Tato zelenina má svůj původ pravděpodobně ve Středomoří a dnes je typickou zeleninou našich zahrádek.

Pěstují se 4 typy salátů:

  • Salát hlávkový – u nás je nejběžnější, má jemnou máslovou chuť a dobře uzavřenou hlávku. Bohužel však rychle vadne a proto je salátem zahrádkářů – nejlepší je totiž čerstvě utržený.
  • Salát ledový – je ceněn pro svou křehkost a pevnou hlávku. Jeho výhodou je, že ho lze skladovat déle než ostatní saláty.
  • Salát římský – vzpřímeným tvarem hlávky připomíná pekingské zelí. Labužníky je označován za nejchutnější salát, má tužší listy a příjemnou mandlovou chuť.
  • Salát listový – netvoří typickou uzavřenou hlávku ale pouze kompaktní růžici listů. Odrůdy se liší tvarem, zkadeřením i barvou listů. Rozhodně ozdobí každé servírované jídlo.
  • Baby leaf – není samostatným typem salátu, liší se způsobem pěstování. Z hustých výsevů sklízíme celé rostliny, když dorostou do velikosti 10–15 cm. Výhodou je krátká vegetační doba – sklízet je možné již čtyři týdny po výsevu. Směsi baby salátů jsou složeny tak, že potěší chuť i oči.

    obrázek z archivu ireceptar.cz
    info

    obrázek z archivu ireceptar.cz

    Salát a zdraví

    Červeně zbarvený salát má na rozdíl od zeleného, větší množství karotenu, zelený je zase bohatý na hořčík. Karoteny chrání před volnými radikály, hořčík je důležitý protistresový prvek.

    Saláty jsou nutričně hodnotná zelenina, obsahují vitamin C, provitamin A, kyselinu listovou, vitaminy B1, B2, E, draslík, fosfor, vápník, hořčík, železo, zinek, jód.

    Salát obsahuje mnoho vody a má malou energetickou hodnotu, proto se hodí při redukčních dietách.

    Množství vlákniny urychluje pohyb potravy střevy, odstraňuje zácpu a váže jedovaté látky. Salát také obsahuje látky s protikřečovými a tišícími účinky.

    Víte, že...
    Zkrácený stonek rostliny salátu se začíná prodlužovat v době květu. Pokud salát pěstujeme v období příliš vysokých teplot, předčasně vybíhá do květu a rostlina pak ztrácí svoje užitkové vlastnosti.

    Pro budoucí maminky

    S nedostatečným přísunem kyseliny listové v těhotenství je spojován výskyt vrozených vývojových vad (defekty neurální trubice, deformace a znetvoření srdce, končetin, rozštěp patra, atd.). Kromě vlivu na vývoj plodu lze z některých studií usuzovat, že dostatečný příjem kyseliny listové má vliv i na vyšší porodní hmotnost miminka a omezuje riziko předčasného porodu.

    Dostatečný příjem kyseliny listové je důležitý především před početím a v prvních 12 týdnech těhotenství, kdy dochází k vývoji dítěte. Riziko vzniku vývojových vad se s dostatečným příjmem kyseliny listové sníží až o 70%. Doporučená denní dávka je stanovena na 400 mikrogramů na den, u těhotných na dvojnásobek - tedy na 800 mikrogramů na den.

    Pro štěstí

    Kyselina listová se podílí i na produkci nervově dráždivých látek serotoninu a noradrenalinu.

    • Serotonin je tlumící a uklidňující původce štěstí v našem mozku a nervovém systému, látka, která nás dostává do ráje šťastných myšlenek a večer nás ukolébává do zdravého spánku.
    • Noradrenalin je zase aktivním činitelem na den, látkou, která nám navodí správné nadšení pro řešení stresových problémů.

    Obě substance jsou prostřednictvím kyseliny listové syntetizovány v buňkách mozku a nervů. Když jev nich uloženo málo kyseliny listové, přihodí se něco zajímavého − člověk jde sice stejně aktivně a dynamicky do řešení stresových problémů, chybí mu však nadšení (euforie), jemný, oblažující stav opojení, který je zprostředkován noradrenalinem.

    Jaký vybrat salát

    Saláty polní pro jarní a podzimní sklizně

    ČERVÁNEK - první česká červenohlávková odrůda raného polního salátu určená pro jarní a podzimní pěstování z výsadeb i přímých výsevů. Vytváří pevné těžké hlávky střední velikosti s vysokou odolností proti vybíhání. Velmi dobře snáší i časné jarní pěstování pod netkanou textilií.
    FARAON - raný polní salát s vysokou odolností proti vybíhání. Je určený pro jarní výsadbu i výsev do 20. dubna nebo pro podzimní pěstování s výsevem v červenci. Tvoří větší, žlutozelené hlávky.
    MARATON - raný polní salát s vysokou odolností proti vybíhání, určený pro jarní výsadbu a výsev do 30. dubna. Vynikající je i pro podzimní pěstování s výsevem v červenci. Tvoří velké žlutozelené hlávky s bublinatými listy vynikající chuti.
    GLOBUS – unikátní odrůda římského salátu s velkými, kulovitými, dobře uzavřenými hlávkami. Listy jsou jemně bublinaté, křehké, chutné. Odrůda vhodná pro jarní a podzimní pěstování. Protože je opravdu velký, doporučujeme pěstovat minimálně ve sponu 40x40 cm.

    Kyselina listová
    Jedním z důležitých vitaminů v salátu je kyselina listová (acidum folicum) a její deriváty – foláty. Již z názvu přímo vyplývá, že se tato látka vyskytuje hlavně v zelených listech. V lidském těle se nachází především v játrech a červených krvinkách. Je velmi citlivá na světlo a teplo a dlouhé skladování při pokojové teplotě ji rychle ničí.

    Saláty letní

    JUPITER - letní salát s velkými, jemnými, dobře uzavřenými hlávkami příjemné chuti a s vysokou odolností vůči vybíhání. Má dobrý zdravotní stav, je odolný k plísni salátové a k virové mozaice salátu. Lze jej vysévat od března do konce června. Vegetační doba je 71 dnů.

    Ledový salát

    MAXIMO - polopozdní ledový salát s velkými manžetovými listy a mohutnými hlávkami volnější skladby, které lze snadno rozebrat na jednotlivé listy. Je proto určen zejména pro restaurace. Listy jsou matně zelené barvy, téměř bez vroubkování. Vyžaduje spon minimálně 30x30 cm a dostatek vláhy, zejména v období intenzivní tvorby hlávek. Má vysokou odolnost proti vybíhání hlávek.
    MINIKO - velmi raný ledový salát tvořící menší, ale velmi pevné kompaktní hlávky s malými manžetovými listy. Lze jej proto pěstovat i ve sponu 25x25 cm a je určen pro zahrádkáře, kteří ocení jeho vynikající chuť a extrémní odolnost proti vybíhání. Jakmile se začnou tvořit hlávky, doporučuje se méně časté, ale vydatné ranní zalévání, abychom předešli vnitřnímu zahnívání. Okrajové listy jsou výrazně zelené, hustě vroubkované.

    Ozimý salát

    HUMIL - zimní, dobře přezimující salát s raným zavíjením hlávek. Hlávka je žlutozelená s téměř hladkými listy, nečervená. Obalové listy jsou poněkud zvednuté, takže netrpí podehníváním. Pro přezimování vyséváme koncem srpna až začátkem září. Na zimu je vhodné zeleninu zabezpečit před zajíci. Pěstuje se buď z přímého výsevu nebo z výsadby do prvního týdne října.

    Celosvětově nejoblíbenější saláty

    Salát Caesar

    Potřebujeme

    • 3 stroužky česneku
    • 2 žloutky
    • 1/4 lžičky mletého pepře
    • 1 lžičku hořčice (Dijon)
    • 120 ml limetkového džusu
    • 150 ml olivového oleje
    • 50 g parmezánu
    • 1 hlávku salátu Romano nebo libovolná salátová směs

    Jak na to

    Česnek, žloutky, pepř, hořčici a džus umixujeme a pomalu přiléváme olej jako při výrobě majonézy.

    Salát umyjeme, osušíme a nakrájíme. Několik listů si necháme celých. Salátovou mísu vyložíme listy, přidáme pokrájený salát a vše zalijeme dresinkem.

    Navrch poklademe slabě nakrájené plátky parmezánu.

    Waldorfský kuřecí salát

    Potřebujeme

    • 500 g červených jablek
    • 3 lžíce citronové šťávy
    • 150 ml nízkotučné majonézy
    • 1 celer
    • 4 šalotky
    • 1 stroužek česneku
    • 90 g nasekaných vlašských ořechů
    • 500 g vařeného libového kuřecího masa
    • 1 hlávkový salát
    • sůl a pepř
    • případně jablko a ořechy na ozdobu

    Jak na to

    Do misky nakrájejte na kostičky jablka, přidejte citronovou šťávu a lžíci majonézy. Nechte uležet alespoň 40 minut.

    Mezitím oloupejte celer a nakrájejte ho na velmi tenké plátky. Přidejte k jablku s pokrájenými šalotkami, rozetřeným česnekem a nasekanými ořechy. Zamíchejte, přidejte zbylou majonézu a důkladně promíchejte. Pak přidejte na kousky pokrájené kuřecí maso a opět promíchejte.

    Servírovací mísu obložte listy salátu, kuřecí salát navrstvěte doprostřed, opepřete a případně ozdobte plátky jablka a vlašskými ořechy.

    Jan Prášil a Peter Gajdoštin, foto SEMO a Shutterstock