Jiřiny slaví návrat na zahrádky i do kytic. Kvetou od druhé půlky léta až do prvních mrazů a rozzáří celou zahradu. Pravda, v porovnání s trvalkami vyžadují o trochu více péče. Jsou velmi citlivé na mráz, stačí teplota na nule, aby jiřinám zhnědly listy. Ani podzemní části rostliny – hlízy – nesmějí zmrznout.
Pokud si je chceme uchovat do dalšího roku, musíme je na podzim vyjmout ze záhonu a uskladnit. O jiřiny je zkrátka třeba pečovat – zalévat, hnojit, zaštipovat, vykopávat a znovu sázet. Za množství práce však dostaneme obří odměnu. Každá rostlina vytvoří čtrnáct i více bohatých květenství.
Hlízy jiřin je třeba skladovat na chladném, ale bezmrazém místě
Hlízy a sazenice
Sázet můžeme sazeničky nebo bramborám podobné hlízy. U sazenic máme jistotu živé a zdravé rostliny a 4 až 6 týdnů náskok. Pěstitelé z Loukykvět doporučují sázet až po posledních mrazících, což v našich končinách znamená od 15. května dále. Pokud se rozhodneme sázet dříve, hlídáme i noční teploty: už při 4 až 5 °C se mohou vyskytovat přízemní mrazíky. Hlízy počkají ve sklepě, sazeničky v chladném, světlém ale bezmrazém prostoru. Na druhou stranu platí, že čím později budeme sázet, tím později jiřiny pokvetou. Proto výsadbu zbytečně neodkládáme. A záhon si můžeme připravit s předstihem.
Příprava záhonů
Jiřinám vybereme co nejslunnější místo – při zastínění se budou vytahovat za sluníčkem a téměř nepokvetou. Jsou žíznivé, ale půda musí být propustná – s přemokřenou si neporadí. Pokud je půda těžší a drží se v ní voda, vyplatí se ji vylehčit pískem. Postačí levný betonářský písek hrubosti do 4 mm. Dále přidáme malou vrstvu kompostu. Vždy je lepší použít vlastní než z průmyslové kompostárny a rozhodně by měl být alespoň rok starý. Nepoužíváme čerstvý hnůj ani slepičince. Vhodné ingredience do půdy zapravíme rytím do hloubky 30 až 45 centimetrů. Ideální je do záhonu již na podzim zarýt hnůj.
Jiřiny, které jsou také nazývány krásné mexikánky, pocházejí původně ze Střední Ameriky.
Výsadba
Jiřiny sázíme ve sponu 45 až 65 centimetrů. Záleží na tom, zda si přejeme hustý zápoj, nebo jednotlivé solitéry. Pokud máme málo místa a hodně jiřin, lze spon zahustit až na 33 centimetrů, to znamená šest rostlin na metr čtvereční. Tak řeší nedostatek místa právě na květinové farmě Loukykvět. Tuto mez bychom však překročit neměli. Jakmile máme záhon rozvržený, lopatkou vyhloubíme pro každou sazenici jamku. Po zahrnutí ji řádně přitlačíme, aby okolo kořenů nevznikly žádné vzduchové bubliny. Poté jí dopřejeme vydatnou zálivku. Pokud sázíme hlízy, jejich očka musejí směřovat vzhůru.
Jiřinky zdobí zahradu až do prvních mrazů
Bez zaštipování nejsou koláče
Zaštipování mladých rostlin podpoří jejich rozvětvení – získáme tak krásnou, košatou a bohatě kvetoucí jiřinu. Může se zdát, že oddalujeme kvetení, ale trpělivost se vyplatí. Pokud zaštipování vynecháme, vyroste nám místo košaté rostliny jedna dlouhá, vytáhlá jiřinová "nudle". A jak na to?
Jednoduše odstřihneme vrcholovou část rostliny, a to nejlépe třikrát v průběhu růstu, v intervalech dvou až čtyř týdnů. Výhonek vždy odebereme těsně nad listy, aby po střihu na rostlině nezůstal žádný pahýlek.
Jakmile začnou jiřiny bohatě kvést, vyplatí se odstraňovat uvadlá květenství. Tvorba semen rostlinu zbytečně vysiluje a ta má potom méně sil pro další kvetení.
jiřinka, odrůda Cassiopeia
Opora v těžkých časech
Během léta mohou přijít silné deště a větry, nebo rovnou bouřky. Pokud jiřinám zajistíme dostatečnou oporu, ani pod jejich náporem se nevylomí. Na květinové farmě se osvědčily ocelové sloupky a provázky nebo popruhy. V domácích podmínkách bohatě postačí jakákoli silnější tyč, může to být ocelová trubka, dřevěný kůl nebo jiný sloupek, který bude fungovat a také dobře vypadat. Kolem kůlů pak jednoduše napneme provázek. A s tím, jak jiřiny rostou do výšky, přidáme ještě jedno nebo dvě patra provázku. Některé odrůdy mají květy tak velké, že se mohou až převážit a ohýbat, provázek je však spolehlivě podrží.
Další formou opory je vysázet jiřiny blíže k sobě – od 33 do 45 centimetrů. Rostliny se propojí a podrží jedna druhou. Okolo skupinky takto propojených jiřin pak můžeme snadno natáhnout oporu, je-li třeba. Vyvazovat každou rostlinu zvlášť je zbytečně pracné.
Další jiřinka s českým původem i jménem, Adéla
Žíznivé květiny
Jak už jsme zmiňovali, jiřiny vyžadují hodně vody. Během teplých a slunečných dnů jí svými listy odpaří neuvěřitelné množství. V extrémně teplých dnech můžeme pozorovat, že rostlina trochu povadla; to je signál, že není dobré se zálivkou otálet.
Nejlepší je zalévat přímo ke kořenům. Vodu nenecháváme zbytečně rozstřikovat, rosení z výšky jiřiny už vůbec nepotěší. Je prospěšné zalévat méně často větší dávkou vody nežli každodenní sprškou, aby se voda dostala až ke kořenům rostlin. Obvykle stačí, pokud je pořádně prolijeme jednou za týden. Na květinové farmě Loukykvět jiřiny zalévají kapkovou závlahou: Voda kape přímo ke kořenům rostliny. Pouštějí ji však jen jednou za týden, a to na tři hodiny, aby měli jistotu, že se záhon do syta napojil.
Jiřina David Howard
Na plevel jen s motyčkou
Jiřiny jsou extrémně citlivé na zbytky herbicidů v půdě, proto proti plevelu používáme jedině motyčku a záhony poctivě okopáváme. Dáváme při tom pozor, abychom nepoškodili hlízu. Poté, co rostliny jednou či dvakrát okopeme a zlikvidujeme tak rašící plevel, můžeme záhon zamulčovat slámou, která potlačí jeho další růst a chrání půdu před vysycháním.
Jak je nakrmit?
Aby bujně rostly a kvetly, potřebují jiřiny kromě vydatné zálivky také hojnost živin. Ze začátku je vhodné použít hnojivo, které obsahuje velký podíl dusíku. Poměr tří klíčových prvků bývá na hnojivu uveden v pořadí: dusík N, fosfor P, draslík K. Například 19-6-20 znamená, že hnojivo obsahuje 19 částí dusíku, 6 částí fosforu a 20 částí draslíku. Pokud hledáme hnojivo se zvýšeným obsahem dusíku, mělo by být první číslo (N) dvakrát vyšší nežli zbývající dvě (P a K). Z ekologických hnojiv můžeme použít například peletovaný drůbeží trus (Organica N), který zapracujeme do půdy. Ze syntetických je vhodný například Kristalon Start nebo jakékoli jiné, u nějž ve složení převažuje dusík. Ten totiž podpoří růst listů a stonků. Hnojivo můžeme aplikovat zapracováním do půdy, hnojivou zálivkou nebo postřikem na list. Ředíme jej podle návodu.
Jakmile jiřiny nasazují první poupata, začneme hnojit hnojivem s převahou draslíku (K). Ten zajistí, aby rostlina bujně kvetla, posílí stonky a pomůže i kořenovému systému. Z ekologických hnojiv můžeme použít například ProKton, nebo Free PK. Ze syntetických pak zvolit Kristalon plod a květ nebo kterékoli jiné hnojivo, v jehož složení převažuje draslík.
Pokud bychom i po nasazení nadále pokračovali v hnojení dusíkem, přivodili bychom si, mimo jiné, problémy při zimním uskladnění hlízy – nebyla by dostatečně vyzrálá.
Od dob Starého Bělidla vzniklo mnoho nových variet jiřinek, zde odrůda Canis
Jiřiny na balkoně?
Jiřiny lze pěstovat i v nádobách, které ozdobí terasy, balkony, zápraží i okenní parapety. Zvláště drobnější odrůdy jsou pro truhlíky přímo stvořené – naopak jiřiny vhodné k řezu, obvykle velké a vysoké rostliny, se k tomuto pěstování nehodí.
I pro nižší odrůdy by měla pěstební nádoba být nejméně 25 × 25 centimetrů široká. Jiřinám v květináči bychom měli dopřát oporu – v tomto případě bude stačit například bambusová tyč, ke které ji vyvážeme. Zálivku a hnojení potřebují ještě důslednější než rostliny na záhonu – živiny z květináče jiřiny brzy vyčerpají.
Kdy hlízy sklidit a uložit?
Jakmile udeří první mrazíky, jiřiny kompletně změní barvu a zhnědnou. V tu chvíli můžeme hlízy vykopat a uskladnit na zimu. Místo by mělo být bezmrazé, ale chladné. Nejpozději do začátku listopadu bychom měli mít všechny hlízy v bezpečí pod střechou.
V Čechách vyšlechtěná varieta jiřinky s příhodným jménem Barunka.
Ochrana proti škůdcům a chorobám
Pokud jiřinám zajistíme dobré podmínky pro růst, tedy vhodné stanoviště, zálivku a výživu, budou k chorobám a škůdcům méně náchylné.
Na počátku léta se na rostlinách mohou objevit mšice. Svým sáním způsobují zakřivení a překroucení listů, ale především přenášejí virová onemocnění. Z ekologických prostředků se pěstitelům z Loukykvět osvědčil například Neem Azal, případně i Wetcit. Toto smáčedlo obsahuje přírodní terpeny z pomerančovníku, které zlepšují přilnavost a rovnoměrné rozptýlení postřiku na listu. Pokud máme k dispozici oba tyto přípravky, smícháme je, abychom dosáhli vyšší účinnosti. Postřiky (resp. jejich účinnou látku) je však třeba střídat, jinak přestanou spolehlivě účinkovat.
Na květinové farmě Loukykvět každoročně zasadí přes 8000 jiřin, ze kterých sklízejí květy do kytic nebo na svatby. Nabízí také sazenice přes 100 odrůd. Více na Loukykvet.cz
Zdroj: Časopis Receptář