Díky sklizení a uchování vlastních semen můžete výrazně ušetřit, zvláště pokud rádi pěstujete ve velkém. Navíc, ne vždy lze v obchodě snadno sehnat semena všech odrůd. A pokud dbáte na životní prostředí, i pro něj je domácí semenaření přínosem. Velké osivářské firmy osivo obvykle produkují v zemích na druhém konci planety, neboť je to pro ně výhodnější. Následuje nezbytná doprava. Mnohá semena jsou navíc mořená, řada pěstitelů se přitom bez tohoto zásahu raději obejde.
Samozřejmě existují, i když vzácně, malé rodinné semenářské firmy, které osivo produkují u nás, a dokonce ekologicky. Rozhovor s jedním z nich, Markem Kvapilem (permaseminka.cz), jste si mohli v Receptáři přečíst. Sám však své odběratele vybízí, aby si osivo dále uchovávali sami. Nabízí totiž pouze nehybridní odrůdy, u kterých je tento postup vhodný – z rostlin získáte potomstvo stejných vlastností, jako mají rodiče. Potomstvo hybridního osiva (označeného jako F1), by mělo vlastnosti naopak neustálené. U těchto odrůd jsou určitý vzhled, chuť i odolnost rostlin zajištěny pouze v oné 1. filiální, tedy dceřiné, generaci (odtud F1).
Kde získat návod?
Inspirací může být Petr z Plodné zahrady v tomto videu na YouTube:
Užitečné návody na semenaření jednotlivých druhů plodin v Receptáři v minulých letech publikoval Petr Dostálek ze společnosti Gengel, která se zabývá uchováváním starých a krajových odrůd. Podrobné postupy krok za krokem najdete také v jeho publikaci Pěstujeme si vlastní semínka, kterou si můžete objednat na Gengel.cz (Obecně prospěšná společnost Gengel se zabývá uchováváním starých a krajových odrůd). Zde nabízíme malou ochutnávku z publikace:
Domácí semenaření bylo kdysi běžné.
Jak začít?
Na semenaření si vyberte zejména ty druhy, kterým se u vás daří, a máte je již pěstitelsky zvládnuté. Ideální pro začátek jsou semenářsky jednoleté a samosprašné (jedna rostlina sama sebe opylí) druhy, tedy zejména hrášek, fazolky, salát nebo rajčata, snadné jsou i různé bylinky a květiny, například kopr, měsíček, sléz, krásenky.
Domácké osivaření není nijak náročné na vybavení, vystačíte si s pomůckami, které používáte běžně: provázek a pár tyček, zahradnické nůžky, případně srp. K dosušování snopků a semen se hodí místo k zavěšení pod střechou, nejlépe v průvanu, a ploché bedničky. Na konečné vyčistění jsou dobrá síta s různým průměrem ok, pro malá množství vystačíte i s kuchyňskými sítky.
Protože vypěstování semen trvá obvykle delší dobu než vypěstování stejného druhu na jídlo, je dobré se vybavit i jistou dávkou trpělivosti. Zatímco ředkvičky na svačinu sklidíte třeba za pět týdnů, semena získáte až za několik měsíců. Ale práce se určitě vyplatí a radost z vlastních semínek bude veliká.
Jak sklízet semena salátu?
Jakmile semena salátů dozrají, na padáčku z chmýří odletí tam, kam je vítr zanese. Musíte je tedy sklidit včas. Ale ani příliš brzy, aby nebyla nevyzrálá. Jak na to? Ze salátu vyráží květní výhon, který rozkvétá žlutými kvítky. Ty vykvétají postupně a také postupně dozrávají. Podle toho také postupujte při sklízení semen. Semena jsou zralá, když se promění v bílé chmýří. Zralé plodenství se rozevře, a pokud ochmýřená semena nesklidíte, vypadnou a vítr je roznese po okolí. Sklízet proto musíte včas.
Ve dvou to jde lépe
Kvetoucí salátové semenice pozorujte a podle postupného zrání průběžně, občas, otrhávejte prsty vždy jen ideálně zralá semena. Získáte tak sice méně osiva, zato ale kvalitní. Postup opakujte. Pokud chcete sběr semen zrychlit, můžete celý květní výhon opatrně nahnout nad dostatečně velkou plošší misku. Pak prsty zlehka probírejte a třete suchá plodenství, zralá semínka nechte vypadávat do misky.
Dobře to jde ve dvou, kdy jeden drží misku pod salátem a druhý prsty zlehka vydroluje zralá semena. Při tomto způsobu sběru dávejte pozor na to, abyste květenství nezlomili, je dosti křehké. Sběry opět opakujte, salát vykvétá a zraje postupně, po dobu i několika týdnů podle počasí a podmínek.
Celé rostliny
Další možností je sklizeň celých rostlin – semenic. Důležité je správně vystihnout dobu, kdy rostliny sklidíte. Protože saláty nakvétají postupně, jsou na jedné rostlině již některá semena zralá a začínají vypadávat, jiné květy teprve odkvétají. Určení správné doby vyžaduje určitou zkušenost a cit. Výhodou je v tomto případě úspora práce, protože celou rostlinu sklidíte naráz. Zahradními nůžkami nebo srpem ji odříznete u země a poté zavěsíte pod střechu zvolna doschnout.
I salát se hodí k domácímu semenaření
Dobré tipy:
- Pro začátečníky, kteří se salátem zahajují své semenářské pokusy, může být schůdnou cestou začít postupným sběrem jednotlivých semen a pak přidat i druhý způsob s průběžným sběrem do misky. Tak se dobře seznámí se zráním salátu a semenice si přirozeně „osahají“. Pokud již část semen sklidili, mohou pak vše dokončit jednorázovou sklizní celých rostlin.
- Za vlhčího a deštivého počasí koncem léta a na začátku podzimu mohou u některých pozdních salátů začít květenství plesnivět. Jako ochranu lze postavit nad semenný záhon při zrání stříšku, která zakryje a ochrání rostliny před deštěm.
- Semena nesbírejte z nahodilých nevybraných salátů, které šly rychle do květu a nevytvořily hlávku. Hlávka by měla být dobře vyvinutá, uzavřená, typická pro danou odrůdu a hlavně zdravá. Důležité je, aby pokud možno i v letních vedrech dlouho vydržela v konzumním stavu, aniž by předčasně vybíhala. Taková své dobré vlastnosti předá i potomstvu.
Jak schovat semena rajčat?
Na rozdíl od většiny druhů zeleniny je u rajčat vhodná takzvaná mokrá cesta. V rajčatech jsou semena uložená ve slizovitých obalech a krátké kvašení je pomůže odstranit a semena očistit. Rajčata na získání osiva sklízejte ideálně v plné zralosti, kdy jsou plody dokonale vyzrálé, zcela vybarvené a snadno se oddělí od stopky. Berte pokud možno první zrající plody, větší, odrůdově typické, zdravé. Po otrhání je ještě několik dní ponechte dojít na teplém místě, kde změknou a zvláční. Toto takzvané posklizňové dozrávání má příznivý vliv na kvalitu semen.
Zachyťte je do skleničky
Plod rajčete poté příčně rozřízněte a malou lžičkou semínka vyjměte, pokud možno bez dužiny, jen se šťávou. U velkých rajčat můžete udělat postupně více řezů. Rozříznutý plod můžete také zmáčknout prsty a vytékající šťávu se semeny opatrně zachytit do kompotové skleničky nebo kelímku.
Snažte se, aby se dovnitř nedostaly velké kusy dužiny, které by posléze ztěžovaly promývání. Vodu nepřidávejte, většina odrůd má dostatek vlastní šťávy. U velmi malých plodů jako jsou například divoká rajčata, by bylo rozřezávání titěrných rajčátek a vybírání semínek příliš pracné, proto je vidličkou nebo dřevěným tloučkem rozmačkejte celá.
Důkladné promytí
Ve skleničce ponechte šťávu se semeny na teplém místě kvasit do druhého dne. Poté obsah vyklepněte na sítko a proplachujte proudem vody. Stačí voda z konvičky, hadicí to jde samozřejmě rychleji. Po promytí, které odplaví nečistoty, vložte semena do vody.
Ta kvalitní, vyvinutá a těžká rychle klesnou ke dnu, naopak nečistoty, zbylé kousky dužniny a nevyvinutá semena zůstanou při hladině, odkud je odstraníte, jednoduše je slijete. Podle potřeby proces zopakujte.Nakonec semena rozestřete na papír a nechejte je usušit, zbavená slizu se k papíru již nepřilepí. Po dosušení ve stínu a v průvanu, kde vysychají rychleji, je lehce promněte v prstech, aby se stala sypkými a lépe se s nimi zacházelo.
3 dobré rady
- Semena ukládejte popsaná odrůdou a rokem sklizně v suchu a chladu za stálých podmínek.
- Kvasíte-li více odrůd současně, dbejte vždy na popis odrůdy například vhodným popisovačem a skleničky označte jménem odrůdy a datem založení kvašení. Při promývání musíte dát pozor, abyste na sítku či jinde nenechali zbytky semen od předchozí odrůdy.
- Kvašení může probíhat i déle (např. tři dny), ale pak stoupá nebezpečí, že semena začnou klíčit. Někteří domácí semenáři používají postup bez kvašení a semínka vybraná z plodů ihned rozestřou na papír či ubrousek. Odpadá tak sice promývání na sítku, ovšem semena lepí a hůře se s nimi pracuje.
Samosprašnost rajčete je při semenaření výhodou
Přínosy semenaření
- Osivařením zvýšíte pestrost zahrady. Získáte více kvetoucích rostlin, které lákají včely, čmeláky a další opylovače. Na květech zeleniny se často živí dospělé pestřenky – blanokřídlý hmyz podobný vosám. Pestřenky jsou však neškodné a jejich larvy pilně požírají mšice. Pomohou vám udržet rostliny zdravé bez postřiků.
- Získáváním vlastních semínek můžete odrůdy postupně přizpůsobovat místním podmínkám, lépe se pak vyrovnají s nepříznivými zvraty počasí, které přináší změna klimatu.
- Domácí semínka jsou čistá, nemořená, lze s nimi pracovat bez obav.
- Pokud jich vypěstujete více, můžete je darovat nebo vyměnit za jiné zajímavé odrůdy.
loupání fazolí pro semenaření
Zdroj: časopis Receptář
