Jedlá zahrada v srpnu: Co zasít a jak namnožit bylinky

Které druhy zeleniny můžete právě v tomto měsíci zasít, aby poskytly sklizeň ještě letos anebo příští jaro? Co nepropásnout při sklizni? A jak si namnožit bylinky, bez kterých se dobrý pokrm neobejde?

V srpnu můžete vysít jak rané, tak celoroční odrůdy ředkviček. Semena sejte do kypré půdy bez kamínků, do hloubky kolem 0,5cm, buď ve sponu přibližně 5 až 10 cm, nebo v řádcích 10 cm vzdálených po 3 až 5 cm. Střídat je můžete s listovou zeleninou.

Pro jarní sklizeň můžete zasít také ozimou cibuli, jejíž nať budete moci seřezávat již v dubnu, cibule pak sklízet v červnu. Pokud si přejete sklízet především jarní zelenou nať, vyplatí se zvolit ozimou cibuli sečku, šlechtěnou právě pro tento účel.

Sejte přibližně 5 cm od sebe do řádků vzdálených 15 až 30 cm a do hloubky až 2 cm. Jednocení nechejte na jaro, až se ukáže, zda přežily všechny sazeničky. Půda by měla být propustná – kompost vylehčete pískem, drobným štěrkem nebo drceným dřevěným uhlím.

Pro sklizeň v příštím roce můžete sít také vytrvalý černý kořen, pěstovaný právě pro křehké kořeny s jemnou, nasládlou chutí.

Saláty

Je poslední vhodný čas pro výsev hlávkových salátů. Stále také můžete vysévat saláty k řezu listů, a stejně tak i špenát, roketu i orientální listovou zeleninu, kterou jsme blíže představili v červenci. Nastal také čas pro výsev méně všedních druhů salátů, jako je lahodný a zdravý kozlíček polníček.

Listová zelenina je obecně otužilá, ovšem polníček odolností vůči chladu vyniká. Pokud ještě za posledního tepla v srpnu a září naroste, ve skleníku, pod krytem a za mírné zimy i venku budete moci čerstvé lístky sklízet až do jara.

V zimě již nepřirůstá, ovšem vydrží živý a čerstvý. Kozlíčky pěstujte v rozestupech 15 cm, v řádcích vzdálených asi 20 cm. Vzrostlé sazeničky vyjednoťte na 10 cm. Stejně jako i další listové zelenině se polníčku daří v kypré, na vláhu bohaté, ale zároveň propustné půdě obohacené kompostem.

Časnou jarní sklizeň pak poskytne hlávkový ozimý salát – jedná se o odrůdy vyšlechtěné právě k pozdnímu setí a přezimování.

Tip na nevšední divokou zeleninu

Šrucha zelná (Portulaca oleracea) je plazivá rostlina s dužnatými lístky a šťavnatou, mírně nakyslou chutí. Můžete ji využít jako salátovou rostlinu, nebo krátce podusit. Kromě vitaminů a minerálů obsahuje i na listovou zeleninu nezvykle velké množství prospěšných omega-3 mastných kyselin.

Pěstujte ji ve sponu 10 až 20 cm. Díky zásobě vláhy v dužnatých listech výtečně snáší sucho, roste však v jakékoli půdě, nejen v propustné. Jemnější chuť má šrucha zelná setá (P. oleracea sativa), která roste více do výšky. Listy i výhony můžete sklízet opakovaně. I v srpnu vysetá přinese pěknou podzimní úrodu.

Řeřišnice (Cardamine) je vytrvalá salátová bylina, jejíž listy díky obsahu hořčin prospívají mimo jiné játrům. Zdravá, jedlá a překvapivě chutná je jak řeřišnice hořká (C. amara), tak řeřišnice chlupatá (C. hirsuta). Vyžadují humózní půdu, kterou zajistí kompost, a opravdu hodně vláhy.

Pokud řeřišnici nyní vysejete, na podzim již můžete sklízet mladé listy – pokud však chcete tuto vytrvalou rostlinu pěstovat i nadále, ponechejte každé z nich prostor kolem 10 cm a také dostatek listů. Až doroste a zesílí, budete moci sklízet více a opakovaně.

Tipy pro skvělou úrodu a sklizeň

Pokud v průběhu měsíce seříznete kvetoucí vrcholky rajčat, přimějte rostlinu, aby veškeré síly vložila do již rostoucích a dozrávajících plodů. Ve vyšších polohách vrcholky zaštípněte již počátkem srpna, v teplejších oblastech, na chráněných místech či ve skleníku se může vyplatit vyčkat na konec měsíce.

A záleží i na odrůdě – rané promění květ v plod i za dva měsíce, pozdním, například obřím steakovým, to trvá až o měsíc déle.
Přihrnutím zeminy k póru získáte delší bílé části stvolů, které mají jemnou chuť.

Pokud sklízíte cibuli a přejete si ji déle skladovat, přestaňte ji zalévat a vyčkejte na dny bez deště.

Česnek sklízejte, jakmile přibližně třetina natě uschne.

Česnek i cibuli dosušte zavěšené za natě na slunném, vzdušném místě, kam neprší ani nepadá rosa.

Z jedné sazeničky deset nových

Vytrvalé bylinky, jako je levandule, tymián, rozmarýn, šalvěj, estragon, yzop, saturejka, meduňka či máta lze snadno množit s pomocí vrcholových řízků. Potomci si uchovají veškeré vlastnosti dané rostliny a odrůdy – jsou jejími identickými kopiemi.

Nyní nastal čas pro odebírání takzvaných polovyzrálých řízků, které odspodu dřevnatí, zatímco v horní části jsou ještě měkké a zelené.

Ostrým nožem či nůžkami odstřihněte větvičky 5 až 10 cm dlouhé. Nebo je odtrhněte i s patkou.
Z dolní třetiny řízku opatrně odstraňte lístky a zapíchněte ho do lehkého, vlhkého substrátu. Můžete použít komerční substrát pro množení, nebo si namíchat vlastní, například z perlitu či písku, listovky a dobře vyzrálého, jemného kompostu.
Úspěšnému zakořenění napomáhá vlhké mikroklima ve skleníku nebo pod perforovaným kelímkem či igelitovým krytem, teplota mezi 15 až 25 °C a ochrana před ostrým sluncem.
Řízky většiny druhů ochotně zakoření i ve vodě, poté je však musíte velmi opatrně zasadit, tedy ve zvolené nádobě postupně zasypávat jemným substrátem.

Většina bylinek zakoření do dvou měsíců. Přes zimu je můžete ponechat v nevytápěném skleníku nebo ve světlé a chladné místnosti a zjara vysadit na zahradu nebo přesadit do květináče. Mrazuvzdorné druhy lze vysadit ještě letos na podzim, budou však potřebovat lehkou ochranu z chvojí.

O autorce

Jana Bucharová vystudovala biologii na PřF UK. Kouzla přírody již dvacet let využívá na zahradě, která je zdrojem potravy, poznání, potěšení i útočištěm mnohých živočichů.