Je třeba záhony na podzim zrýt?
Rytí půdu provzdušní, odstraní zhutnělé vrstvy pod povrchem. Ovšem semena plevelů spící v hloubce se při něm dostanou na povrch a konečně mohou klíčit. A kořeny vytrvalých plevelů samotné rytí nezničí, musíte je stejně vyjímat ručně.
Dochází také k narušení struktury půdy a její kapilarity – pokud byla kvalitní, může nyní pojímat vodu hůře. Rovněž dojde ke zpřetrhání důmyslných vazeb půdních organismů včetně symbiotických hub, které mohou plodinám velmi prospívat. Ve svrchní vrstvičce zdravé, živé půdy žijí mikroorganismy, které potřebují kyslík. Hlouběji zase pracují pomocníci anaerobní, kterým kyslík či světlo naopak škodí. Když půdu obrátíte, miliardy jich zahubíte. Pro budoucí úrodu jsou však velmi prospěšní.
Kypření půdy jde provést pohodlně vidlemi
Ovšem v těžké, jílovité půdě lze bez rytí pěstovat jen stěží. Důkladné zrytí jí pomůže, trvale ovšem jen za předpokladu, že do ní zároveň zapravíte písek či dřevěné uhlí na vylehčení. Poté ji nastelete kompostem, a postupně ji tak proměníte v zeminu propustnější, kypřejší a přívětivější. Samotné zarývání kompostu či hnoje do hloubi je méně přínosné.
Kvalitní půdu můžete jen vyplít rycími vidlemi, aniž byste ji obraceli. Poté ji nastelte aspoň 5 cm silnou vrstvou kompostu, který nemusí být ani dokonale rozložený, a zamulčujte listím – jeho zbytky na jaře snadno odhrnete. Půda pak bude jako pod peřinkou, stále kyprá a vlhká.
Povrch můžete navíc posypat poslední travičkou a zelenými částmi plevele bez semen. Žížaly si je zatahují do půdy, čímž ji spolehlivě a přitom ohleduplně provzdušní a zároveň pohnojí. Dokud nemrzne, pilně pracují i při povrchu – a nastýlkou z listí promrznutí půdy oddálíte.
Pokud jsou v půdě vytrvalé plevele, můžete záhon poklást lepenkou nebo nepotištěným papírem a na něj navrstvit aspoň 10cm vrstvu kompostu nebo uleželého hnoje. Na jaře lze rovnou sázet. Stejně lze postupovat i na travním porostu, bez nutnosti odstraňování drnů.
Vylehčení těžké půdy
Na těžké jílovité půdě buď vybudujte vyvýšené záhony, nebo půdu důkladně vylehčete. Zeminu z prvního vyrytého řádku dejte stranou. Do řádku nasypte drobný štěrk, písek, případně štěpku či dřevěné uhlí, a poté do něj přeházejte půdu z řádku sousedního. Ještě výraznější účinky má dvojité rytí, prospěšné ve velmi těžké půdě a před pěstováním kořenové zeleniny.
Řádek vyryjte dvojnásobně široký, na jeho dně vytvořte ještě další, užší. Vložte vylehčující materiály a vraťte zeminu. Stejně postupujte i na druhé polovině. Půdu tak vylehčíte a zúrodníte i ve vrstvě, která se nachází pod úrovní běžného rytí a může být slehlá. Půdu ze spodní vrstvy, která je méně úrodná, však nemíchejte se zeminou z vrstvy svrchní.
Těžké jílovité půdy je nutné důkladně vylehčit
Šetrné rytí
Půdu lze vylehčit, aniž byste ji půdním obyvatelům převraceli vzhůru nohama. Pokud svrchní vrstvu odryjete a umístíte stranou, aniž byste ji převrátili, můžete podloží nakypřit a vylehčit. Poté na něj naskládáte svrchní vrstvu ze sousedního pruhu záhonu, a takto můžete pokračovat dále. Pravda, tato metoda je ještě o něco pracnější nežli rytí klasické. Ale k půdě je velmi šetrná. Aby byla šetrná i k zádům, je třeba nepracovat v předklonu, ale raději pokrčit kolena.
Šetrné rytí je o něco náročnější než to klasické, půdě však velice svědčí
Kypření rycími vidlemi
Kvalitní půdě pro extra provzdušnění postačí, když do ní zapíchnete rycí vidle a mírně s nimi zakýváte. Můžete je postupně zapichovat v řádcích vzdálených 10 cm od sebe.
Česnek pro příští rok
Je ideální čas na výsadbu česneku. Právě v průběhu listopadu už teplota půdy klesá natolik, aby stroužky ihned po výsadbě nenapadla obávaná fuzáriová hniloba.
Česneku svědčí teplá, slunná poloha a výživná, humózní, avšak zároveň propustná půda. Nešetřete kompostem, jílovité půdy vylehčete (viz výše). Na velmi těžkých poslouží vyvýšený záhon. Česnek koření mělce, postačí proto výška do 20 cm. Pro zdraví česneku je dobré záhony střídat, ani místo po příbuzné cibuli a póru není ideální. Zato košťáloviny, brambory či zelené hnojení jsou velmi vhodné předplodiny. Česnek můžete sázet také mezi jahodníky – vzájemně dobře využijí prostor a mají podobné nároky.
Česneku svědčí teplá a slunná poloha
Proč nepoužívat sázecí kolík?
Paličky rozdrobte na stroužky až těsně před výsadbou. Můžete je namořit proti napadení houbovými chorobami i háďátky, odolnost však zvýší i přírodní prostředky na bázi huminových kyselin či síry. Rovněž na odrůdě záleží, jak budou vzdorovat chorobám. Mezi stroužky udržujte rozestupy nejméně 10 cm, mezi řádky 20 cm. Stroužky zasaďte tak hluboko, aby se špička ocitla 5 cm pod povrchem půdy, v chladnějších oblastech i hlouběji. Jamky či řádky vytvořte raději rukou, motyčkou nebo lopatkou, nepoužívejte sázecí kolík – stěny důlku příliš utlačí a přímo pod podpučím by zůstala mezera. Právě tam však stroužek vypustí kořínky, které potřebují těsné objetí půdou.
Stroužky sázejte podpučím dolu
Paličatý česnek není tvrdohlavý
Česnek vyroste z každého zdravého stroužku, který vsadíte do země. Ovšem s certifikovanou sadbou byste měli mít jistotu, že si na zahradu nezavlečete škůdce a choroby česneku. Na druhou stranu, v bohatství starých a krajových odrůd můžete nalézt česneky velmi zajímavé a odolné, ačkoli se o kontrolovanou sadbu nejedná.
A jak je to s paličatostí česneku? Paličák má výraznější chuť a méně větších stroužků než nepaličák. Nabízí více odrůd odolných vůči chladu. Oproti nepaličáku však může mít menší trvanlivost a odolnost při skladování. Při pěstování je vhodné vylamovat jeho palice, silné stvoly nesoucí květenství a pacibulky.
Tip: České odrůdy česneku jsou vůči mrazu odolné, avšak nastýlka z listí či slámy jim i půdě kolem nich prospěje.
Související články
Zdroj: časopis Receptář
Sledujte nás v Google Zprávách