Zahrada bez vody je jako auto bez pohonných hmot. Když svým záhonům, záhonkům a květináčům nedáte jejich očekávaný příděl H2O, chvíli to vydrží. Ale při delší pauze začnou usychat a vidina úrody je ta tam. Každá rostlina má jiné nároky na zálivku. Velkou roli hraje počasí (čím je tepleji, tím se žízeň stupňuje), místo pěstování, kvalita půdy, ale i nádoba, ve které eventuálně zelenina „bydlí“.
Na videu se dozvíte, jaká je nejlepší doba na zalévání a jak nejúčinněji zalévat zeleninu:
Kdo nejvíce žízní?
Obecně se říká, že největšími žiznivci jsou zeleniny s velkými měkkými listy - dýně, okurka nebo cuketa. Svůj větší příděl vody si nárokují i sazenice s mělkými kořeny, což je například paprika. Ať už máte na zahradě jakoukoliv zeleninu, dopřejte jí hodně vláhy. Obzvlášť za parných dní, kdy je potřeba vyprahlou půdu pořádně prolít, aby se voda dostala až ke kořenům.
Na zalití menších ploch si vystačíte s obyčejnou zahradní konví (bez růžice), větší úsek zahrady osvěžíte hadicí. Ale dejte si pozor: proud vody by neměl být příliš silný, aby nepoškodil křehké listy a stonky rostlin. Zároveň ani moc studený. Chladný „déšť" může totiž zastavit růst rostlin a vy (ačkoliv jste se snažili zalévat poctivě) budete na úrodu jen dlouho a zbytečně čekat.
Zalité sazenice okurek
Kdy a jak zalévat
Zeleninové sazenice zalévejte vždycky ráno a večer, přes den nikdy. Proč? Protože kapky vody na rostlinách fungují podobně jako zvětšovací sklo. Přitáhnou k sobě sluneční paprsky, které rostlinku nejen připraví o vláhu, ale také ji popálí. A to už pak takové polední zalévání udělá více škody než užitku. Z pohledu zahradníků je nejlepší zalévat ráno, kdy listy zeleninových sazenic jsou suché a nevzniká tu zbytečné riziko plísní. U večerního kropení buďte opatrní a zálivku miřte jen na kořeny. Kdybyste pokropili zelené části rostlin, hrozí, že v noci, kdy je teplota nižší, by už neuschly. Vaše zeleninová nadílka by pak mohla padnout na oltář plísním. A to by byla škoda.
Pozor na citlivky!
Některé druhy zeleniny jsou velice citlivé na způsob kropení. Taková mrkev snese jakýkoliv déšť, ale třeba okurka nebo rajčata jsou na potřísnění shora velice choulostivé. Proto je spousta zahradníků pěstuje v zastřešeném skleníku nebo fóliovníku. Podle odborníků by zálivky nemělo být ani málo ani moc. Jde o to, aby zelenina dostala závlahu, ale nestála ve vodě. O okurkách se tradovalo, že budou úrodnější, když budou ve vlahé, bahnité půdě. Opak je ale pravdou. Bahnitá břečka odřízne kořeny od kyslíku a rostlinka může mít problém. Proto kromě stříšky, zálivky ke kořenům, nezapomeňte kolem zeleniny půdu trochu prokypřit.
žena zalévá rajčata
