Jak zmírnit dopady sucha na zahradě

Letošní červenec úbytek vodních zásob v půdě příliš nezměnil, suchý může být i srpen. Nabízíme několik praktických rad, jak se s tím při pěstování vyrovnat.

Rostlinám je třeba dodat v tomto období nejen potřebnou výživu a ochránit je před chorobami a škůdci, ale především se postarat, aby měly dostatek vláhy.

Voda není zadarmo

Na zahrádkách v bezprostředním sousedství obytných domů se většinou používá vodovod, který umožňuje zapojit nejrůznější zahradní zavlažovače. Voda z vodovodu však často obsahuje velké množství chlóru a dusičnanů a je také poměrně chladná. Proto je vhodné napustit ji s předstihem do sudů, kde se ohřeje a chlór a dusičnany během několika hodin vyprchají. Takové zalévání je ovšem poměrně drahé. Máme-li vlastní studnu, neohrozí nás větší spotřeba finančně, voda navíc není chlorovaná, ale zase bývá příliš studená a značně tvrdá, tedy s vysokým obsahem vápníku. Hodí se spíš k zalévání oleandrů a některých skalniček, které milují vápník (např. lomikámen nebo rozchodník).

Kdy zalévat

Rostliny nikdy nezaléváme na listy, ale přímo ke kořenům. Nejlépe časně z rána nebo až na sklonku dne, kdy na ně nedopadají sluneční paprsky. Důležitá je pak samozřejmě vydatnost zálivky. Časté a mírné kropení v létě nemá smysl, neboť voda se z půdy rychle odpaří. Vždy je lepší zalévat méně často, ale vydatněji. Voda se tak dostane hluboko ke kořenům.

Jak sekat trávník

Hodně vláhy také potřebuje trávník. Pokud nechceme každý večer strávit hodinu zavlažováním, sekáme ho ideálně jednou za tři týdny a výš než obvykle, sekačku nastavíme na nejvyšší stupeň, minimálně na výšku pěti centimetrů. Ale ani to nemusí stačit, aby nebyl porost sežehnutý sluncem. Pravidelné večerní závlaze se nevyhneme.

Mít tak vlastní rybník

Potůček či rybník přímo na zahradě nebo v její těsné blízkosti je velká výhra. Pokud není znečištěný, je to ideální zdroj vody k zalévání jednoduchým ponorným čerpadlem. Voda z přírodních zdrojů je zpravidla měkká, mírně prohřátá, navíc i biologicky aktivní, obsahuje také značné množství potřebných prvků.

Ať pracuje kapková závlaha

Pokud potřebujeme zavlažovat záhony, skleník nebo živé ploty, kapková závlaha bude ideální. Nám ušetří peníze za vodu, rostlinám prospěje. Hadice vedou vodu přímo ke kořenům, nedostává se tak na listy a nehrozí, že se spálí na slunci nebo je ohrozí plísně. Po celé délce hadice jsou ve vzdálenosti 33 cm otvory, ze kterých voda pomalu odkapává, a to v množství dva litry za minutu z jednoho otvoru. Hadice mají obvykle průměr 16 mm a prodávají se v délkách 25 m, 50 m nebo 100 m. Lze je však uříznout na požadovaný rozměr, jakož různě napojovat a rozvětvovat spojkami. Když si koupíme jednu soustavu, můžeme ji pak třeba další sezonu jednoduše rozšířit.

Vhodné jsou i propustné hadice

Přinášejí stejný efekt jako kapková závlaha, zalévají však po celé ploše, nikoli jen otvory v určitých vzdálenostech. Plastový střed s malými otvory je vložený do pryžového obalu, kterým voda prosakuje rovnoměrně. Záleží pak na nás, jak hadici mezi rostlinami natáhneme.

Vaky dáme kolem stromů

Uplatní se především u mladých stromků. Vak rozložíme kolem kmínku, uchytíme ho suchým zipem a napustíme vodou. Dole jsou miniaturní otvory, kterými bude prosakovat přímo ke kořenům. Do vaku se vejde 50 l, voda odtéká asi 10 hodin a dokonale smáčí celý povrch půdy bez ztrát, které by byly, kdybychom zalévali konví. K nízkým okrasným dřevinám lze použít kruhový vak s obsahem 60–80 l. Je to osvědčená metoda, mulč (posekaná tráva, kůra, piliny, hobliny apod.) účinně snižuje vypařování vody. Nastýlat tak můžeme kolem stromků, čímž zároveň omezíme plevel. Vhodné je i mulčování brambor, kdy se výborně využije posekaná tráva, kterou přímo z koše sekačky sypeme mezi řádky. Poslouží i jako organický materiál, který po rozložení zaryjeme.

Budujeme jezírka a mokřady

Pokud je zahrada dostatečně členitá a prostorná, založíme v ní jezírko nebo rašeliniště či přírodní mokřad, jež budou sloužit jako přirozené zadržovače dešťové vody a současně budou zdrojem a zásobárnou pro zalévání. Voda v zahradě díky tomu, že se odpařuje, ochladí vzduch během letních veder až o 5 °C.

Dešťová voda nad zlato

Opomíjeným a často podceňovaným zdrojem vody je voda dešťová. Je měkká a pro zálivku velmi vhodná. Proto ji řada pěstitelů zachytává do sudů, barelů, starých van a dalších objemných nádob. Například ze střechy o ploše 120 m2 nachytáme i při menších srážkách více než 3 m3 vody.

Vyplatí se retenční nádrž

Jestliže chceme mít zásobu na zalévání i v delším období bez dešťů, pořídíme si retenční nádrž, kterou zakopeme pod zem, nebo ji volně postavíme na zahradě. V tom případě však doporučujeme zakrýt ji například rákosovou zástěnou, aby se v teple voda příliš rychle nekazila. Zalévání záhonů a zavlažování trávníku usnadní ponorné čerpadlo. Při tomto způsobu skladování však bývá problémem čistota vody. V nádobě by proto neměla zůstávat příliš dlouho, aby se nezakalila či jinak neznehodnotila.

I škůdci mají rádi teplo

Dlouhá období sucha a horka svědčí rovněž škůdcům. Třeba sviluškám, které se pak pustí do okurek, lilků, melounů i okrasných rostlin. Sucho a teplo milují také dřepčíci, drobní skákaví brouci, kteří napadají listy brukvovité zeleniny a během krátké doby jí znehodnotí obrovské množství.

JAK SPRÁVNĚ ZALÉVAT?

„Kdo zalévá každý den, dělá něco špatně,“ traduje se mezi zkušenými zahradníky. Když při dešti naprší 20 l na 1 m2 , do vysušené země pronikne voda maximálně do hloubky dvou centimetrů. Proto platí, že krátký deštík nás zalévání nezbaví. Současně mějme na paměti, že čím hlouběji jsou rostliny zakořeněné, tím vyšší je pravděpodobnost, že se nacházejí v zóně trvalé vlhkosti. Při důkladné a dobré zálivce by mělo na 1 m2 přijít minimálně 15 l vody, tedy jedna konev a půl. Pro každý strom je třeba počítat s 50 l vody. Pokud voda nepronikne dostatečně hluboko, kořeny neporostou do hloubky a rostliny nebudou dostatečně odolné vůči suchu. To platí jak pro dřeviny, tak pro byliny. Nezaléváme na listy, ale přímo ke kořenům.

Správné sázení je základ

Rostliny vysazujeme s dostatečně vlhkým kořenovým balem. Zůstane-li suchý, je to, jako bychom je rovnou vyhodili, protože odumřelé konečky kořínků se už obvykle nedokážou obnovit.
Výsadbovou jámu pro všechny druhy zeleniny i květin doplníme kvalitním substrátem a na dno nasypeme granulované hnojivo s pozvolným uvolňováním živin.
Jámu pak prolijeme nejméně 10 l vody. Rostliny vysadíme, až když se voda vsákne. Jen tak rostliny zakoření rychle a bez stresu. Navíc je nemusíme nejméně 10 dnů poté zalévat. Samy si vytvoří kořenový systém, který půjde „za vodou“. Při správné zálivce proniknou například kořeny salátu do hloubky až 1 m.
Pokud kořenová zelenina (petržel, mrkev apod.) nevyroste v dobré kvalitě, můžeme semena zkusit vysít na podzim – po vyplavení inhibičních látek během podzimu a předjaří následující rok rychle a spolehlivě vyklíčí.

Zdroj: Časopis Receptář