Hřibovité houby
Zdroj: Zoom Team / Shutterstock.com

Jedovaté houby: Pozor! Tyto si nejsnáze spletete s těmi jedlými

Sběr hub patří k nejoblíbenějším letním a podzimním aktivitám. Při procházení lesem a hledání těchto chutných pokladů je však třeba dbát zvýšené pozornost. Některé druhy jedlých hub si lze totiž velmi dobře splést s těmi jedovatými. Víte, které to jsou?

Zdroje: vitalia.cz, living.iprima.cz, hobby.blesk.cz

Teplé letní počasí láká k mnoha venkovním aktivitám, mezi které patří i procházky lesem. A právě ty mnozí spojují i se sběrem hub. Češi jsou národem houbařů a pro tyto poklady lesa se vydávají i několikrát v roce. Ti zběhlejší dokáží dobře rozpoznat jedlé houby od těch jedovatých, méně zkušenější pak mohou mít s určováním druhů hub jistý problém. Největším úskalím pak je, že v lesích roste mnoho jedovatých hub, které lze bohužel velmi dobře zaměnit za ty jedlé. Tím nejznámějším a zároveň i nejrizikovějším je žampion zápašný. 

Sbíráme pouze houby, které bezpečně známe Sbíráme pouze houby, které bezpečně známe Zdroj: Africa Studio / Shutterstock.com

Houby, které se často pletou

Každoročně je v Česku zaznamenáno hned několik otrav houbami, ke kterým dochází převážně právě proto, že houbaři nejsou schopni správně určit, zda jde o houby jedlé či nikoliv. A vlastně se není ani čemu divit, neboť u několika druhů je riziko záměny kvůli jejich velké podobnosti velmi vysoké. V první řadě platí, že bychom měli sbírat jen ty houby, jež dobře známe, a ty ostatní nechat v lese ležet. Přesto jsme někdy přesvědčeni o tom, že máme v košíku jedlou houbu, přičemž je skutečnost zcela jiná. Zaměřte se proto na detaily.

Žampion zápašný

Již zmíněný žampion zápašný představuje velké riziko, neboť je na území České republiky velmi rozšířen. Nezřídka kdy roste i na našich zahradách. K jeho určení pomůže, jak již jeho název napovídá, čich. Nejde o to, že by žampion vyloženě zapáchal, jeho vůně se však od klasické vůně hub zcela liší. Při poškození či otlačení žampionu na něm rovněž vznikají žluté skvrny. 

Žampion zápašný v místě poškození žloutne Žampion zápašný v místě poškození žloutne Zdroj: Shutterstock.com

Muchomůrka zelená

Tou nejnebezpečnější houbou u nás je muchomůrka zelená. V ranném stádiu růstu může připomínat žampion a právě za něj ji lidé mohou zaměnit. Má zelený až žlutozelený klobouk, který se však vlivem slunečního záření může změnit na takřka bílý. I přesto ji lze při podrobnějším prozkoumání od žampionu velmi dobře rozlišit. Žampiony polní mají totiž kulovitý klobouk, který je oproti muchomůrce podstatně plošší. Stejně tak mají blanitý prstenec a bílou dužinu s charakteristickou vůní. 

Muchomůrka zelená je horší, než její známější puntíkovaní příbuzní. Muchomůrka zelená je horší, než její známější puntíkovaní příbuzní. Zdroj: Shutterstock.com / Vlad Siaber

Hlíva olivová

Mezi lidmi jsou velmi populární lišky obecné, které je však možné velmi dobře zaměnit za hlívy olivové. Vizuálně si jsou tyto dvě houby velmi podobné, rozdíl je však v tom, kde rostou. Zatímco klasické lišky rostou ze země, hlívy olivové najdeme na dřevě. Hlívy naštěstí nejsou nijak prudce jedovaté a při jejich konzumaci se dostaví „jen” žaludeční potíže. 

Hlíva olivová Hlíva olivová Zdroj: Shutterstock.com

Muchomůrka tygrovaná

Mnozí se shodují, že vůbec tou nejlepší a nejchutnější houbou, která v českých lesích roste, je muchomůrka růžovka, lidově nazývaná masák. Spousta lidí si však masáky nedopřává z důvodů obav z jejich sběru. Muchomůrku růžovku si lze totiž velmi snadno splést s prudce jedovatou muchomůrkou tygrovanou. 

Zásadní rozdíl je v barvě klobouku. Přestože se může zdát, že jsou houby takřka nerozpoznatelné, masáky mají klobouk mírně narůžovělý. Oproti tomu muchomůrky tygrované mají klobouk hnědý. Pokud si však z nějakého důvody nejste jisti, houby raději nesbírejte. 

Muchomůrka tygrovaná / Amanita pantherina Muchomůrka tygrovaná Zdroj: Profimedia

Muchomůrka citronová

Další houbou, která se podobá žampionu, narozdíl od něj je však velmi jedovatá, je muchomůrka citronová. Ještě ke všemu se tomuto druhu muchomůrky v českých lesích velmi daří, a proto na ni houbaři často naráží. Její klobouk může mít světle žlutou barvu, někdy je však zcela bílý. I u této houby, podobně jako v případě žampionu zápašného, může s rozpoznáním pomoci čich. Muchomůrka citronová je totiž cítit po čerstvě nastrouhaných bramborách. 

Muchomůrka citronová Muchomůrka citronová Zdroj: Shutterstock.com

Akční letáky