Je to chytrá strategie. Stačí dotek větru a rozhoupané jehnědy uvolní miliardy drobounkých pylových zrnek. Jsou lehká a plují s větrem do dáli. V jehnědách jsou seskupeny drobné samčí květy, které mají právě tento jediný úkol – produkovat marnotratné množství pylu. Jen malá část totiž doputuje na místo určení, do náruče květů samičích.
Které stromy vytváří mraky pylu?
Dlouhé, útlé jehnědy tvoří především dřeviny z čeledi břízovitých. Patří do ní líska, olše, bříza i habr. Líska obecná začíná pyl prášit již v lednu, pokud je zima mírná. Za tužší zimy se probouzí v únoru a pokračuje do dubna. Podobný průběh mívá i kvetení vlhkomilné olše lepkavé. Její půvabné dřevnaté šištice jsou loňskými pozůstatky samičích květů, samčí jehnědy jsou útlé a podlouhlé.
Od března až do května kvete bříza bělokorá. Od dubna do května pak habr obecný. Od března do května rozkvétají také oblíbené jehnědy vrby jívy a dalších druhů vrb. Na jejich výživném pylu si rády smlsnou i včely a čmeláci, ačkoli k opylení je strom nepotřebuje. Do čeledi vrbovitých patří i topol osika a černý, které kvetou v dubnu a květnu. Jehnědy mohou být v době zrání dlouhé až 12 cm. Od března do května pyl ve velkém uvolňují také jehnědy dubu letního i zimního a dalších, méně častých druhů.
Proč nás lechtá v nose
Alergická reakce je obrana pomýleného organismu, který se domnívá, že je pyl nebezpečný. Marně s ním bojuje, což má za následek rýmu, kašel, pálení očí, únavu a vyčerpání. Můžeme se domnívat, že nás trápí viróza, a příčinou je přitom pyl z jehněd (alergie se může objevit i v průběhu života). Zdali se skutečně jedná o reakci na pyly, zjistíme při návštěvě alergologa jednoduchými testy. Potíže obvykle vyvolává pyl celé čeledi. Drobounká pylová zrna opatřená vzdušnými vaky se šíří na kilometry daleko a zcela vyhnout se jim nelze. Jen částečně nám pomůže, když dané dřeviny nepěstujeme přímo na zahradě (týká se to především okrasných a na oříšky šlechtěných lísek a okrasných bříz).
Jak proti reakci na pyl pomůže cibule?
Podle tradiční čínské medicíny může včasná stimulace některých reflexních plošek na těle přispět ke zmírnění alergických reakcí v pylové sezóně. Jak na to? Podívejte se na video:
Největší utrpení jehnědy alergikům způsobují za suchého a větrného počasí, za deště a těsně po něm pyl neuvolňují. První pomocí může být rouška nebo respirátor a brýle na oči. Značnou úlevu poskytují antihistaminika, léky mírnící projevy alergie. Napomoci mohou i rozličné přírodní látky mírnící uvolňování histaminu, jako je quercetin obsažený například v cibuli či perile křovité, rovněž ranní studená sprcha může být užitečná.
Příčinu alergie pak řeší takzvaná desenzibilace pomocí vakcín, kapek či tablet. Dostáváme při ní malé, přesně odměřené dávky alergenu a přesvědčujeme tak postupně tělo, že proti pylu je zcela zbytečné bojovat. Tato terapie přináší dobré výsledky, avšak je třeba ji absolvovat několik let v kuse. Pokud alergii zcela neodstraní, rozhodně ji zmírní. Jarní zahradničení si pak užijeme ve větší pohodě a radosti.
Související články
Zdroj: Časopis Receptář