Zdroje: www.bytdumzahrada.cz, www.ceskestavby.cz

Jak zalévat, to vám určitě řekla už babička

Nejsou to jen staré povídačky, když vám babička radila, že se má zalévat navečer či brzo ráno. A nejde jen o to, že by se mohly vodou v kombinaci se žárem poledního slunce listy popálit, i když to se samozřejmě také může stát.

Pozdní či brzká zálivka je vhodná především pro nižší teplotu půdy. Ta vodu dobře absorbuje bez toho, aby se příliš zahřála a popálila kořínky rostlin. Chladnější půda dobře nasákne, voda se neodpaří a rostlina dostane šanci vzpamatovat se po horkém dni. Půda zůstane vlhká déle a rostliny mohou čerpat vláhu až do rána. Ranní zálivka není nutná, ale je to možnost, jak dopřát rostlinám vláhu, pokud jste to nezvládli večer.

Zalévejte tak akorát

Zálivky nesmí být ani moc ani málo. To se říká a mnozí se nad takovou radou ušklíbnou. Samozřejmě to je rada k ničemu. O co jde? Půda by měla být po zálivce neudusaná, ani by se z ní neměla stát rozbředlá kaše. Proto se často používají kropítka, ne abyste rostliny osprchovali, ale aby se půda nevymývala, zůstala zkypřená a měla možnost natáhnout maximum vláhy.

Vyvarujte se zalévání na list

Jak už bylo řečeno zelenina na zahradě netouží po sprše. Nejde o tropické rostliny, které milují vzdušnou vlhkost, ale často právě naopak. Okurky či rajčata mohou trpět plísněmi a padlím a jinými houbovými onemocněními, jež by zálivka na list jen zhoršila. Je pro tuto zeleninu absolutně nevhodná a obecně se kropení listů nedoporučuje ani na jiné rostliny. Zalévat na list není žádoucí.

Nejlepší voda neteče z kohoutku

Nejvhodnější voda je odstátá, dešťová. Takovou zálivku neupřednostňují jen orchideje, ale prakticky všechny rostliny. Máte-li dešťovou vodu v sudu nebo nádrži, pak ji rozhodně používejte. Rosliny dešťovou vodu jednoduše upřednostňují.