Z čeho byla slavná Kytice?
Karel Jaromír Erben, rodák z malebného východočeského Miletína, měl před rodným domem malou předzahrádku. Po vzoru své matky, milovnice květin, se zaměřoval na pěstování tradičních druhů. Mezi jeho nejoblíbenější letničky patřily ve své době populární fialy šedé (Matthiola incana), zvané letní fialy. Vysazoval je každoročně pod okna, kvůli jejich nezaměnitelné vůni, a právě kytice fial ho inspirovala pro napsání nejznámějšího díla.
V Čechách vyšlechtěná varieta jiřinky s příhodným jménem Barunka.
Boženčiny jiřinky
Božena Němcová, která prožila pohnutý život, vzpomínala často na dětství ve Starém bělidle. Její babička tam pěstovala kromě bylinek i různé květy lahodící oku. Mladé Barunce učarovaly především jiřinky. V roce 1820 se dokonce tehdy již známá buditelka stala patronkou a současně i ozdobou jiřinkového bálu na pražském Žofíně, který zahájila slovy: „Ó národe český, buď vždy tak hrdý, vzpřímený a neústupný jako květy jiřinek, jež jsou mé duši nadevše nejmilejší.“
Světlo kosmatců
Karolína Světlá navštěvovala každé léto Podještědí. V zahrádce u domu lemovaly pěšinky koberce kosmatců, kterým spisovatelka přezdívala podhorská sluníčka, neboť se vždy slunečním paprskům rozvírají, což bylo v drsné a vlhké oblasti velkou vzácností. V jednom ze svých fejetonů plna radosti popisuje výjimečně krásné léto roku 1855: „Sluníčka letos září od rána do večera, a tak i duše pookřívá po celý den.“
len velkokvětý dnes můžeme pěstovat v řadě nádherných variet
Pestré lny legendárního semenáře
Jindřich Vaněk nebyl spisovatelem, zato se stal zakladatelem nejslavnější semenářské firmy v Čechách, a tak si zaslouží zmínku. Ze svého rodiného slovinského Mariboru si přinesl lásku ke lnu. Jeho největší snahou bylo proto vyšlechtit barevné kultivary, které v současné době prožívají ohromnou renesanci.
