Pokud jste nestihli nebo nemohli zrýt záhony na podzim, můžete, anebo spíš musíte zachránit vše na jaře. Vyčerpané půdě je nutné dodat především pořádnou dávku organických hnojiv a doplnit je případně i hnojivy průmyslovými. Díky nim bude půda úrodná a dodáte ji potřebné živiny.
Jemné rytí
Na jaře je nutné pohnojit záhony co nejdříve, pustit se do toho můžete hned, jakmile nebude půda zmrzlá. Nejprve je nutné záhony zrýt. Připravte si rycí vidle, kterými nebudete rýt velké hroudy. Na jaře je totiž potřeba rýt užšími záběry, protože potřebujeme udržet v půdě vodu. Následně záhon upravte železnými hráběmi.
Hnůj kombinujte
Jakmile je záhon zrytý, můžete hnojit. Na jaře rozhodně nepoužívejte chlévský hnůj, protože se nestihne v půdě rozložit. Ideální je ovčí, králičí či drůbeží hnůj, ale také koňské koblihy a kompost. Pokud máte k dispozici hnůj vepřový, smíchejte ho s kompostem. Toto pravidlo platí i pro drůbeží trus, ten můžete naředit vodou a záhony zalít. Nepoužívejte drůbeží trus napřímo, protože by mohl popálit rostliny. Můžete ho nechat také vykvasit, a to tak, že ho smícháte s vodou a necháte dva tydny odstát. Husté zbytky vyhoďte na kompost, tekutou zálivku nařeďte vodou a použijte. Koňský a ovčí hnůj jsou skvělé pro hnojení půdy na začátku jara, především pro chladné půdy v pařeništích a sklenících. Tyto hnoje můžete i vzájemně kombinovat, protože ovčí hnůj poskytuje vysokou výhřevnost. Dobré je smíchat je i s kompostem, který půdu obohatí živinami a udrží v ní potřebnou vláhu. Mějte na paměti, že každý metr čtvereční záhonu potřebuje během roku minimálně 4 kg kompostu.
Vápno a močůvka
Máte možnost hnojit močůvkou? Ta je vhodná na trávník. Nařeďte ji v poměru 1:8. Plánujete pěstovat zeleninu náročnou na dusík, jako například květák zelí celer či kapusta? Pomůže vám dusíkaté vápno, které také zabrání, aby se v půdě začaly vyskytovat škůdci a některé choroby. Vápno zapravte do záhonu asi tři týdny před výsadbou, a to do hloubky maximálně 10 cm.
Mykorhizní houby
Půdě na záhonu můžete prospět i takzvanými mykorhizními houbami. Jsou to takoví „správci vodního hospodářství” v zemině. Rozumí si s kořeny rostlin a zvětšují jejich povrch, přijímají vodu a živiny a předávají je rostlinám. Jde o symbiózu, protože houby zase na oplátku dostávají od rostlin uhlohydráty, které potřebují ke svému růstu. Prospěšnost mykorhizních hub se projeví především v období delšího sucha, kdy mohou zachránit vaši úrodu.
Zdroje: abecedazahrady.dama.cz, www.ceskestavby.cz
