Tradice japonských zahrad sahá do dávné minulosti a rozvíjela se ve specifickém kulturním prostředí. Dnes jsou japonské zahrady rozšířené a oblíbené po celém světě. Nejedná se o nějakou přechodnou módu – svou silou a působivostí silně ovlivňují celé generace zahradních architektů i amatérských milovníků zeleně. Hodí se prakticky do jakéhokoliv prostředí, setkat se s nimi můžeme na celém světě ve všech podnebných pásmech, ve městech, na vesnicích i samotách.
Výstavní japonské zahrady v Česku
Velké zahrady bývají profesionálně založené i udržované a většinou přístupné veřejnosti. I u nás se najde několik takových zahrad, např. v botanické zahradě v Praze–Tróji byla založena japonská zahrada v roce 1994 a zaujímá plochu přibližně 6700 m2. Veřejnosti je přístupná od roku 1997. Návštěvníci zde uvidí exotické druhy rostlin, pečlivě udržované plochy uklidňující zeleně, jezírko, odpočinkový altánek napodobující chýši v horách u malého vodopádu. V Tróji se pořádají i pravidelné výstavy bonsají.
Japonská zahrada
Přejete si svou vlastní?
Základem japonských zahrad je spojení živých a neživých prvků: rostlin, kamene a vody.
Před založením zahrady si každý musí uvědomit, k jakému účelu má zahrada sloužit, kolik péče jí může věnovat a jaké má prostorové možnosti. Japonskou zahradu je možné vytvořit jak na terase na několika metrech čtverečních, tak na pozemku o ploše několika tisíc metrů.
Zahrada nenáročná na údržbu
V případě, že máme klasický pozemek, ale nechceme se o zahradu v budoucnu příliš starat, nebo vybetonovaný či vydlážděný prostor (např. terasu nebo dvorek), kde nelze sázet rostliny, je možné vytvořit zajímavou a na údržbu nenáročnou kompozici, kde hlavní roli hrají kamenné prvky doplněné několika rostlinami v nádobách. Taková zahrada je v podstatě bezúdržbová (nepočítaje běžnou péči o rostliny, jako jsou zálivka, hnojení či přesazování) a majitelé nemusí mít strach, že zahrada zpustne, když se jí nebudou pravidelně věnovat.
- Můžeme použít zajímavě poskládané, různě tvarované a různě velké kameny, které si doneseme domů z přírody.
- Doplníme je plochou z drobných oblázků nebo písku, která v japonských zahradách symbolizuje vodu.
- Oživení tohoto základního uspořádání přinese např. kamenná nádržka s vodou, pískovcová či kamenná zahradní lucerna či různé stylové sošky.
- Zahradu můžeme doplnit bonsajemi nebo sesadbou tzv. doplňkových rostlin (např. skalničky, netřesky, menší traviny) v bonsajových miskách.
Japonská zahrada
Efektně působí jedna i více rostlin zasazených do větších keramických či jiných vhodných nádob. Je důležité, aby nádoby měly odtokové otvory a dobrou drenáž na dně (jinak budou zadržovat vodu a kořeny mohou uhnívat).
Velké nádoby se vyplatí
Dostatečně velké nádoby rychle nevysychají a v zimě zase tolik nepromrzají. Do nádob se nejlépe hodí jehličnany (hlavně borovice), ale také bambusy nebo další větší trávy. Tyto rostliny jsou poměrně nenáročné a lze je snadno pěstovat. Jsou také dekorativní po celý rok (i v zimě) – jehličnany a bambusy jsou stále zelené, některé druhy okrasných travin zkrášlují v zimě zahradu svými suchými listy a květenstvími.
Stylový zahradní nábytek
Pro posezení je možné zahradu doplnit nábytkem (nejvhodnější je bambusový nebo ratanový), případně postavit pergolu (opět nejlépe z bambusu, jenž vhodně doplňuje styl zahrady, nebo ze dřeva s patinou).
Mnoho zeleně a jezírko: cesta pro náročné a trpělivé
Lidé, kteří se chtějí zahradě věnovat naplno, mohou zkombinovat krásu kamenů, písku, oblázků a různých doplňků s velkým množstvím rostlin i vodní plochou - třeba potůčkem či jezírkem s japonskými koi kapry.
Japonská zahrada
Postup při zakládání velké japonské zahrady
V případě, že budeme v jezírku chovat okrasné rybky a chceme je zde i zimovat, měla by mít nádrž dostatečnou hloubku (více než 1,5 m).
Zakládání náročnější verze japonské zahrady je podobné jako u jiných zahrad. Více však budeme modelovat povrch pozemku (vytvářet různé valy napodobují hory apod.).
- Nejpůsobivější jsou kameny větších rozměrů, nezřídka je nutné uložit je na zahradu pomocí mechanizace, třeba i jeřábem. Proto je důležité si celou zahradu předem důkladně naplánovat a nepřemístitelné prvky nainstalovat rovnou na trvalé stanoviště. Také na přesuny většího množství zeminy či hloubení jezírka je dobré použít mechanizaci.
- Zahradu osadíme vhodnými, typickými rostlinami. Patří mezi ně například jehličnany, japonské javory, sakury, rododendrony, azalky, cesmíny, bambusy doplněné např. pivoňkami, rozmanité traviny.
- Zahradu je vhodné doplnit vhodným nábytkem, pergolou nebo stylovým altánkem.
- Můžeme také vytvořit zákoutí s bonsajemi. Nejlépe vypadají na různých policích umístěných proti zdi, kde krása stromků na vhodném pozadí krásně vynikne.
Japonská zahrada
Zahrada na statku
Celková podoba zahrady závisí na našem vkusu a možnostech. Založit ji lze, jako ostrůvek krásy a klidu, v každém prostředí. Třeba i na starém venkovském statku, jako to udělal pěstitel bonsají pan Čestmír Sosnovec v Nedrahovicích u Sedlčan.
Japonskou zahradu vybudoval na ploše 15x10 m a od roku 1998 je přístupná i veřejnosti. Zájemci si mohou prohlédnout zajímavou zahradu i bonsaje, od majitele dostanou rady jak při založení zahrady postupovat a na místě si mohou i koupit vhodné rostliny a doplňky do zahrady.
