Kalina se zkrátka hodí kamkoliv. Tyto keře nebo i stromky zkrášlí jakýkoliv kout zahrady, jsou nenáročné na péči a zvláště její opadavé druhy se spokojí i s velmi skromnými podmínkami v souvislosti s půdou, v níž porostou. Stačí obyčejný kousek dobře osluněného pozemku a po dvou letech od zasazení si kaliny nemusíme prakticky vůbec všímat (v prvních letech musíme počítat s občasnou zálivkou).
I kalinu musíme chránit
I když jde o rostlinu velmi samostatnou, je potřeba mít na paměti, že jako každá součást přírody, i kalina může mít své nepřátele. A to navíc takové, kteří se brzy rozmnoží a mohou zničit celou zahradu. Proto nebude na škodu čas od času tyto nádherné a bohatě kvetoucí keře zkontrolovat, abychom předešli nejhoršímu. Co by se mohlo stát?
Zasáhněme včas
Jakmile zjistíme, že se kalině kroutí listy, je nejvyšší čas zasáhnout. Vždy jde o známku nějakého problému. V tom lepším případě se jedná o nedostatek nebo naopak přebytek vláhy. První případ vyřešíme zálivkou, o druhý se musí postarat příroda několika suchými dny. Listy se mohou kroutit také v příliš horkém dni, kdy se tak rostlina snaží uchránit poslední kapky vody, které v nich zbývají. I tento problém odezní sám od sebe. Pak je tady ale ještě možnost, že je kalina napadena mšicemi, a to není žádná drobnost.
Zákeřné mšice sněžné
Na kalině můžeme nejčastěji najít mšice sněžné, které na první pohled jen těžko odhalíme. Pomůže nám až důkladné prozkoumání spodní části listů, které v případě napadení vypadají, jako by byly zaprášené pudrem. Jsou to právě mšice, škůdci, kteří se živí tekutinou, proudící do listů, a to způsobuje jejich kroucení. Jestliže ale na listech najdete droboučké nafialovělé skvrnky, nepůjde s největší pravděpodobností o mšice, ale na vině budou třásněnky. Ať už jde o kterýkoliv druh škůdce, je třeba okamžitě zasáhnout, než se hmyz namnoží a zničí značnou část zahrady.
Platí na ně mýdlo
Na mšice i třásněnky můžeme použít hned několik způsobů likvidace. Příznivce ekologičtějšího způsobu péče o zahrádku jistě potěší možnost použití tak zvaného insekticidního mýdla. Jde vlastně o mýdlovou vodu, kdy postižený keř důkladně postříkáme roztokem, vyrobeným rozpuštěním dvou až tří lžic nastrouhaného obyčejného mýdla v jednom litru vody. Musíme ale mít na paměti, že tento prostředek platí jen na ty jedince, kteří se s ním dostanou do přímého kontaktu. Je tedy nutné aplikovat jej opravdu pečlivě.
S chemií opatrně
Další variantou je pak samozřejmě razantnější postřik průmyslově vyráběnými insekticidy. V tomto případě je ale potřeba zajistit, abychom se zbavili hlavně škůdců a co nejméně ublížili užitečným druhům, jako jsou berušky a další. Ostatně právě berušky jsou jednou z velmi výhodných možností, jak bojovat proti množení mšic. Jde o jejich přirozené predátory, takže podporou jejich přítomnosti na zahradě můžeme předejít všem zmiňovaným problémům se škůdci. Příroda je zkrátka geniální.
Rozhovor s Markétou Vlčkovou, lékařkou a členkou České mykologické společnosti, si poslechněte v podcastu iReceptář do ucha přímo TADY:
Související články
Zdroje: gardeningknowhow, sungardening, insterne