Nádoby osazené mrazuvzdornými rostlinami (zakrslé dřeviny, otužilé bylinky a trvalky) mohou zůstat venku po celý rok. Před zimou je však opatříme ochranou proti mrazu, protože na rozdíl od volné půdy promrznou mnohem snáze. Můžeme je zapustit do země, obložit polystyrenem, bublinkovou fólií, filcem, navrch případně pohlednější jutou, nebo je zahrnout do kupky listí či slámy a rohoží zajistit proti větru.

Na zahradě můžeme peřinku z listí či slámy obalit jutou, filcem, netkanou textilií či bublinkovou fólií nebo obložit polystyrenem a navrch přidat dřevo či jiný materiál pro lepší vzhled.

Na balkoně či terase je izolujeme i zespodu, aby nestály na chladném betonu, kamenech nebo dlažbě. Pokud nádoby přisuneme ke stěně (nejlépe jižně orientované), budou před ledovým větrem chráněny ještě více.

Aby krása neomrzla

Za silnějších mrazů, především pokud jsou v součinnosti s větrem, je třeba chránit i nadzemní části choulostivějších rostlin. U dřevin lze obalit kmínek prodyšným izolačním materiálem – slámou, senem či chvojím, kartónem, a opatrně připevnit provázkem. Nižší rostliny je možné přikrýt izolací jako peřinkou celé.

Skvěle poslouží i bílá netkaná textilie, která je schopna udržet i o několik stupňů vyšší teplotu a je také účinnou ochranou proti větru. Je lehká a rostliny s ní snadno obalíme. Můžeme ji použít i ve více vrstvách, nebo zakoupit silnější variantu určenou právě pro zimní ochranu rostlin.

Díky této ochraně můžeme ponechat venku i rostliny, které silnější mráz nesnesou, ale se slabým si poradí, jako jsou olivovníky či rozmarýny, pokud pro ně nemáme ideální přezimovací místo. Dokud neuhodí silné mrazy, můžeme je ponechat venku a dle potřeba chránit, díky čemuž stráví na konečném zimovišti méně času.

Stálezelené rostliny je třeba i v zimě zalévat, ovšem mnohem méně, nežli na jaře a v létě.