Zdroj: www.dumazahrada.cz, www.magazinzahrada.cz

Když jsem byla dítě, měli jsme na zahradě opravdu hodně velký kompost. V něm měla úkryty naše padesátiletá želva, kterou jsme na konci sezóny museli najít a zazimovat. Hrabání v kompostu nebylo nic příjemného a pamatuji si na mojí myšlenku: „Až budu velká, smrdutej kompost fakt nechci!“. Napůl jsem dostála své myšlenky, kompost nemám, ale kompostér ano.

Kompost potřebuje vhodné místo

Kompost má samozřejmě své plus – nulové pořizovací náklady a produkuje kvalitnější hnojivo. I mínus – potřebuje vhodné místo bez přímého slunce; když chcete hnojivo použít, musíte se prokopat na dno; hromada je stále na očích.

Kompostér má plusy i mínusy

Kompostér je na tom stejně, má plusy i mínusy. Velký plus pro estéty (jako je můj partner) je, že tlející směs skryje víko. Můžete ho postavit kamkoliv chcete (zahrada, balkón i byt, ale o bytových se budu zmiňovat za chvíli). Pokud chcete trochu hnojiva, stačí otevřít spodní část kompostéru a vyhrabat si. Jak proházet směs? To je právě ta nevýhoda. Musíte kompostér vysypat. Ale tuhle řeholi neprovozuji, obracím směs uvnitř kompostéru, lépe řečeno, snažím se. Druhým mínusem (který mě osobně netrápí) je, že je vzniklé hnojivo méně kvalitní.

Co lze kompostovat

Popel ze dřeva, novinový papír, posekaná tráva a listí, trus hospodářských zvířat, skořápky z ořechů, ovocné a zeleninové odpady, zbytky čaje a kávy, kůra, třísky, piliny, větvičky.

Co do kompostu nepatří

Kosti, maso, tuky, pecky, slupky z tropického ovoce, popel z cigaret a uhlí, časopisy, kovy, sklo, kameny, plasty, plevel, rostliny napadené chorobami.

Kompostér – domácí výroba

Kompostér si můžete vyrobit doma třeba ze dřevěných hranolů. Některé obce nabízejí plastový kompostér zdarma. Podepíšete s obcí smlouvu a tradá kompostovat. Této nabídky jsem využila i já. Chlapi z obce mi na dvůr hodili kompostér, můj partner ho sestavil (divila jsem se, protože jak už jsem psala v nějakém předchozím článku-má ruce doleva)…ale jak vlastně správně začít? Návodů jak vrstvit kompost je mnoho. Já si vybrala nejjednodušší, neboť jsem od přírody lenoch. Na dno jsem navrstvila kousky větviček a suché listí. Byl podzim, tak se to i náramně hodilo. Další týden jsem tam vysypala trávu z posledního sekání a spoustu zbytků z kuchyně. Před zimou jsem povrch zasypala hlínou. A bylo založeno! Pak se už jen střídá „zelená“ a „hnědá“ vrstva. Pro urychlení procesu jsem si zakoupila urychlovač kompostu, seženete ho v každém zahrádkářství.

Jestli vytvoříte ideální podmínky ke kompostování, můžete ho použít přibližně za 10 týdnů. Není sice plně vyzrálý, ale hodí se na mulčování. Zralosti dosáhne cca za rok a lehce to poznáte, protože bude drobivý, tmavě hnědý a krásně voňavý.

Na začátku článku jsem se zmiňovala o kompostování přímo doma. Vermikompostér. Nic vám to neříká? Také jsem to slyšela teprve nedávno. Snadno se čistí a nesmrdí. Jde o multifunkční nádobu, která je určená ke kompostování zbytků potravin v domácnosti. Vznikne vysoce kvalitní organické hnojivo a dopomůžou vám k tomu žížaly! Asi to není pro každého, to je fakt..mít doma žížaly, to může leckomu vadit.