Jedinečná rostlina okrasná listem má trojí jméno: hosta, bohyška funkie

Bohyška na zahradě vykouzlí krásná zátiší, vyplní i stinnější kouty, a to bez velkých nároků na péči. Listy v nejrůznějších odstínech a zdobené panašováním jsou pastvou pro oči od jara do zimy.

Hosta, bohyška, funkie – všechna jména patří jednomu rodu rostlin. Pochází z východní Asie, zejména pak z Japonska, Číny a Koreje. Jeho přirozenými lokalitami jsou vlhčí lesy, háje a louky. Dohromady do něj patří kolem čtyřiceti druhů, a dále nepřeberné množství kultivarů, k nimž každoročně přibývají další, nově vyšlechtěné. Hosta je totiž oblíbená po celém světě a poptávka po novinkách je veliká. Najdou se i tací nadšenci, kteří na svých zahradách pěstují pouze hosty a vytvářejí si vlastní sbírkové expozice!

Kolik kultivarů bohyšek znáš…

Je až neuvěřitelné, kolik různých modifikací najdeme právě u host – bohyšek.

Hosta Zdroj: Archiv ireceptar.cz

• obrázek z archivu ireceptar.cz Zdroj: Archiv ireceptar.cz

  Díky ohromné variabilitě můžete sestavit skutečně pozoruhodný záhon pouze z bohyšek!.

  Mají velmi proměnlivou velikost, kde nejmenší rostliny dosahují výšky okolo 10 cm a největší druhy i okolo 60 cm.
• Tvar listu je velmi variabilní, listy, které vyrůstají z přízemní růžice, jsou řapíkaté, vejčitě kopinaté s nápadnou žilnatinou, mohou ale být i velmi úzké či téměř kulaté.
• Nejpozoruhodnější je zbarvení listů. Základní barvou je sytě zelená. Kromě ní můžeme vídat i hosty, které jsou téměř zlaté, šedé či šedostříbrné.
• Velmi časté je i panašování. Hosty mohou mít zelený střed s bílým okrajem, zelený střed se žlutým okrajem nebo obráceně.

Když funkie překvapí květem

Nádherné listy jsou sice hlavní okrasou funkií, ale některé druhy také hezky kvetou. Květní stvoly se objevují v období května až září a to nejčastěji v barvě fialové, lila a bílé. Jednotlivé zvonkovité květy jsou uspořádány v hroznu.

obrázek z archivu ireceptar.cz Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Pěstování, aneb hosty milují stín

Aby se funkiím dobře dařilo a listy hýřily krásou, musíme respektovat jejich nároky. Tím nejdůležitějším je světlo.

• obrázek z archivu ireceptar.cz Zdroj: Archiv ireceptar.cz

  Pro rostliny je téměř ideální tzv. toulavý stín pod korunami vyšších stromů; takové stanoviště totiž nejvíce připomíná původní domovské lokality funkií.

  Hosta vyžaduje polostín, na plném slunečním úpalu se jí nebude dařit nikdy (ze všech druhů nejlépe slunce snáší Hosta tardiflora). Plné slunce velké listy snadno popálí, rostlina sice může několik let vydržet, ale rozhodně nebude estetickým přínosem zahrady.
• Rostliny preferují dobře zavlažené půdy, pokud je ale splněna podmínka polostinného stanoviště, vypořádají se po nějakou dobu i se suchem.
• Na půdu nemají žádné zvláštní nároky, pouze vyloženě písčité, výsušné a vápenité zemi se raději vyhnněte.
• Hosty jsou plně mrazuvzdorné a ochrana proti mrazům je zbytečná, záhon ale samozřejmě můžete přikrýt vrstvou listí. Funkiím nevadí ani vlhčí zimy a neuhnívají.

• V domácích podmínkách je nejlepší množit rostliny dělením na podzim nebo brzy z jara. Pokud bychom chtěli trs rozdělit později, došlo by k silnému poškození listů.

Chytré kombinace

Při výsadbě a při tvorbě zahradní kompozice je dobré počítat s tím, že hosta je sice vytrvalá (a poměrně i dlouhověká) rostlina, ale její listy nepřezimují. Na podzim je spálí první mráz a na jaře poměrně pozdě raší. Aby plocha nebyla zjara dlouho holá, je vhodné osadit ji jarními cibulovinami – například narcisy, kosatečky, ladoňkami a podobně.