Je mnoho rostlin, které nesnášejí chlad, natož mrazy. Ale skleník jim může dát odpovídající podmínky k růstu i během několika zimních měsíců. Je možné ho zahřívat hned několika způsoby, které můžete i různě kombinovat a nezatíží vás ani vysoké náklady na jejich realizaci. Máme pro vás pár tipů, jak skleník vytopit a v žádném případě neprodělat.
Izolací k udržení tepla
Na přechodné období velkých mrazů můžete jednoduchým způsobem zdvojit stěny skleníku pomocí jednoduché fólie, kterou připevníte na sklo nalepenými šroubovatelnými příchytkami, aby i okraje fólie byly ke sklu přitisknuty a zpoza fólie neproudil vzduch, ale vytvořil se jakýsi vzdušný tepelněizolační prostor. Použít můžete i polykarbonátové desky, které izolují mnohem lépe než sklo. Čím jsou silnější a bohatší na dutinky, tím lépe. A nezapomeňte, že izolovány by měly být také základy skleníku a určitě je důležité dokonale utěsnit i všechny škvíry a průduchy.
Když vytápět, jak nejvhodněji?
Pokud již máte skleník dobře izolovaný, tak nejšetrnějším a nejlevnějším vytápěním budou topné kabely umístěné přímo v záhonech. Napojíte je na termostat, který hlídá teplotu v prostoru, ale jen níže nad zemí. Nemá smysl vytápět celý prostor skleníku, ale jen tu přízemní část. Účinnosti takového vytápění dosáhnete však pouze v případě, že bude půda stále mírně vlhká. Na současném trhu snadno seženete topné podložky, které je možné umístit pod sadbu a zazimované rostliny v mobilních nádobách. Když současně použijete i větrák, je navíc možné vyvolat proudění vzduchu, které bude bránit rozvoji houbových chorob. Takzvané půdní topení je sice o trošku nákladnější, ale je efektivní a provozně velmi příznivé.
Každý zkušený zahradník ví, že správně založený kompost dokáže vytvořit docela vysoké teploty a přirozeně vydává teplo, které vám s přehledem dokáže vyhřívat skleník.
Kompostujte přímo ve skleníku
Každý zkušený zahradník ví, že správně založený kompost dokáže vytvořit docela vysoké teploty a přirozeně vydává teplo, které vám s přehledem dokáže vyhřívat skleník. Jestliže budete převracet kompostovou hromadu, začne se z ní doslova kouřit. Teplota kompostu se dokáže dostat vysoko nad 38 °C. A když k tomu přidáte cestičky vyrobené z tmavého mulče ze dřeva, skvěle se k tomuto způsobu vytápění přidají svým rozkladem. Aby měl váš kompost opravdu sílu zahřívat, je nutné ho založit najednou, z předem připraveného a kvalitního materiálu. Tři čtvrtiny by měla tvořit takzvaná hnědá, na uhlík bohatá hmota, například ze slámy, listí či štěpky. Zbylou čtvrtinou by měla být hmota zelená, která je bohatá na dusík a snadno ji získáte z každodenního kuchyňského odpadu, trávy či trusu domácích zvířat.
Kompost potřebuje doping
Samotné zrání kompostu podpoříte řádným prolitím a naočkováním. Stačí přidat pár kyblíků surového, ještě ne zcela rozloženého kompostu nebo použijte zákvas z kopřiv a trusu. Pokud však chcete, aby kompostové zrání probíhalo efektivně, měli byste kompost provzdušňovat a nejméně jednou týdně ho poctivě přeházet. Rychle pracující mikroorganismy kromě uhlíku totiž spotřebují i velké množství kyslíku. Díky takové péči vás kompost odmění tím, že do jara bezvadně vyzraje a vy ho budete moci dál využít na záhonech.
Kam kompost umístit
Máte hned několik možností. Můžete jej částečně zapustit pod zem a na vrchu jej usměrnit vzdušnou ohrádkou z latěk či palet. Není od věci přidat i vzdušný poklop, který vám udělá i další skvělou službu, protože může posloužit jako podklad pro rostliny pěstované v květnících a jiných nádobách. Bezvadně je možné využít i kompost založený vně skleníku, pokud teplo z něj budou do skleníku přivádět trubky.
Vsaďte na pařeniště
Vlastně jde o dost podobný princip. Pařeniště si můžete snadno vyrobit také uvnitř skleníku. Na základní zahřívací vrstvu hnoje přidáte slámu nebo trávu a pak už jen stačí dodat tak 20 cm silnou vrstvu zeminy, v níž budete pěstovat. Výhodou je okamžité využití záhonu. Oproti přehazovanému kompostu však vyhřívací materiál nevyzraje tak rychle.
Chcete, aby pařeniště udrželo více tepla?
Stačí ho zakrýt a jen sem tam ho pootevřít pro lepší cirkulaci vzduchu. Rostliny tak budou lépe růst, protože se jim dostane většího tepla. K zakrytí můžete použít staré skleněné tabule, nebo si můžete vyrobit víka z latěk, které potáhnete plastovou fólií.
Teplo z plamene nebo unikat vzhůru, ale bude se akumulovat a držet se v blízkosti rostlin.
Vyrobte si rustikální ohřívač
Tuto vychytávku znali už naši předkové a hodí se spíše do menších skleníků. Postačí vám k tomu pár svíček, které postavíte pod obrácený klasický keramický květináč. Teplo z plamene nebude unikat vzhůru, ale bude se akumulovat a držet se v blízkosti rostlin. Vyhřátý květník bude nějakou dobu hřát ještě po dohoření svíček.
Pro zvýšení akumulační schopnosti můžete sestavit více do sebe zapadajících kusů nádob a spojit je dlouhými šrouby skrze odtokový otvor a zajistit vše pak matkami. Když ponecháte mezi jednotlivými květníky malý odstup, celý vytápěcí systém pro ukládání a následné uvolňování tepla bezvadně zdokonalíte.
Zdroje:
www.ruralsprout.com, www.totallandscapecare.com, www.ceskestavby.cz
