Kalina je okrasný keř na zahradu s velmi zajímavým a často vonným květenstvím. Kalina překvapí i mnohotvárnými opadavými i neopadavými listy. V nabídce je velké množství druhů, a tak není jednoduché si vybrat, protože všechny kaliny jsou něčím pozoruhodné. V zahradních kompozicích bývá kalina často využita jako skvělý solitér, hodí se i do pozadí záhonů, na živé ploty nebo i k pěstování v nádobách.
Kalina obecná (Viburnum opulus)
Kalinu obecnou si můžete pořídit v podobě keře nebo menšího stromku. Domovinou této rostliny je Evropa, sever Afriky a západ Asie. Tento opadavý keř má vstřícné, laločnaté listy podobné javoru, které se na podzim barví do odstínů oranžové a červené. Dorůstá do výšky 3 až 5 metrů, má žluto až šedohnědou kůru, která je podélně rozpraskaná.
Květy rostou v chocholičnatém vrcholíku, mají bílou až růžovou barvu, okrajové květy jsou velké až 2,5 cm, ty vnitřní jsou menší a oboupohlavní. Celé toto kulovité květenství velmi připomíná květ hortenzie. Kvete od května do června. Plodem jsou měkké peckovice zbarvené do červena. Jsou veliké asi 1 cm a nepříjemně zapáchají. Ptáci si na nich moc nepochutnají, proto plody na keři můžeme vidět i celou v zimu.
Vhodné podmínky
Rostlině vyhovují slunná či polostinná místa s vlhkou, propustnou a humózní půdou. Po odkvětu byste měli rostlinu upravit vždy řezem. Cílem je dodat dřevině určitou strukturu, celkově pěkný vzhled, a hlavně dosáhnout velkého bohatství květů do budoucna. Stálezelené druhy kaliny, se většinu neořezávají.
Léčivé účinky
V plodech kalin je obsažen vitamin C, červené barvivo a hořčina viburnin. Sbírají se v době zralosti, tedy na podzim, někdy se sběr doporučuje až po prvních jarních mrazících. V léčitelství se kaliny suší. Konzumují se jen tepelně opracované, například v podobě marmelády, džemu nebo sirupu. Čerstvé plody jsou mírně toxické, proto je důležité je tepelně upravit.
Občas se také zpracovává kůra z keře i kořenů. Je neskutečně užitečná, protože obsahuje cukr, pryskyřici, třísloviny, organické kyseliny, kumariny, flavonoidy a také vitamíny C a K. Dříve se tradičně z kůry připravoval odvar a léčitelky ho doporučovaly na různé děložní křeče a bolestivou menstruaci. Byly oblíbeným lékem na hemoroidy, často se využívaly i jeho protizánětlivé vlastnosti.
Kterou kalinu si vybrat?
Kalina eskimo (Viburnum burkwoodii Eskimo)
Tento druh je velmi oblíbený pro svůj neotřelý vzhled. Hodí se i k pěstování v nádobách na terase či balkonu, protože je menšího vzrůstu. Dorůstá většinou do výšky jen kolem 1 m. Kvete vonnými bílými kvítky v kulatém květenství, které se podobá sněhové kouli. Nejprve je mladá rostlina řidší, ale během dvou až tří let se vám krásně rozroste.
Kalina bodnanská (Viburnum bodnatense)
Je menšího vzrůstu a je nejranější. V případě, že by se vám na zahradu hodil keř vybarvený do bronzova, sáhněte právě po tomto druhu. Kalina bodnanská není zase tak moc vysoká, dorůstá tak do 2 m a má velice pozoruhodnou kůru. Růžovými drobnějšími květy vás potěší od března do dubna, objevují se v hojném počtu a nádherně voní.
Kalina japonská (Viburnum plicatum)
Jedná se o druh pocházející z Číny a Japonska. Dorůstá výšky 2 m, bohatě kvete bílým kulovitým květenstvím a její listy se na sklonku sezony vybarvují červeně až tmavě fialově. Její vzhled je zajímavý tím, že jsou pro ni charakteristické vodorovně rostoucí větve, což vynikne jak v době vegetace, tak i po opadu listů.
Kalina vrásčitolistá (Viburnum rhytidophyllum)
Patří mezi nejznámější neopadavé odrůdy a její listy mohou dorůst až do velikosti 30 cm. Keř kvete pokaždé hned brzy zjara smetanově bílým květenstvím a je velmi atraktivním podrostem stromů, vyhovuje mu totiž stín.
Kde všude kalina prospívá?
Kalina obecná pomáhá při ženské hormonální nerovnováze, při ženských potížích, tlumí pohyby děložního svalstva, harmonizuje menstruační cyklus, napomáhá při léčbě žaludečních vředů, funguje na průjem, má močopudné účinky, je protizánětlivá, ulevuje při běžných nachlazeních a výborně léčí některé kožní potíže a ekzémy.
Zdroje: www.prostezdravi.cz, www.izahradkar.cz, www.sazenicka.cz, Janča - Zentrich: Herbář