Domácí semenaření
Právě nakupujeme semena na novou sezonu. U mnohých druhů je můžeme následně sami sklízet a uchovat, tudíž další nákupy nebudou nutné. Podmínkou je však nepořizovat si hybridní osivo (označení F1), jehož potomstvo by mělo neustálené vlastnosti. Naopak z vlastních semen odrůd, které nejsou hybridní, získáme potomky stejných vlastností. Snadno lze semenařit například hrášek, salát, rajčata, lilky, papriky, ředkvičky, kopr, roketu nebo letničky.
Semínka rajčat
Složitější je postup u druhů, které kvetou až druhým rokem nebo se velmi snadno navzájem kříží (např. dýně s cuketami). Je třeba znát vhodný postup u jednotlivých druhů rostlin a sklízení semen pak bude nejen úsporou – mnohdy se stane přímo vášní.
Navíc takto můžeme uchovávat zajímavé odrůdy, které velké semenářské firmy neprodukují. Užitečné návody na semenaření jednotlivých druhů plodin v Receptáři v minulých letech publikoval Petr Dostálek ze společnosti Gengel, která se zabývá uchováváním starých a krajových odrůd. Podrobné postupy jsou k dispozici také v publikaci Pěstujeme si vlastní semínka, kterou si lze na Gengel.cz objednat.
Recyklované rozložitelné květináčky
toaletní rulička
Osivo máme připravené: Co dál?
Některé druhy je nutno předpěstovat, jiné lze sít přímo ven. Ovšem i u nich může být předpěstování výhodou. Sklizně se dočkáme dříve a zabráníme ztrátě semen, která je venku vždy mnohem větší. Předpěstovávat lze téměř vše kromě kořenové zeleniny, jako je karotka, mrkev, petržel či ředkvičky – té by přesazování neprospělo.
I když v samorozložitelných květináčcích, které celé sázíme do půdy, by neutrpěly ani jejich dlouhé a citlivé kořínky. Výsadba i s nádobkou, která se ve vlhké půdě sama rozloží, je velmi snadná a šetrná. A prodávané květináče z rašeliny či kokosového vlákna lze nahradit i domácími papírovými. Oblíbené jsou například kartonové ruličky od toaletního papíru. Jsou díky tloušťce trvanlivé, ovšem při výsadbě je raději důkladně promočíme, aby se rychleji rozložily.
Délku lze upravit podle potřeby, většině druhů však hluboký prostor svědčí a dlouhé kořeny přesadíme bez poškození. Dno může zůstat i volné a nahradí ho podmiska – při výsadbě pak musíme sazeničku podebrat zezdola. Květináčky lze vyrobit i ze starého papíru, k tomuto účelu existuje dokonce i šikovná pomůcka v podobě hříbku. Čím menší nádobka, tím dříve bude nutno sadbu vysadit – poměrně málo prostoru poskytují například rovněž užívané kartony od vajec.
Kopřiv si nasbírejte plný košík, sušená vám poslouží i později v zimě.
Hnojivo z darů zahrady
Růst sazeniček je třeba podpořit hnojivem bohatým na dusík. Z domácích zdrojů je ideální hnojivo z kopřiv. Kromě této základní živiny poskytují i další prvky včetně stopových, minerály i zdraví a odolnost podporující enzymy. Vyrobit ho můžeme z prvních kopřiv, které vykukují ze země – pro začátek nám bohatě postačí hrst výhonků.
Kopřivové hnojivo vzniká třítýdenním kvašením ve vodě, ovšem pokud kopřivy rozmixujeme, nejlépe v dešťové vodě, může být hotové již za týden. Postačí postavit sklenici s jíchou na teplé místo – vzhledem k zápachu je vhodný skleník. Jakmile tekutina přestane bublat, je hnojivo hotové. Naředíme ho nejméně v poměru 1:20 a dopřejeme sazeničkám jednou týdně.
Související články
Zdroj: Časopis Receptář
