Josta (Ribes nidigrolaria) je kříženec černého rybízu a srstky angreštu.

Josta, kříženec angreštu a černého rybízu, dává velké lahodné plody

Kdo má rád angrešt a černý rybíz, oblíbí si i jejich křížence jostu. Tento nadmíru užitečný keř dává tmavé plody větší než černý rybíz a trochu jemnější chuti. Jejich výjimečný přínos pro zdraví však zůstává zachován.

Srstka obecná, neboli angrešt, je oblíbená pro vynikající chuť na drobné ovoce poměrně velkých plodů. Plody černého rybízu jsou zase bohatým zdrojem bioflavonoidů (tzv. vitamin P), působících jako antioxidanty, a vitaminu C, avšak jejich specifická chuť není každému příjemná. Plody josty v sobě kombinují přednosti plodů obou rostlin a eliminují jejich nedostatky – jsou velké, chutnají sladkokysele po angreštu a mají vysoký obsah vitaminu C (přibližně 100–120 mg) a bioflavonoidů jako černý rybíz.

Jak vznikla josta?

plody jostyplody jostyAutor: Archiv ireceptar.cz

Prvními pokusy s křížením angreštu a rybízu se začali pěstitelé zabývat ve třicátých letech 20. století a postupně vzniklo několik typů těchto kříženců. Masově se však rozšířil až kříženec nazvaný Josta, který byl vyšlechtěn v roce 1977 v bývalé NDR. V dnešní době je na trhu již celá řada jeho odrůd.

Bujný růst a odolnost

Protože josta je rostlina částečně cizosprašná, je vhodné vysazovat společně dvě nebo více rostlin.

Vzhledově se josta podobá černému rybízu – je beztrnná, s rozložitými, prutovitými větvemi a laločnatými, leskle zelenými listy. Pěstuje se převážně jako keř dorůstající výšky i průměru kolem 150– 180 cm, pěstování ve stromkové formě není časté. Růst keře je bujný, nové výhony dorostou za rok i přes metr. Největší přírůstky mají mladé rostliny v prvním roce po výsadbě.

Drobné květy josty lákají hlavně včely a čmeláky.Drobné květy josty lákají hlavně včely a čmeláky.Autor: Archiv ireceptar.cz

Josta plodí jak na jednoletých, tak i starších výhonech – až osmiletých. Pravidelný zmlazovací řez tedy není nutný, stačí pouze podle stavu rostliny řez prosvětlovací a každoroční zkracování přerostlých větví. Josta plodí pravidelně, spolehlivě a násada plodů bývá velká. Kvete během května, drobné květy jsou vítaným zdrojem nektaru pro mnoho opylovačů. Lákají hlavně včely a čmeláky.

Plody jsou oválné, vyrůstají po několika v malých hroznech, vzhledově jsou podobné černému rybízu – černé a lysé, jsou však větší (kolem 1,5 cm). Dozrávají postupně, asi od poloviny července do poloviny srpna. Přezrálé plody neopadávají a na keři postupně zasychají.

Rostliny jsou velice odolné vůči chorobám a škůdcům. Potíže mohou dělat snad pouze mšice, které rády napadají listy na mladých, vyvíjejících se výhonech. Proti nim pomůže pouze včasný a důkladný postřik napadených výhonů příslušnými chemickými nebo zdravotně nezávadnými biologickými přípravky.

Pěstování a množení

jostajostaAutor: Archiv ireceptar.cz

Vysazovat nové sazenice je možné jak na jaře, tak na podzim. Podzimní výsadba (září, říjen) je však vhodnější, rostliny stačí ještě do zimy zakořenit a na jaře již nastupují do bujného růstu.

Vzhledem k tomu, že josta je mezidruhový kříženec, množíme ji výhradně vegetativně, aby si i nové sazenice zachovaly vlastnosti mateční rostliny.

Jostu můžeme množit polodřevitými až dřevitými řízky, které je nejlepší odebírat na konci léta až na začátku podzimu. Spolehlivě zakoření za několik týdnů volně na záhoně v hlinitopísčitém substrátu. Množit jostu můžeme i hřížením (průběžně po celou sezonu) nebo dělením starších, rozrostlých keřů (nejlépe po sklizení plodů na konci léta až začátku podzimu).

Akční letáky