Stále zelená a velmi odolná rostlina, která dělá na nejednom zeleném pozemku úžasnou dekoraci. Když se o něj pečlivě staráte, může dorůst až do značných rozměrů. Máte ho na vaší zahradě? Můžete si pogratulovat. Skvěle totiž doplní záhony s trvalkami a během květenství je zdobí svými nádhernými žlutými květy. Nejedná se pouze o krásnou a v přírodě chráněnou dřevinu, ale uplatníte ho i v domácí přírodní lékárně nebo v kuchyni. Buďte však zároveň opatrní, protože má i pověst nebezpečného přenašeče houbového onemocnění, rzi hrušňové.
Zdroj: www.dumazahrada.cz, izahradkar.cz,
Výskyt
Existuje něco kolem 60 druhů jalovců. Původem je tato keřovitá rostlina z Eurasie a převážně se vyskytuje na severní polokouli, a to na skalnatých svazích, pastvinách, vřesovištích či na okrajích dubových a březových lesů. Jalovcům se daří na slunných místech, která jsou střídavě suchá a vlhká a málo výživná. V ČR byl dříve hojně rozšířen od nížin až po horské polohy. V současné době se vyskytuje jen roztroušeně až vzácně.
Drobné zelené plody na větvích jalovce.
Jalovec na zahradě? Ne vždy to nese užitek
Pokud chcete jalovcem zkrášlit svou zahradu, dobře si promyslete, který jeho druh si domů z nákupu přinesete. V případě jalovců je skutečně velmi důležité znát přesný druh, abyste si nezaplevelili zahradu jalovcem, který se v zimním období stává mezihostitelem rzi hrušňové.
Druhy jalovců nepřenašečů
Jalovec obecný (Juniperus communis)
Keř nebo strom z čeledi cypřišovitých je naším původním druhem jalovce. Je menšího vzrůstu a dorůstá do výšky asi 10 m. Jehlice má trojčetné, tmavě zelené a ostře pichlavé a po rozemletí velmi aromatické. Rozkvétá většinou v dubnu a jeho tmavomodré bobule na něm zrají dlouhých 18 měsíců. Takže na větvích jalovce uvidíte současně najednou drobné zelené plody a zároveň i zralé temně fialové zvané jalovčinky.
Bezpečně si do zahrady můžete vysadit i další druhy, které jsou ohledně přenosu rzi hrušňové bezpečné. Takže při výběru s klidem sáhněte po jalovci polehlém (Juniperus horizontalis), jalovci poléhavém (Juniperus procumbens) nebo po jalovci šupinatém (Juniperus squamata).
Zralé temně fialové plody jalovce zvané jalovčinky.
Druhy jalovců, na kterých přezimuje rez hrušňová
Jalovec chvojka (Juniperus sabina)
Často je nazýván i jako klášterní chvojka, protože byl dříve s oblibou pěstován ve středověkých klášterních zahradách. V dnešní době se mu zahrádkáři většinou vyhýbají, právě pro možný přenos rzi hrušňové. Pokud tento keř přece jen chcete pěstovat, pak by měl být vysazen minimálně 200 m od hrušní. Jeh výhodou je, že se využívá v lidovém léčitelství, ale i jeho použití může být při neodborném zacházení nebezpečné.
A další přenašeči? Jalovec prostřední (Juniperus media), jalovec čínský (Juniperus chinensis) a jalovec skalní (Juniperus scopulorum).
Rez hrušňová
Rosolovitá žlutohnědá či rezavá hmota, která svým vzhledem připomíná rosol. Samotným jalovcům zas až tak neškodí, používá je pouze jako své mezihostitele, protože postihuje především hrušně. Ve chvíli, kdy dojde k přenosu, objeví se na listech červené puchýřky. Strom sice stále plodí, ale jeho plody mohou být strupovité.
Některé druhy jalovců jsou přenašeči rzi hrušňové.
Na konci letní sezóny se rez zas přenese zpět na jalovec, kde přezimuje. V další sezóně se tento koloběh opět opakuje. Takže rada zní, nepěstujte tyto dva druhy na jedné zahradě. Prostě buď jalovec, nebo hrušeň. Nepomůže ani velká vzdálenost.
