Zdroj: izahradkar.cz, www.receptyprimanapadu.cz

Rez hrušňovou způsobuje houba Gymnosporangium sabinae, která je pozoruhodná tím, že ke svému životu a rozmnožování vyžaduje dva rozličné hostitele. V zimě pobývá na jalovcích, aby se na jaře pomocí spórů přenesla na hrušně. Na konci léta se zase vrátí zpět na jalovce, a tak se to opakuje.

Dotyčný patogenní organismus je zároveň velmi vybíravý, líbí se mu zejména na jalovci čínském, prostředním a klášterském, zatímco jiné druhy zdaleka nenapadá tak často. Na druhé straně ale s pomocí větru dokáže urazit dost velkou vzdálenost, takže vám nepomůže, když se zbavíte jalovce na vlastní zahradě. Stačí, aby se další exemplář vyskytoval u souseda, nebo dokonce o kousek dál na návsi. Za bezpečnou vzdálenost mezi oběma dřevinami se považuje 200 metrů, i když není výjimka, že spóry rzi hrušňové odletí až kilometr daleko.

Jak se rez hrušňová projevuje

Během června můžeme na listech hrušní pozorovat žlutozelené skvrny, které později přejdou do oranžové barvy. Koncem léta se u nich objeví nahnědlé zduřené výrůstky. Skvrny se poté začnou šířit i na řapíky a plody, jež bývají menší a zdeformované. Při těžší nákaze hrušeň plodit zcela přestane.

Na větvích jalovců rez vytváří žlutooranžové praskliny, z nichž pak vyrůstají hnědá rosolovitá telia, která se za suchého počasí svraští. Postižené větve postupně chřadnou a časem mohou odumřít.

Jak proti rzi bojovat

Chemické postřiky na rez hrušňovou bohužel zabírají jen do určité míry. Fungicidy se na hrušně aplikují v době nakvétání a pak ihned po odkvětu, za rok je však nutné proces opakovat. Většinou se tím projevy nemoci zmírní, ale nezmizí úplně.

Místo stříkání chemie můžete na období dubna a května zakrýt jalovec netkanou textilií. Zabrání to přenosu spór na hrušně. Radikálním, ale zároveň i definitivním řešením je odstranění jalovce, což vás bude zřejmě mrzet méně než pokácení hrušně. Prevencí je pak logicky nevysazovat obě dřeviny blízko sebe a v nejlepším případě se na tom domluvit i se sousedy.