Z podzimního zápisníku - jak ušetřit na zahradě
Zdroj: profimedia.cz

Jak ušetřit na zahradě: 7 skvělých tipů, které přispějí do rodinného rozpočtu

Pěstování je krásný koníček. Může být dosti nákladný, nebo stát naopak jen minimum financí, a časem k rodinnému rozpočtu dokonce přispět. Jak si užít zahradničení, a ještě přitom ušetřit?

Sklízejte semena

Jsou stále dražší a sklízením vlastních značně ušetříte. Kromě toho tak uchováte odrůdy, které nejsou běžně k dostání. Semenaření není snadné u všech plodin, například dvouleté (kořenová zelenina) a snadno se křížící (cukety s dýněmi, kopr s fenyklem) vyžadují speciální postupy. Ovšem semena listové zeleniny, rajčat, paprik, lilků, hrášku, fazolí a většiny letniček je velmi snadné sklidit a uchovat. Dozrávající semena sklízejte za suchého počasí, nechte je důkladně doschnout a poté je uchovávejte v suchu. Semena schovaná v plodech zeleniny, například v rajčatech, nejsnáze získáte tak, že dužinu necháte zkvasit a ve vodě je pak snadno oddělíte. Plody musejí být dobře vyzrálé (u okurek to znamená již žluté a nejedlé), kvalitní semena sklidíte jen z těch nejlepších rostlin. Nesbírejte semena F1 hybridů, jejichž potomstvo má neustálené vlastnosti (nehybridní okurky jsou dnes vzácnost, ale i takové ve starých odrůdách najdete).

Slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata) Slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata) Zdroj: shutterstock.com

Podpořte své pomocníky

Dříve než se larva slunéčka promění v brouka, sežere i tisíc mšic. A dospělá beruška v pronásledování pokračuje. Čím více slunéček na zahradě, tím méně starostí – tato biologická ochrana je nejpřirozenější a nejlevnější. Letošní berušky však musejí úspěšně přečkat zimu, aby zjara přímo na rostliny napadené savým hmyzem nakladly vajíčka. Pro přezimování jim stačí kousek stařiny, suché neposečené trávy, bohatě zamulčovaný trvalkový záhon nebo kupka listí a klestí v koutě zahrady, která zároveň poslouží jako úkryt i mnoha dalším užitečným hostům. Poslouží i senem vyplněné partie hmyzího hotýlku. Prvotřídní zimní ubytování můžete beruškám poskytnout v podobě dřevěných škatulek vystlaných suchým senem nebo mechem. Jako vchod postačí škvíra široká 0,5 cm. Příbytky schovejte pod keře do listí.

Množení rozmarýnky řízkováním Namnožte si vlastní sazeničky Zdroj: Floki / Shutterstock.com

Namnožte si vlastní sazeničky

Vegetativní rozmnožování je zvláště u dřevin rychlejší než pěstování ze semen a zachová spolehlivě vlastnosti dané odrůdy. Řízkováním si snadno namnožíte keře i dřevnatějící bylinky, ať už z vlastní zahrady, nebo z darovaného řízku. Vyzrálé podzimní řízky koření ochotně, stačí 10 cm dlouhé kousky, které seříznete ostrým nožem a zapíchnete do lehkého, vlhkého substrátu. Z části, kterou zapustíte, odstraňte listy, a příliš listové plochy nenechávejte ani nad zemí. Pokud máte skleník, řízkovance v něm můžete ponechat přes zimu, poslouží i chladná světlá místnost nebo záhon chráněný netkanou textilií. Většinu trvalek zase snadno namnožíte rozdělením starších trsů, kdy každou část vysadíte zvlášť. U starších rostlin, které se rozklesávají a uprostřed méně kvetou, použijte jen okrajové části – namnožíte je tak a zmladíte zároveň.

Recyklujte

Podzimní sezonu prodlouží bílé netkané textilie, které přehodíte přes záhony. Pokud s nimi zacházíte opatrně, můžete je po sklizni uložit a poslouží i v dalším roce. Jsou-li zašpiněné, lze je i vyprat, nepoužívejte však aviváž. Opakovaně se hodí i plastové sadbovače a květináčky na sazenice, když je uskladníte. Místo nich však poslouží i rozmanité plastové kelímky, v jejichž dně prostřihnete drenážní otvory. Ještě snazší je odříznout ostrým nožem pár otvůrků na hraně mezi dnem a stěnami. Staré kartonové krabice poslouží na mulčování, plastové tácky, na nichž bývají zatavené potraviny, zase místo podmisek.

Kvašená zelenina fermentace Kvašená zelenina fermentace Zdroj: Shutterstock

Fermentujte

Mléčné kvašení vás, na rozdíl od zavařování, nebude stát žádnou energii a umožní zpracování nejrůznějších zbytků. Mléčně zkvašená čili fermentovaná zelenina je výtečným zdrojem vitaminů a minerálů ve snadno stravitelné podobě. Prospívá střevní mikroflóře, poslouží jako pikantní příloha. Princip je jednoduchý – zeleninu pokrájíte na malé kousky, prosolíte (přibližně lžičkou soli na kilogram) a důkladně prohnětete, aby pustila šťávu. Pak ji napěchujete do nádoby (kvašáčku, sklenice) a zatížíte tak, aby byla ponořená ve vlastní šťávě – to je základ úspěchu. Nechte ji kvasit 3–7 dní při pokojové teplotě (čím déle, tím bude kyselejší). Poté, co změkne a bude vám připadat tak akorát, nádobu přesuňte do chladu. Můžete vyzkoušet nejrůznější směsi, zkvasit lze i rajčata, přerostlé listové hořčice nebo roketu, které fermentací ztratí přebytečnou palčivost. Výtečné jsou i směsi s jemně nastrouhanou mrkví.

Kompostujte vše, co jde

Pokud budete poctivě kompostovat, nemusíte utrácet za pěstební substrát. Proměníte v něj veškerý odpad ze zahrady. Pro optimální a rychlé zrání míchejte na uhlík bohaté suché materiály (listí, štěpku, piliny, papír, slámu) s materiálem zeleným, bohatým na dusík (zelenou trávou, plevelem, trusem, zbytky z kuchyně, rostlinnou jíchou, močí). Zelený, šťavnatý odpad by měl tvořit nejvýše třetinu, což lze právě na podzim díky listí splnit. Pokud poměry dodržíte a kompost v prvním měsíci každý týden provzdušníte proházením, podpoříte vysokou teplotu, která rozklad provází. Při takzvaném horkém kompostování tak spolehlivě zničíte i semena a oddenky plevelů, stejně tak rozličné choroby. Do popelnice proto nepřijde nic a na jaře budete mít k dispozici prvotřídní zralý kompost, který poslouží jako hnojivo a jemný pěstební substrát v jednom.

Drobné ovoce můžeme snadno zamrazit. Drobné ovoce můžeme snadno zamrazit. Zdroj: Silvia Bogdanski / Shutterstock.com

Sklízejte úrodu chytře

  • Využijte úrodu do posledního plodu.
  • Jablkům a hruškám svědčí chladný vlhký sklep a zimní odrůdy v něm mohou vydržet svěží až do jara.
  • Zralé dýně (mají již suchou stopku) nechte v suchu a klidně i v teple. A dopřejte jim ještě posklizňové vyzrání na posledním slunci na místě chráněném před deštěm – budou chutnější a trvanlivější.
  • Pokud máte prostorný mrazák v chodu, využijte ho beze zbytku.
  • Kupříkladu vypeckované švestky se budou hodit nejen na knedlíky.
  • Mražením může nahradit zavařování, a ušetřit tak energii a čas. Ovoce pak jednoduše rozmrazíte a případně rozmixujete, s medem poslouží jako zdravější alternativa zavařeniny.
  • V plné síle takto uchováte i léčivé plody rakytníku, arónie, zahradních jeřabin a podobně.

Titulka Receptář – Speciál Podzim Titulka Receptář – Speciál Podzim Zdroj: VLM Media

Zdroj: Časopis Receptář

Akční letáky