Zimní měsíce jsou tou správnou chvílí na prořez stromů, které jsou v tomto období ve fázi vegetačního klidu. Navíc máme na takové úpravy dost času, protože ostatní plochy jsou buď pusté a čekají na jaro, nebo z nich jen postupně sklízíme například růžičkovou kapustu, která vydrží i větší mrazy na záhoně. Materiál, který ořežeme, ale také musíme někam uložit.
Více o kompostování se dozvíte z videa na youtubu, které připravil Institut Cirkulární Ekonomiky, z.ú.
Dnes už se nepálí
Dříve bylo zcela běžné, že se ořezané větve pálily na hromadě. Jak to na venkově v této době potom vypadalo, si jistě všichni pamatujeme. Záleželo jen na směru větru, který ze sousedů byl vybrán k celodennímu dýchání kouře.
Dnes je tomu jinak a pravidla takovéto zacházení se zahradními zbytky výrazně omezují. Větve tak můžeme buď nechat v rohu na zahradě a počkat na čarodějnice, až si pro ně přijedou organizátoři zábavy, nebo je uložit na kompost, což je samozřejmě ta lepší varianta. Je ale rozhodně potřeba dodržovat alespoň základní pravidla.
Opravdu jen malé kousky
Principem kompostování je rozklad biologického materiálu. Na to bychom také měli při ukládání odpadu pamatovat. Je logické, že čím větší kusy na kompost dáme, tím déle bude celý proces trvat. A tak si dobře rozmysleme, co na kompost patří, a co rozhodně ne.
Pokud budeme ukládat ořezané větve, vždy půjde o tenčí větévky, které bude třeba nejprve rozdrtit. Jen tak dosáhneme kýženého efektu a v kompostu, který vznikne z ostatních zahradních zbytků, nebudou po léta zůstávat kusy dřeva.
Ořezané větve klidně dejte na kompost, ale nejprve je rozdrťte
Čím tvrdší dřevo, tím delší rozklad
Pokud jde o druhy stromů, můžeme na kompost uložit téměř cokoliv, jen je třeba si uvědomit, že čím je dřevo tvrdší, tím delší dobu bude potřebovat k rozkladu. Nemusí přitom jít jen o velké stromy, problémy mohou nadělat i keře.
Například takový zerav do kompostu vůbec nedávejte, bude lepší jej rozmělnit na štěpku, kterou můžeme s úspěchem použít jinde na zahradě.
Pozor na trávu!
Budete-li v zimě nebo časně zjara vyhrabovat starou trávu, můžete ji samozřejmě na kompost uložit také. Je ale vždy dobré přidat k ní také trochu slámy nebo podobného materiálu. Proč? Tráva se při kompostování sesedne a nedostatek vzduchu bude celý proces zpomalovat.
Stejně tak si dávejte pozor, co všechno na zahradě shrabete. Zvláště na starších pozemcích není problém narazit na kameny a kamínky, které do kompostu rozhodně nepatří.
Chemie do kompostu nesmí
Může se stát, že zlikvidujete dříve chemicky ošetřené dřevo, třeba plotní plaňky. Mohlo by se zdát, že je dřevo jako dřevo a je tedy jedno, zda budete kompostovat větev stromu nebo kus plotu. Jenomže chyba lávky – i když plot vypadal rustikálně, jistě byl alespoň namořen. Na takový kompost zapomeňte a rozebraný plot odvezte do sběrného dvora.
Ani plasty ani popel
Čeho se ještě musíme vyvarovat při péči o kompost? Rozhodně je třeba dát si pozor na jakékoliv zbytky plastů. Na zahradě se můžeme snadno setkat s kouskem rozbitého květináče a podobně.
Máte-li masožravá domácí zvířata, pak ani jejich exkrementy na kompost rozhodně nedávejte, stejně jako citrusy, které už nechcete jíst (a ani jejich slupky). Topíte-li v zimě stále ještě uhlím, pak si nesmíte plést kompost s popelnicí. Tento odpad na něj určitě nepatří.
Zralý kompost je ideálním hnojivem pro vaši zahradu, proto je dobré si při jeho výrobě dát dobrý pozor na to, z čeho jej budujete. Vyplatí se to.
Související články
Zdroje: kokoza.cz, www.idnes.cz, www.sonnentor.com
