obrázek z archivu ireceptar.cz

Jarní řez růží: polyantky, floribundy, čajohybridy, pnoucí, sadové

U některých růží je na jaře nutné provést radiální řez, jinak se krásných velkých květů nedočkáte. Ale pozor, u jiných je hluboký řez naopak nevhodný a stačí odstranit suché větve.

Hned po oschnutí půdy je úklid první předjarní prací. U záhonových růží je potřeba uvolnit, odhrnout a často i odvézt podzimní kopeček zeminy, který chránil rostlinu před zmrznutím. Pokud odhrnujeme nedostatečně, budeme mít po několika letech růže doslova „utopené“ a špatně rostoucí.

Ozdravení keřů

Při pohledu na keře obvykle zjistíme, že sníh napáchal větší škody, než se zdálo.

Jakmile růže odkryjeme, je čas na řez. Řez vedeme kolmo, vždy asi 5 mm nad očkem. Na růžích starých několik let jsou již větve natolik silné, že musíme mít připravenu i zahradnickou pilku. Vhodná doba pro řez nastává většinou v polovině března, právě tehdy růže začínají rašit. (Ve vyšších polohách je vegetace o týden či dva opožděná.)

růžová zahrada: pnoucí a sadové růžerůžová zahrada: pnoucí a sadové růžeAutor: Archiv ireceptar.cz

Nejprve vystřiháme všechny nalomené a zmrzlé větve. U čerstvě vysazených růží, u choulostivých odrůd, v drsném klimatu nebo po kruté zimě se někdy zdá, že na keři nezbylo nic. Naštěstí to většinou nebývá pravda a někde z kořenového krčku růže nakonec obrazí. Stačí opravdu i jediné očko.

Při další práci zaměříme pozornost také na křížící se a keř neúměrně zahušťující výhony. Platí pravidlo, že v těchto případech řežeme raději více než méně.

Základní předjarní řez záhonových růží

růže polyantkyrůže polyantkyAutor: Archiv ireceptar.cz

Teprve po přípravné fázi nastává vlastní základní řez růží a s ním otázka, do jaké míry keři zkrátit zdravé větve. Není to žádná velká věda, jak si leckdo myslí, jen musíme vědět, jakou růži máme před sebou; tedy do které skupiny růží se řadí. Ve velkém zjednodušení si to připomeneme.

  • Pro polyantky, floribundy a čajohybridy vysazené v záhonech je užitečné si zapamatovat prosté pravidlo, že čím více u země je řežeme, tím větší mají květy.

    Polyantky řadíme mezi růže mnohokvěté. Mají v květenstvích dokonce desítky květů, které jsou velké od dvou do pěti cm. Růže jsou vzpřímeného vzrůstu a krátíme je přibližně na polovinu původní výšky – tedy asi na 50 cm.
  • Čajohybridy jsou velkokvěté růže, které mají květy o průměru 9 cm a více, v květenstvích je jich jen několik. U těchto růží ponecháme jen dvě až čtyři očka na základních větvích. Z metrové růže zbude třeba jen 15 cm. Vypadá to nemilosrdně, ale převážná většina dřeva se opravdu odstranit musí. Jenom tak tyto růže budou po mnoho let přinášet velké a kvalitní květy, neporostou do nežádoucí výšky, a proto také nezmrznou.
  • Floribundy také patří mezi růže mnohokvěté. Květenství na lodyze mají obvykle složeno ze 4 až 9 květů, ale jednotlivé květy jsou menší. Jejich průměr je 6 až 9 cm. Růže této skupiny řežeme o poznání méně než třeba čajohybridy. Na každé základní větvi u nich po provedeném řezu zbude 5 až 7 oček. Výška ponechané rostliny bude asi 30 cm.

Pnoucí růže se na jaře pouze upravují

Růže pnoucí narůstají dlouhými výhony někdy jen do dvou, ale některé odrůdy i do šesti metrů.

pnoucí růžepnoucí růžeAutor: Archiv ireceptar.cz

  • Opět odstraníme všechny poškozené výhony, ale řežeme minimálně. Jen růže průběžně zmlazujeme tím, že až u země pilkou vyřízneme některou z nejstarších větví.
  • Ponechané výhony odvážeme z opory, odkloníme je a provizorně připevníme k tyčím, aby je nepolámal vítr.
  • Pak konstrukci opravíme a natřeme a až k ní budeme růže zase definitivně vyvazovat, snažíme se jednotlivé výhony rozložit vějířovitě tak, aby měl každý dostatek světla. Nepoužíváme tenký drátek, který se zařezává do dřeva.

Bohužel často vidíme řez špatný, kdy se keř nikterak neprosvětlí a všechny výhony jsou jednoduše uříznuté asi metr nad zemí. Je to sice velmi pohodlné, ale růže nemůže dosáhnout požadované výšky a ani krásy.

Mini a stromkové růže

Růže miniaturní jsou vzpřímené keříčky nejvýše 50 cm vysoké. Také je řežeme málo, vlastně jen odebíráme prosychající a zmrzlé větvičky a občas vyřízneme nejstarší dřevo u země.

Růže stromkové jsou odrůdy předešlých skupin naočkované nikoliv v kořenovém krčku, ale až na vysokém kmínku. Pokud byly přes zimu ohnuty a korunky zahrnuty zemí, pochopitelně je opatrně osvobodíme, vrátíme ke kolíku a na více místech pozorně upevníme. Ponechané větvičky by měly mít zjara délku 15 až 20 cm. Zvláštním typem stromkových růží jsou ovšem růže smuteční (převislé), těm ponecháváme větve sice delší, avšak probíráme je a průběžně zmlazujeme.

Kontrola řezu

Vřele doporučuji po dvou či třech týdnech navštívit růže se zahradními nůžkami ještě jednou. Ukáže se, že leckterá větev, která živě vypadala, nevyrašila. Mimoto v tuto dobu už lépe poznáme vyrůstající plané výhony podnože. Tyto větvičky jsou tenčí, zelené a s drobnými listy. Musíme je odstranit, kdykoliv se objeví (i později v létě), rychle by ušlechtilou část přerostly a zahubily.

Zanedbaný řez

Často na zahradách vidíme, že růže nebyly po řadu let řezány vůbec nebo jen nedostatečně. U země je pak jakési silné „paroží“. Rostliny jsou málo vitální a po částech odumírají. Situace se dá do určité míry ještě zachránit hladkým řezem pilkou nad posledním zdravým očkem a zamazáním řezu štěpařským voskem. Rozhodně je třeba se o to alespoň pokusit.

Sadové a půdopokryvné růže řez téměř nepotřebují

sadová růžesadová růžeAutor: Archiv ireceptar.cz

Sadové růže představují skupinu otužilých vzrůstných odrůd a druhů, kterým v průměrné zimě větve skoro nenamrzají. Tuto výbornou vlastnost mají stejnou s pnoucími růžemi, navíc ovšem stojí v prostoru samy a víceméně vzpřímeně. Předjarní řez opět omezíme na probírkové odstraňování celých nejstarších výhonů. Chybou je řezat každoročně celé sadové růže až u země. Ty pak sice porostou, ale neukážou se v plné kráse.

Růže půdopokryvné pokrývají kompaktně plochu a mají výšku do 80 cm. Jejich hlavní funkcí je plně ozelenit prostor a nepustit do půdy tak snadno plevel. Individuální prořezávání houštiny větviček by bylo pracné a zbytečné – většinou prostě najednou jen mírně zkrátíme celý porost jako u živého plotu. Půdopokryvné růže je možno po letech zmladit řezem až u země.

Jarní hnojení růží

Záhon s růžemi jsme při řezu patrně řádně podupali, musíme ho tedy prokypřit a vyplít oddenkaté vytrvalé plevele. Než se do toho pustíme, rozhodíme ještě hnojiva. Přesné dávkování by se mělo řídit půdním rozborem, ale neuděláme velkou chybu, když použijeme některé granulované plné a bezchlorové hnojivo v dávce asi 50 g na m2, což je jedna velká hrst. Tento typ hnojiv obsahuje všechny nutné živiny a působí zvolna. Růžím také jistě prospěje, když před okopáváním navezeme proleželý kompost.

Tak jsme tedy na jaře učinili, co jsme růžím na větvích viděli, a počátkem června se můžeme těšit na první květy.

Akční letáky