřebují k napnutí stromy, případně úchyty na fasádě domu či sloupky. A pokud nejsou k dispozici, je vždy snazší postavit na místo slunečník.
Stejně tak nemůžete s plachtou jednoduše hýbat a předem byste si měli rozmyslet, jak moc na zahradě nebo terase fouká. Než přijde bouřka nebo velký vítr, je každopádně lepší ji stáhnout. Na druhou stranu plachtou, i se stahovacím mechanismem, můžete zakrýt třeba trámkovou střechu pergoly, a mít tak vyřešené stínění i na místě, kam by se slunečník nehodil.
Důležitá měření
- Mezi očkem v plachtě a místem úvazu musí být vzdálenost minimálně 30 a maximálně 100 centimetrů. Čím je plachta blíž místu úvazu, tím vypnutější bude.
- Na úvazném laně by měla být smyčka nebo zkracovačka, která umožní plachtu vypnout i případně lehce povolit.
- Plachta by měla být zhruba o 70 centimetrů na každé straně menší, než je plocha, kterou plánujete zastínit – právě kvůli úvazu.
- Plachtu vždy uvazujte tak, aby měla alespoň malý spád. Díky tomu se v ní nebude při dešti držet voda.
Související články
Zdroj: časopis Receptář