Housenky píďalky podzimní (Operophtera brumata) se vyskytují na většině ovocných stromů, především na meruňkách, třešních, jabloních, slivoních, ale i rybízech a angreštech. Z lesních dřevin napadají především duby, odkud se někdy kalamitně šíří i do přilehlých sadů a zahrad.
Píďalku poznáme i podle charakteristického pohybu
Jak se píďalka množí a šíří?
Píďalka vytváří jednu generaci do roka, motýlci se vyskytují od září do listopadu, přezimují vajíčka. Housenky se líhnou během dubna. Píďalka se kuklí v červnu a červenci v řídkém zámotku v půdě a dospělí motýlci se líhnou od září. Samičky mají redukovaná křídla, tudíž nelétají. Po spáření vylézají do korun stromů, kde kladou až 200 vajíček, ze kterých se na jaře vylíhnou housenky. Ty z prvního vývojového stupně se šíří do okolí tak, že se z větví spouštějí po vlákně a nechávají se unášet větrem na další části stromu. Vlákna jsou velmi nápadná a visící housenky dobře pozorovatelné. Dorůstají po úživném žíru koncem května až začátkem června. Před kuklením jsou maximálně 2,5 cm dlouhé. Poškozují jak pupeny, tak listy, květy i plody, do nichž často vyžírají otvory a plody pak opadávají nebo se výrazně deformují. Právě starší housenky jsou velmi žravé, při silném výskytu způsobují holožír.
Lepový pás píďalkám zabrání v cestě do koruny stromu
Pomohou lepové pásy i ptáci
Ke kuklení se housenky spouštějí po vlákně k zemi a zalézají asi 8-10 cm hluboko do půdy. Vajíčka jsou v zimě pochoutkou pro zpěvné ptáky, proto i výskyt škůdce je závislý na počtu těchto přirozených predátorů. Housenky a kukly napadá mnoho druhů blanokřídlých a dvoukřídlých parazitů. Ovocné stromy ochráníme, když právě nyní v září na kmeny umístíme lepové pásy, na něž se zachytí samičky lezoucí do korun.
