Pro všechny houbaře je jaro velice zajímavým a pestrým obdobím. Lesy se po dlouhé zimě sice probouzejí pomalu, ale již od března můžeme nacházet nejen první jarní jedlé, ale i nejedlé houby.
Jarní houby patří k těm málo známým
Kam a kdy na jarní houby
Nejdůležitějším předpokladem, že se domů nevrátíte s prázdnou a bez úlovku je dostatek vláhy, kterou všechny houby k růstu nezbytně potřebují. Letošní jaro tuto podmínku naprosto splňuje. Jen slunečních paprsků a tepla by mohlo být více! A důležité je také vědět, jaké houby hledat a kde se jim daří nejlépe, protože jarní houby všude nerostou.
Jarní houby patří k těm málo známým
Nejvíce se jim daří v teplejších oblastech, takže ve vyšších zeměpisných polohách je raději nehledejte. Dobrým rádcem pro jejich přesné rozpoznání bude určitě dobrý atlas hub či mykologická poradna, kterých dnes funguje přehršel.
Jarní jedlé houby, které dokonale obohatí váš domácí jídelníček
Ať už najdete jarní houby v lese, na loukách, pastvinách či ve vlastní zahradě, budou zcela určitě zajímavým zpestřením vaší kuchyně a jednoznačně s nimi ohromíte své strávníky! Některé jsou totiž velmi chutné a pro jejich specifickou chuť je sbírali naši předkové už od pradávna.
Znáte je?
Během jarního období roste kolem 80 druhů hub, z toho je jich přes 20 jedlých, ostatní nejedlé, jedovaté nebo vzácné druhy.
Kačenka česká a náprstkovitá
Patří k těm nejznámějším jedlým a nejchutnějším. Nejčastěji ji najdete v listnatých porostech, pod růžokvětými dřevinami jako je třešeň, švestka, trnka či hloch. Většinou se hodí nejen do polévek, omáček a salátů, ale skvěle obohatí i křupavý toust!
Jarní houby patří k těm málo známým
Smrž polovolný, obecný a špičatý
Všechny smrže jsou velmi ceněné jedlé houby, a to pro svou jedinečně aromatickou chuť a také pro léčebné účinky, podporující imunitu lidského těla. Na území naší republiky se jich vyskytuje asi 10 druhů a všechny jsou jedlé. Vyskytuje se často pod jasany, osikami, lískami, ale i pod lipami či javory. V blízkosti jehličnatých stromů se daří smrži vysokému. Patří k nejdražším houbám, hned po lanýžích!
Špička obecná
Nejčastěji vyrůstá v trávě sadů, zahrad a podél cest lesů, a to ve větších skupinách. Sbírají se jen kloboučky, které oblaží chuť polévek a podpoří i ovoní chuť masa.
Špička obecná
Penízovka dubová
Podobou je velmi blízká právě zmíněné Špičce obecné, jen nemá tak výraznou chuť. Často na ní narazíte v humusu listnatých lesů. Při jejím rozpoznávání však mějte oči jako ostříž! Mohli byste si ji snadno splést s druhy vláknic a závojenek, které jsou jedovaté. Důležitým poznávacím znakem je pružný nelámavý bílý třeň, řídké lupeny, příjemná chuť a vůně.
Špička česneková
Taky skvělá jako dochucovadlo, a to pro svou vůni a chuť. Většinou ji najdete na otevřených travnatých místech, v lesích na rozkládajícím se dřevě listnáčů a jehličnanů či na opadaném listí a jehličí. A dokonce až do až v listopadu!
A to je jen nepatrná pozvánka do jarně houbového světa! Takových „houbových jarních pochutin“ najdete v tomto období nepřeberné množství. Takže hurá do přírody, poznávejte a učte se!
Zdroje:
