Její název je odvozen z latinského slova glorius, což znamená proslavený a vyjadřuje nádheru jejích květů. Existuje několik druhů, které pocházejí z Asie a z Afriky, ta kterou pěstuji já, je ze střední Afriky, konkrétně z Ugandy.
zahr08.jpg
Protože tato rostlina pochází z Afriky, vyhovuje jí teplejší prostředí, a proto se jí náramně daří právě v bytě na světlém místě. Svědčí o tom i to, že právě v bytě poprvé vytvořila i tobolky se semeny.
Další zajímavostí pěstování je, že na podzim hlíza zatahuje, pak ji uskladníme v prostředí podobném jako u brambor. Na jaře klíčí podobně jako gladiola.
Rostlina je vlastně liána, takže potřebuje mít vždy nějaké vedení, na kterém se zachycuje úpony. Ale co má klady, mívá i zápory a tak na závěr musím ocitovat z článku RNDr. Jaroslava Klána, CSc., že „gloriosa je velmi jedovatá, obsahuje ocúnový jed, který ochrnuje centrální nervovou soustavu“.
Antonín Pravý, Nová Paka