Jak po sklizni správně uskladnit úrodu?
Zdroj: Autor: PEPPERSMINT / Shuttershock

Většina Čechů neumí správně uskladnit sklizeň a ničí ji. Neděláte to taky?

Skladování se sklizní úzce souvisí, také při něm musíme dodržovat určité principy. Obzvlášť takové, které jsou ověřené mnohaletými zkušenostmi. Ne všichni máme vhodné podmínky, přesto bychom měli dodržovat alespoň základní zásady, úroda za to stojí.

JABLKA A HRUŠKY

Kdy sklízet

Ovoce sklízíme za suchého počasí a až poté, co sejde rosa. Kdybychom ho česali za deště, snadno by se kazilo, snížila by se trvanlivost. Češeme ručně a už během sklizně třídíme plody na nepoškozené, s menšími vadami a spadané. Především plody napadené strupovitostí, malé nebo poškozené odvezeme do sběru či zpracujeme na mošty ihned po vytřídění. Ovoce zbytečně nepřesypáváme. Podzimní odrůdy trháme na začátku sklizňové zralosti, zimní o něco později.

Kterými domácími hnojivy přihnojit jabloně? Ovoce sklízíme za suchého počasí Zdroj: Mariya Dimova / Shutterstock

Jak skladovat

Dobře uskladnit ovoce se každému pěstiteli nepodaří. Ne každý má totiž vhodné podmínky, a tak jablka, která by měla vydržet celou zimu, se velmi brzy scvrkávají, předčasně měknou a ztrácejí charakteristické vlastnosti.

Ovoce naskládáme na sebe do dřevěných lísek nebo přepravek z umělé hmoty. Před uskladněním poškozené plody dokonale vytřídíme. Pro cirkulaci vzduchu buď spodní bednu podložíme, nebo ji necháme prázdnou. Teplotu regulujeme větráním. Skladovací teplota jablek je 1–5 °C, hrušek 1–4 °C. Teplota nad 6 °C urychluje zrání a podporuje vznik hnilobných procesů, když je vzdušná vlhkost pod 80 %, plody se rychleji scvrkávají.

Pěstitelé se mnohdy dopouštějí zásadní chyby, když oddalují uskladnění sklizeného ovoce. Přitom každý den, který uplyne mezi sklizní a uskladněním, zkracuje trvanlivost o týden. Především hrušky je nutné do 24 hodin od načesání uskladnit. Skladujeme pokud možno jen středně velké plody, zcela zdravé, neporaněné a neotlučené. Neomýváme je!

hrušeň Jablka a hrušky neskladujeme s cibulí, česnekem ani bramborami Zdroj: Profimedia

Jablka a hrušky neskladujeme s cibulí, česnekem ani bramborami, protože od nich rychle přejímají cizí pachy. Rovnáme je do lísek po odrůdách, nikdy nedáváme společně několik odrůd. Dříve konzumně dozrávající odrůdy je rozumné umístit na kraji a tvrdé zimní vzadu. Dbáme, aby byl ke všem lískám přístup kvůli kontrole plodů.

Po naskladnění prostor důkladně a pravidelně větráme, protože dozrávající ovoce vydechuje plyny, které urychlují zrání. Během skladování kontrolujeme zdravotní stav a odstraňujeme napadené plody.

Jak skladovat v paneláku?

Nemáme-li sklep, můžeme využít například stinný balkon nebo spodní část spižírny. Bedny, přepravky či krabice vyložíme měkkým materiálem, který propouští vzduch (např. pytel, kusy polystyrenu), a skladujeme v nich ovoce zabalené v novinovém papíře. Ukládáme ho maximálně ve dvou až třech vrstvách.

DOBRÉ RADY

  1. Úspěch skladování závisí i na tom, že správně zvolíme dobu sklizně, a to podle odrůd. Plody sklizené pozdě mají kratší skladovatelnost.
  2. Před uskladňováním je dobré sklad dezinfikovat, vysíříme ho tedy, nebo alespoň vybílíme stěny.
  3. K delšímu skladování se dobře hodí odrůdy jablek Topaz, Melrose, Selena, Rubinola, Idared, Spartan, ze starých například Panenské. Tyto odrůdy tolik nehnijí, nemají sklon se scvrkávat ani vadnout, proto se hodí pro drobné pěstitele.
  4. Pokud nemůžeme ve skladovacích prostorech dodržet teplotu do 5 °C a nedokážeme udržet ani odpovídající vlhkost, zakryjeme lísky či přepravky fóliemi.
  5. Ovoce by se mělo skladovat v dobře větratelných místnostech nebo sklepích se stejnoměrnou teplotou, kam neproniká přímé sluneční světlo, a vždy samostatně.

švestky Po sklizni švestek je naší snahou udržet je co nejdéle v dobré kvalitě Zdroj: Shutterstock

ŠVESTKY

Po sklizni švestek je naší snahou udržet je co nejdéle v dobré kvalitě. Ke krátkodobému uskladnění využijeme chladničku, k dlouhodobému je kompotujeme, případně sušíme. Můžeme z nich vyrobit také povidla.

RECEPT NA USKLADNĚNÍ ŠVESTEK BEZ CUKRU:

Zralé a zdravé plody vypeckujeme a rozpůlené vkládáme do zavařovacích sklenic. Pořádně je upěchujeme, aby se jich vešlo co nejvíce. Sklenice zavíčkujeme a běžným způsobem zavařujeme při teplotě 80 °C po dobu asi 20 minut. Po vyjmutí z hrnce sklenice obrátíme víčkem dolů a necháme vychladnout. Až dostaneme chuť na koláč, vyndáme švestky ze sklenic, budou jako čerstvě utržené.

Jak zpracovat čerstvé ovoce

Ovocné tlačenky

Pokud nechceme zavařovat, vyrábět marmelády ani šťávy, pak se nabízí ten nejjednodušší způsob konzervace. Ovoce rozmačkáme nebo rozmixujeme, podle potřeby přisladíme (není nutné) a vzniklou hmotu nalijeme do salámových, případně širších tlačenkových obalů. Zavážeme je a umístíme do mrazáku. V zimě pak stačí kus odříznout, nechat rozmrznout, přidat šlehačku, a máme pochoutku na stole. Pro tento způsob konzervace se hodí téměř všechny druhy ovoce.

Dětské přesnídávky

Další možností, jak zpracovat i padané ovoce, je výroba dětských přesnídávek. Postačí ho zbavit tvrdých částí, zasyrova rozmixovat a podle druhu přisladit. Získanou hmotou naplníme malé skleničky a zavaříme. Vše bez konzervantů a mnohdy i bez cukru.

Křížaly jsou správně usušené tehdy, když plátek jablka ztratí svou pružnost. Křížaly jsou správně usušené tehdy, když plátek jablka ztratí svou pružnost. Zdroj: profimedia.cz

Sušení

Často se vyrábějí křížaly nejen z jablek, ale i z hrušek. Postačí ovoce rozkrájet a usušit. V sušičce lze sušit i měkké ovoce. 

Kompotování

Je to asi nejběžnější způsob konzervace. Ovoce naskládáme do sklenic, zalijeme cukerným roztokem a zavaříme v hrnci.

Šťávy a mošty

Celá řada pěstitelů při nadúrodě připravuje na zimu mošty a šťávy. Zde je postup o něco pracnější. Ovoce se musí nadrtit, vylisovat, stočit a zavařit. Usnadnit si to můžeme, když využijeme služeb moštárny, máme-li ji někde v dosahu.

Po vydýchání je možné brambory uložit k dlouhodobému skladování ve sklepě, kde je teplota mezi 4 – 6 °C. Pro uskladnění je potřeba, aby byly brambory dostatečně vyzrálé Zdroj: ArtEvent ET/Shutterstock.com

BRAMBORY

Pro uskladnění je potřeba, aby byly dostatečně vyzrálé, slupka nesmí být poškozená ani mokrá. Především vlhkost podporuje vznik a šíření skládkových chorob. Na to je dobré myslet již při sklizni, kdy hlízy hned třídíme.

Před uskladněním vždy necháme brambory takzvaně vydýchat, protože bezprostředně po sklizni mají vyšší vnitřní vlhkost. Umístíme je volně nasypané v tenké vrstvě do temné, dobře větrané místnosti s teplotou 15–18 °C, kde je necháme 10–14 dnů. Hlízy vytvoří pevnější slupku, která bude bránit vstupu skládkových chorob.

Zdravé nepoškozené a dobře vytříděné brambory skladujeme nejčastěji v tmavých a dobře větraných sklepech, nejlépe v nízkých bedýnkách nebo lískách. A vždy ve tmě, na světle by zezelenaly a vytvořil by se v nich solanin, který je pro konzumaci nevhodný.

Optimální teplota by měla být v rozmezí 3–5 °C, maximální do 7 °C. V teplejším prostředí brambory začínají klíčit, při více než 15 °C rychle vadnou a hnijí. Pokud je sklep teplejší, často ho větráme. Nevhodné je i přílišné chladno – při teplotě pod nulou začínají hlízy namrzat, při 1 °C sládnou. V takovém případě je vhodné je přikrýt. Vlhkost vzduchu udržujeme mezi 85 až 95 %.

Brambory neskladujeme společně s ovocem – v takovém případě hrozí, že se znehodnotí chuť obojího. Jak dlouho bychom měli brambory uchovávat, závisí na odrůdě, podmínkách a způsobu skladování, obvykle to bývá okolo šesti měsíců.

Při skladování sadbových brambor je rozptýlené světlo vítané, protože omezuje šíření a vznik hnilob a podobně jako nízká teplota také zpomaluje klíčení. Sadbové brambory s nazelenalou slupkou mají naopak lepší zdravotní stav a jsou mnohem vitálnější. Skladované hlízy pravidelně kontrolujeme.

ŽÁDNÉ PYTLE

Pokud brambory sklízíme po období, kdy bylo převážně deštivo, nedáváme je do pytlů. Za pár týdnů by v nich zcela shnily. Skladování v pytlích se nedoporučuje ani proto, že jsou v nich uložené v silné vrstvě a nelze je pravidelně kontrolovat a nahnilé hlízy odstraňovat.

Kořenová zelenina Kořenová zelenina Zdroj: Shutterstock

KOŘENOVÁ ZELENINA

Především mrkev, celer a kořenovou petržel sice sklízíme hlavně až v říjnu, ale začít s tím můžeme už v září. Pro sklizeň si vybereme suchý slunný den. Nejvhodnějším nářadím jsou rycí vidle. I při největší opatrnosti se některé kořeny poškodí, takže je třeba je pečlivě vytřídit. Nať není dobré uřezávat, lepší je ji ukroutit, aby vršky mrkví nezačaly během skladování brzy zahnívat. Zdravé kořeny skladujeme v chladnu, v bezmrazém, ale vlhkém prostředí. Mrkvi a petrželi většinou škodí sucho, proto se doporučuje nahrubo očištěné kořeny navrstvit společně s vlhkou rašelinou v nádobách nepřístupných myším. Rašelina je vhodnější než písek, protože nevysychá tak snadno a působí proti hnilobě, je lehčí než písek a rovněž manipulace s nádobami je snadnější. Rašelinu provlhčujeme průběžně během skladování podle potřeby.

MRKEV V HRNCI A V BRÁZDĚ

Za zkoušku stojí i starší metoda skladování, kdy mrkve omyjeme, osušíme a navrstvíme do kameninového hrnce, který převážeme novinovým papírem a postavíme do chladna.

Pokud nemáme vhodnou místnost, je možné skladovat mrkev na zahradě ve vyryté brázdě, hluboké a široké 20–30 cm, a to na stinném místě. Zhruba očištěnou mrkev proložíme rašelinou, po dávkách zabalíme do hustého kovového pletiva a v brázdě zasypeme zemí. Pokud je příliš těžká zem, vyložíme dno jámy latěmi a větvemi jako drenáž. Proti silnějším mrazům chráníme místo valem nasypané země, kterou ještě navršíme slámou a spadaným listím, nejlépe z ořešáku. Pokud nehrozí, že ji okoušou myši, může mrkev zčásti zůstat v záhoně, nať ale odstřihneme. Nevyryté kořeny chráníme před mrazy vrstvou listí nastlaného až do výšky 30 cm.

Proč cuketám svědčí jedlá soda v zálivce? Výhodou cuket je, že je můžeme skladovat dlouhodobě Zdroj: Profimedia

DALŠÍ DRUHY ZELENINY

Cukety a dýně

Výhodou dýní i cuket je, že je můžeme skladovat dlouhodobě, ideálně v suché místnosti, kde vydrží až do jara. Anebo si můžeme cuketu nasušit v troubě či sušičce na chipsy, jen je třeba je hodně dobře ochutit – solí, bylinkami, česnekem. Chipsy bez tuku vydrží déle než ty pokapané olejem, jelikož nežluknou. Další možností je upéct v troubě stejně ochucené ale silnější plátky, napěchovat do sklenic a zalít olejem. V lednici vydrží pár dnů.

Kedlubny

Milovníci kedlubnů pěstují především odrůdy typu Gigant, které nedřevnatějí a dorůstají do značných rozměrů. Pro uskladnění se vyplatí je vyrýt i s kořenem a založit do vlhkého písku, kde vydrží až do Vánoc. Stejně lze skladovat i pórek a červenou řepu.

okurky, nakládání Nakládané okurky Zdroj: Profimedia

Okurky

Nejčastěji se nakládají do sladkokyselého nálevu.

Recept: do 1,5 l vody přidáme necelý ½ l octa. Dále potřebujeme 180 g cukru a dvě lžíce soli, případně Deka. Do nálevu přidáme několik kuliček nového koření, bobkový list a svaříme. Zalijeme naskládané okurky, ke kterým přidáme na kolečka pokrájenou mrkev a cibuli, snítku kopru, zavíčkujeme a zavaříme, postačí na 20 minut při teplotě 80 °C.

Fazole

Výhodou pěstování fazolí je postupná sklizeň. Fazole jsou pochoutková zelenina, a pokud je chceme uchovat delší čas, nakládáme je do sladkokyselého nálevu. Můžeme je ale i zmrazit – postačí lusky nakrájet na menší kousky, vložit do mikrotenových sáčků a dát do mrazáku.

Víte, jak přimět rajčata, aby dozrála? Rajčata mají všestranné využití Zdroj: Profimedia

Rajčata

S podzimními měsíci přichází na řadu i poslední úroda rajčat a paprik, pokud je pěstujeme na záhoně. Rajčata mají všestranné využití a existuje řada způsobů, jak je zpracovat. Oblíbená je výroba polotovaru ve formě leča, které se zavaří do sklenic. Můžeme je však zpracovat i na protlak, kečup a šťávu nebo usušit: nakrájíme je na plátky a sušíme buď na slunci, nebo v sušičce. Usušené plátky pak vložíme do skleniček, zalijeme olivovým olejem, přidat můžeme i listy bazalky či dalších bylinek, a uložíme v chladničce.

A co s nezralými rajčaty? Osvědčeným způsobem je zavěsit celé rostliny kořeny vzhůru. Anebo je uložíme na dno bedýnky, kam jsme nejprve položili několik kopřiv (jako dezinfekci). Jednotlivá rajčata pak zabalíme do hedvábného papíru a pokládáme tak, aby se vzájemně nedotýkaly. Přiložíme k nim dvě či více zralých jablek, aby se z nich uvolňoval etylén, který dozrávání rajčat urychlí.

Titulka Receptář září Titulka Receptář září Zdroj: VLMedia

Zdroj: Časopis Receptář

Akční letáky