Očistíme suché listy

Nejprve zkontrolujeme všechny rostliny. Srdíčka jahodníku občas vymrzají, pravidelně k tomu dochází v mrazových kotlinách. Nebo také tehdy, když v zimním období chybí sněhová pokrývka a přírodu sevřou tuhé mrazy. Vymrzlé rostliny již nenaraší. Proto si v létě uchováme sazenice, které nepoužijeme v rámci srpnové výsadby, pak je můžeme použít právě v tomto případě. Poté, co srdéčko jahodníku mírně naraší, ostříháme všechny zaschlé listy. Zdravé zbytky z takových záhonů uložíme do kompostu a smícháme je s jiným zahradním odpadem.

Prokypříme zeminu

Po ostříhání suchých listů prokypříme půdu kolem nich. V závislosti na vzdálenost jednotlivých jahodníků kypříme ručním nářadím nebo si pořídíme jednoduchou elektrickou nožovou plečku. Ta je lehká, snadno ovladatelná a manipulovatelná. Tam, kde pěstujeme jahod velké množství, sáhneme rovnou po motorovém okopávači. Jeho výhodou je robustní provedení, nezávislost na přívodním kabelu a vyšší plošný hodinový výkon. Vždy při práci musíme vzít na vědomí, že příliš hlubokým zpracováním půdy bychom mohli poškodit kořenový systém.

A nezapomeneme na vhodné hnojivo

Neměli bychom zapomínat ani na hnojení. Před kypřením rozhodíme po ploše prosítovaný kompost, granulované NPK hnojivo nebo pelety kravského hnoje. Výrobci nabízejí i speciální hnojivo určené pro jahody. Hnojivo zapravíme mělce do půdy. S NPK si ale počínáme opatrně a hnojíme za vlhka, bez vody by mohlo dojít k popálení kořenů. Samozřejmostí je doporučené dávkování, které bývá uvedeno na obalu či v návodu.

Textilie nebo mulč?

Tradiční netkaná textilie je osvědčenou volbou. Zvláště tehdy, pokud nemáme tolik času na pravidelné kypření a pletí. Tato textilie se vyrábí v bílém nebo černém provedení, přičemž je propustná, ale plevelům brání v růstu a zajišťuje, že půda zůstane nakypřená. Ne všem odrůdám se na textilii daří, proto je vhodné zjistit před jejím použitím co nejvíce informací. Textilie se buď prodává již s připravenými výseky pro výsadbu rostlin, nebo si můžeme udělat otvory podle svého požadavku.

Příznivci přírodních zahrad volí místo textilie některý z přírodních materiálů. Prostor kolem jahod můžeme namulčovat slabou vrstvou štěpky, slámy nebo nadrobno posekané trávy. Velká vrstva těchto materiálů není vhodná. Dochází k omezení propustnosti vody a rozbíhají se hnilobné procesy. Zcela nevhodné je použití mulčovací kůry. Ta se běžně používá pod okrasné stromky a keře. Řada zahrádkářů netuší, že kůra při svém postupném zvětrávání spotřebovává velké množství dusíku z půdy. Ten pak následně chybí rostlinám, ty slábnou a dávají omezenou úrodu.

Mulčování má svoje nesporné výhody. Je to především udržení půdy v nakypřeném stavu, na což vděčíme hlavně žížalám a dalším půdním organismům. Tím, že se mulč postupně rozkládá, obohacuje půdu o živiny. Avšak pozor na přítomnost nezvaných hostů. Slimáci mají rádi vlhká a teplá místa, kde v létě přes den odpočívají. Jakmile se začne stmívat, vyrazí likvidovat téměř vše zelené, co jim stojí v cestě. Jejich pozornosti neuniknou ani dozrávající jahody.