Violka trojbarevná (Viola tricolor)

Jak vznikly květiny? Jaké jarní kouzlo tvoří barevné květy?

Ačkoli Čechy ani Morava neleží v bujných tropech, na květenu jsou díky rozmanitým klimatickým i půdním podmínkám bohaté. Jak rostliny tvoří květy, které nám dávají tolik radosti?

První květy se na naší planetě rozvily před 80 miliony let. Rostliny je vynalezly jako důmyslný způsob, jak se pohlavně rozmnožovat. Navzájem promíchat své geny je totiž pro budoucnost druhu výhodné. Jenže květiny kořenící v zemi se nemohou pářit jako živočichové, mohou k partnerovi vyslat pouze samčí pohlavní buňky, pyl.

Hlaváček jarní (Adonis vernalis)Hlaváček jarní (Adonis vernalis)Autor: Archiv ireceptar.cz

Rozmnožování na dálku

Větrosnubné rostliny (např. trávy) pylu vyrobí ohromné množství a pouštějí jej po větru. Hmyzosnubné rostliny volí důmyslnější způsob, který přináší radost i nám. Vytvářejí totiž krásné, barevné a voňavé květy. Včela, čmelák nebo motýl se napije nektaru a pyl, kterým je tyčinky květu poprášily, mimoděk přenesou na další květ.

Kdo vybarvuje květy?

Zelená barviva listů se nacházejí v chloroplastech. Květy mají podobné útvary, chromoplasty. Karotenoidy a xantofyly, barviva v nich uložená, tvoří paletu od žluté do červené. Anthokyany, které květy zbarvují od modré do fialové a purpurové, jsou naopak volně rozpuštěné v buněčné šťávě, jejíž pH ovlivňuje výsledný barevný odstín. Vidíme to například na hortenziích, které jsou v kyselé půdě modré a v neutrální růžové. Reakce s různými kovy pak tvoří další barevné divy.

Dymnivka plná (Corydalis solida)Dymnivka plná (Corydalis solida)Autor: Archiv ireceptar.cz

Kdo rozvíjí květy?

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Naše první jarní hajní květy (sasanky, podléšky, plicníky, orseje, violky) využívají světla pod korunami ještě holých stromů. Když se zem ocitne ve stínu olistěných korun, mají již „splněno“, vytvořily semena a mohou odpočívat. Jarní hajní květiny lze pěstovat i na zahradě, plané i šlechtěné.

Květiny mírného pásma se musely přizpůsobit střídání ročních období. Většina našich původních druhů kvete na jaře a v létě. Kdy je ta správná doba pro tvorbu květů, poznají rostliny podle délky dne. Ty, které kvetou na jaře, reagují na prodlužující se den, květy podzimní naopak na den, který se krátí. Délku dne vnímají listy, vytvoří látku stimulující kvetení a pošlou ji na vrcholek stonku nebo kamkoli jinam, kde rostlina může vytvořit květy. Rostlinná pletiva pak „přepnou program“ a začnou vytvářet malý zázrak, poupě, ze kterého se rozvine květ. Povaha oné „květotvorné“ látky (florigenního stimulu) je i pro rostlinné fyziology doposud tak trochu záhadou. Odhalit tajemství rostlin není snadné ani důmyslnými pokusy a trpělivým pozorováním. Jak takové pokusy vypadají? Například list, který již informaci o délce dne přijal a stimul vytvořil, byl uříznut a naroubován na jinou rostlinu. Ta by s ohledem na podmínky, ve kterých rostla, nekvetla. Ovšem po naroubování onoho „probuzeného“ listu ochotně vykvetla.

Proměna stonku na květ

Stonek, který dosud jen jednoduše rostl, prochází po impulzu ke kvetení podivuhodnou proměnou. Rozšíří se a vytvoří lůžko pro budoucí květ nebo naopak protažený základ pro květenství – souboru více květů. Zakládají se kališní a korunní lístky květů, tyčinky, jež ponesou pyl, a nakonec pestík skrývající vajíčka. Při tvorbě květů hrají roli i různé rostlinné hormony.

Violka trojbarevná (Viola tricolor)Violka trojbarevná (Viola tricolor)Autor: Archiv ireceptar.cz

Láska podle květin

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Při pěstování ovocných dřevin je třeba vědět, zdali je odrůda cizosprašná či samosprašná. Cizosprašné plodí lépe, pokud vysadíme více stromků, a nejlépe různých odrůd, které jsou pro vzájemné opylení nejvhodnější.

 V prašných pouzdrech tyčinek květů vznikají pylová zrna. Po dozrání se uvolní a doputují k jinému květu. Uchytí se na jeho bliznu a začnou klíčit. Otvorem v blance, která pyl obaluje, proroste pylová láčka a proniká dále čnělkou do semeníku až k samičím vajíčkům, se kterými se spojí. Vznikne rostlinné embryo, které dozraje v semeno. V semeni se snoubí geny obou rostlin, které se na jeho vzniku podílely. Až bude zaseto větrem nebo ptáky (kteří si pochutnají na dužině kolem něj), vyroste nová rostlina, která má genetickou výbavu odlišnou od všech ostatních. Když se rostlina množí oddenky nebo dalšími částmi těla kromě semen, vznikne jedinec identický s mateřským – jde vlastně o klonování. Některé rostliny vyžadují k opylení pyl jiného jedince (cizosprašnost), některé se spokojí s vlastním pylem (samosprašnost). Ovšem právě míchání genů mezi jednotlivými rostlinami je pro budoucnost druhu nejvýhodnější. Proto se cizosprašné rostliny brání samoopylení například tím, že tyčinky a pestík v květu dozrávají v odlišnou dobu.

Blatouch bahenní (Caltha palustris)Blatouch bahenní (Caltha palustris)Autor: Archiv ireceptar.cz

Naše nejkrásnější jarní květy

  • Blatouch bahenní (Caltha palustris) zdobí okraje vod od dubna do června. Než semena vyklíčí, musí několik měsíců dozrávat ve vodě.
  • Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) je luční orchidej, která si s hýčkanými exoty nezadá. Vlhkých luk však ubylo, proto jsou naše orchideje vzácné a chráněné.
  • Violka trojbarevná (Viola tricolor) kvete od dubna do září na slunných loukách hor i nížin. Semena pomáhají šířit mravenci, kteří pojídají jejich jedlé výrůstky.
  • Hlaváček jarní (Adonis vernalis) rozvíjí až 8 cm velké, zářivé květy v dubnu a květnu. Má rád vyhřáté kamenité, nejlépe vápencové stráně.
  • Bledule jarní (Leucojum vernum) promění zjara údolí v bílou pohádku. Vlhkomilné bledulky jsou však stále vzácnější. Dymnivka plná (Corydalis solida), příbuzná známější dymnivky duté, kvete v dubnu a květnu. V Čechách se vyskytuje jen v určitých oblastech (Povltaví, Český kras aj.), na Moravě je hojnější.
  • Zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) je vysoká luční květina, jejíž až 2 cm velké zvonky „zvoní“ od května až do září

 

Akční letáky