Co sít v únoru a jaké sazeničky si doma předpěstovat?

Přejete si využít obrovského výběru odrůd paprik, lilků, salátů, brokolic či kedluben? Je čas vychovat si vlastní sazeničky. Ovšem nejen výsevům za oknem časné předjaří přeje – když nemrzne, můžete prořezávat keře drobného ovoce.

Co vše je třeba si připravit a jakými způsoby lze předpěstovávat, jsme podrobně procházeli v lednovém Receptáři. V únoru je konečně mohou využít všichni – je čas setí nejen skleníkových odrůd, ale i těch určených pro venkovní pěstování.

Zdroj: Youtube

Paprika

Teplomilné papriky spolehlivě klíčí při teplotě 25 °C, ačkoli nejběžnější paprice seté, z níž pochází většina odrůd, postačí i 22 °C. Při růstu semenáčků může teplota klesnout, ale měla by se i nadále pohybovat kolem 20 °C. Stejně si můžete předpěstovat i lilky a jedlé mochyně peruánské – na teplotu klíčení jsou ještě náročnější, ideální je přes 30 °C, 35° by však přesáhnout neměla.

Měsíční jahůdky

Pokud je zasejete v první půli února, budete sladké voňavé plody sklízet již letos. Můžete je pěstovat jako půdopokryvné rostliny, vhodné jsou i do nádob. Drobounká semena pouze přitlačte k substrátu, nezasypávejte je. Nejrychleji vyklíčí při teplotě 20 až 25 °C, později sazeničkám stačí teplota okolo 15°C.

Salát

Časná sadba se bude hodit nejen do skleníku či pařeniště, ale i ven pod fóliový kryt nebo netkanou textilii. Salát je otužilá zelenina, odrůdy určené k řezu listů můžete za ideálních podmínek seřezávat již měsíc od výsevu. Listy kozlíčku polníčku narostou za dva měsíce, hlávkový salát se zavine do tří měsíců. Při teplotě 25 °C vyklíčí semínka za dva dny (pozor však na to, že s každým dalším stupněm klíčivost opět výrazně klesá). Teplota 20 °C je jistější a bohatě stačí, pro rané odrůdy dokonce vhodnější. Rostoucím semenáčkům a sazeničkám poté vyhovuje teplota 10 až 15 °C.

Brokolice

Nejrychleji klíčí při teplotě nad 20 °C, po vyklíčení však sazeničky pěstujte při teplotě 10 až 16 °C. V březnu a dubnu je budete moci sázet do pařeniště a skleníku, v dubnu v teplejších oblastech i ven. Podobně je na tom o něco náročnější květák.

Kedluben

Vysévejte rané odrůdy, vhodné pro výsadbu do pařeniště, skleníku či pod fóliové kryty. Semena ochotně klíčí při teplotě 18 až 20 °C, sazenicím později stačí teplota 12 až 16 °C.

Celer

Při teplotě 20 °C vyklíčí do týdne, rostoucím sazeničkám posléze stačí 10 až 16 °C. Sazeničky rostou dlouho, proto se časné předpěstování vyplatí.

Proč snižovat teplotu?

Pokles teploty poté, co semenáčky vytvoří pravé lístky a začnou růst, vývin o trochu zpomalí, přesto je žádoucí. Budou zdravější a košatější – nižší teplota brzdí příliš rychlý růst do výšky a podporuje jejich zesílení. Teplo nad 20 °C vyžadují pouze klíčící semena, aby se probudila k životu rychleji (u těch nejteplomilnějších nejméně 22°C). U většiny sazeniček je však vhodnější rozmezí od 15 do 18 °C. Ideální je proto chladnější místnost (pokud máte k dispozici zimní zahradu nebo zasklenou lodžii, tím lépe). Jakmile to počasí dovolí, bude sazeničkám skvěle ve skleníku nebo pařeništi. Zde jim můžete i dočasně přitápět, například topnými podložkami.

Nechte naklíčit sadbu brambor

Ať už budete brambory pěstovat klasicky v záhoně, nebo v posekané trávě, pro časnou sklizeň je nechte naklíčit již koncem února. Naklíčené brambory mají snazší a rychlejší start, až je budete sázet.

Položte je do vzdušných bedýnek nebo lísek tak, aby nahoru směřovalo co nejvíce oček.
Umístěte je na světlé místo s teplotou 5 až 15 °C. Světlo je nezbytné, neboť zajistí silné, krátké, nazelenalé klíčky. Tenké a světlé výhonky, jaké se tvoří ve tmě, bramboře v růstu nijak nepomůžou a při sázení se polámou.

Na běžné zahradě se vyplatí pěstovat spíše rané odrůdy, které tak snadno nepodléhají plísni bramborové (například Rosara s červenou slupkou, výjimečně chutné Princess aj.)

Prořezejte rybízové keře

Pokud budete keře plodící drobné ovoce pravidelně zmlazovat a prosvětlovat, sklidíte více a dřeviny budou zdravější. Pro řadu druhů je ideálním časem konec zimy, kdy ještě pospávají. Je však třeba vybrat dny bezmrazé, nebo alespoň takové, ve kterých teplota neklesá pod -5 °C.

Černé rybízy plodí nejvíce na dvou- až tříletých výhonech, červené a bílé na dvou až pětiletých. Starší výhony proto můžete těsně u země odstranit. Pokud jste si mladé pruty v létě neoznačili, poznáte je obvykle podle světlejší borky. Odstraňte také všechny poškozené větve. Pracujte ostrými nůžkami a řezy ošetřete stromovým balzámem. Keře je mnohde nutné chránit i před okusem zvěří – řez, který provádějí srnci, srnky a zajíci, nebývá ten nejprospěšnější.

Řez ovocných stromů

Prořezávku v předjaří dobře snášejí jabloně a hrušně, tedy jádroviny. Naproti tomu meruňky, broskvoně, slívy, třešně a višně, tedy peckoviny, ještě neřežte – jsou citlivější na houbové choroby, pro které jsou řezné rány vstupní bránou.

Mladé stromky vyžadují řez výchovný, který je pro založení pevné korunky a budoucí životnost, plodnost i zdraví stromu velmi důležitý. Starší stromy potřebují prořezávku udržovací – u dřevin s dobře založenou korunkou je však již jen malým zásahem. Přestárlým stromům může prospět zmlazovací řez, musí být však proveden citlivě a na více etap v průběhu několika let.

Způsob prořezávky závisí i na typu podnože, typu odrůdy, zvoleném tvaru koruny. K dispozici jsou celé knihy zabývající se tímto tématem, existují i kurzy nebo si můžete přizvat na pomoc odborníka. Bezhlavé prořezávání přinese více škody nežli užitku.