Z takzvaných ektoparazitů, tedy parazitů které napadají zvířata a člověka z vnějšku, jsou asi nejobávanější klíšťata. Tito roztoči se na těle drží poměrně dlouho a přenášejí nemoci, jako je borelióza a klíšťová encefalitida. Proti encefalitidě se lze bránit očkováním, proti borelióze nikoliv.

V naší přírodě žije téměř 20 druhů klíšťat, napadá nás však z drtivé většiny pouze klíště obecné. Po krvi lační pouze samičky a larvy, samečkům stačí míza, a pokud příležitostně sají krev, tak velmi krátce. Hladovou samičku snadno přehlédneme, měří jen 3-4 mm. Když se však napije krve, dovede zvětšit svůj objem i stonásobně, neboť má tělo i žaludek poskládaný jako harmoniku.

Kde si dát na klíšťata největší pozor?

Nejvíce klíšťat na své hostitele číhá v bylinném podrostu listnatých lesů. Dále si je můžeme odnést z louky, meze, i zahrady.

Daří se jim především v nížinách a středních polohách, v horách nad 700 metrů nad mořem je jich výrazně méně.

Klíště na číhané sedí v typickém postoji s napřaženýma nohama. Prvním párem nohou cítí pach i vydechovaný oxid uhličitý potencionálního hostitele, vnímá jeho teplo, cítí vibrace vzduchu.

Repelenty pro lidi i čtyřnohé kamarády

Zatímco nás před napadením částečně ochrání dlouhé kalhoty ošetřené repelentem, psy a kočky lze velmi účinně chránit s pomocí antiparazitárních obojků, pipet, jež se jednou za měsíc aplikují na krk a sprejů. Po aplikaci obojku či pipety však zvíře bedlivě sledujte, výjimečně se objevují alergické reakce.

I klíště má v přírodě nepřátele

Larvy a nymfy klíšťat, vajíčka i dospělce loví především střevlíci, které bychom si proto měli na zahradě hýčkat, dopřávat jim dostatek úkrytů pod kupkou dřeva či kůrového mulče, nepoužívat insekticidy. Jako potrava slouží klíšťata i mravencům.

Proti směru ručiček?

Klíště necítíme, protože do rány vypouští analgetika a samozřejmě i látky, jež brání srážení krve.

Bodavě sací ústní ústrojí klíštěte tvoří dutý bodec, který kolem dokola lemují řady ostrých, dozadu směřujících trnů. Vzhledem k tomu, že trny nerostou ve spirále, ale v kruzích, nemá vykrucování klíštěte proti směru hodinových ručiček smysl. Lepší je opatrné a trpělivé vytahování za současného kývání do všech stran. Kromě trnů vězí klíště v kůži i díky tvrdnoucímu výměšku, kterým zazdí okolí bodce, proto je vytahování často zdlouhavé.

Od hlodavce po člověka

Samička po oplodnění může naklást až 5000 vajíček, ale jen nepatrný zlomek klíšťat se dožije dospělosti.

  • Malá šestinohá larva saje na malých hlodavcích či plazech.
  • Větší nymfa vyhledává zajíce, kuny, jezevce a další středně velké savce.
  • Pokud se jí to podaří, promění se v dospělé klíště a číhá na velké savce, jak je vysoká zvěř, velká hospodářská zvířata či lidé.

Celý vývin může trvat i pět let, dospělá samička vydrží rok bez potravy.