Kaštanovník setý, čili jedlý (Castanea sativa Mill.), patří do čeledi bukovitých. Tento rod je zastoupený dvanácti druhy, které se vyskytují v mírném pásmu severní polokoule. Ve Středozemí (na Balkáně a na Korsice) dokonce tvoří souvislé lesní porosty. Jako ovocná dřevina se šlechtí a pěstuje zejména v Itálii, Španělsku, Francii a v Maďarsku. I na jižním Slovensku patří mezi nejstarší pěstované dřeviny a najdeme tam i kaštanovníkové sady. Také na našem území se pěstuje již od 5. století a do současnosti se v různých oblastech roztroušeně vyskytuje.

Dlouhověký, krásný strom

Mohutný, rozložitý strom dorůstající výšky až 30 m se dožívá i několika set let.

Listy kaštanovníku jsou velmi dekorativní, střídavé, oválné, tmavozelené, kožovité, lesklé, ze spodní strany olivově matné, s výraznou podélnou žlutou nervaturou a výrazně ostnitě zoubkovaným okrajem čepele. Jednodomé květy jsou větrosnubné. Rozkvétají pozdě po olistění, podle lokality koncem června až července, a tudíž nebývají poškozovány pozdními jarními mrazy. Samčí květy jsou dlouhé jehnědy, samičí květy vyrůstají většinou jednotlivě, ale někdy i po třech na bázi samčích jehněd. Z nich se vytvoří obvykle dvě ostnité číšky s plody.

Jak se rodí marony?

V číškách bývají tři plody, dobře vyvinuté jsou však většinou pouze dva. Plody jsou velké, tmavě hnědé, protáhle kulovité až baňaté lesklé nažky. Vnější oplodí (slupka) je hustě a dlouze ostnité, vnitřní osemení – slupka semene (jádra) – je tenká, hnědá. Plodové lůžko (štítek) je po oddělení číšky téměř bílé s výraznou kresbou. Jádro je po odstranění slupky smetanově bílé, bílé je i v průřezu.

Chuť kaštanů je jemná a nasládlá, trošku podobná oříškům. Plody dozrávají v září až v říjnu a ihned po opadu je lze sbírat. Vylupujeme je z ostnitých číšek, dosoušíme a uchováváme rozložené v tenké vrstvě.

Plané odrůdy mají drobné plody (lesní kaštany), šlechtěné odrůdy mají plody velké a jsou označovány jako marony.

Pěstování

  • Ačkoliv jsou klimatické podmínky našeho území odlišné od hlavních oblastí pěstování, je kaštanovník značně přizpůsobivý a lze jej u nás s úspěchem pěstovat především v nížinách. Nejlepších úrod se dočkáme ve vinorodých oblastech, vyhýbáme se však mrazovým kotlinám.
  • Šlechtěné odrůdy s většími plody se pěstují v ucelených výsadbách. V závislosti na podmínkách pěstování vysazujeme kaštanovník ve vzdálenosti 10–20 metrů od sebe.
  • Půdu vyžaduje s nižším obsahem vápna, vzdušnou, bohatou na živiny a vláhu.
  • Vzhledem k tomu, že má kůlový kořenový systém sahající do značné hloubky, dobře snáší i letní přísušky.

Sazeničky ze semene

Kaštanovník můžeme vypěstovat ze semene, které stratifikujeme (necháme je přejít mrazem) a vyséváme až na jaře. Můžeme je vysít i na podzim po sklizni (vyseté kaštany ovšem musíme chránit před hlodavci a ptáky). Pro kaštanovník už při výsadbě najdeme trvalé stanoviště, neboť rostlina má mohutný hlavní kůlový kořen a přesazování není snadné.

Šlechtěné odrůdy plodí více

Semenáče však vstupují do plodnosti za 15 až 20 let, proto je lepší pěstovat šlechtěné odrůdy, které štěpujeme na semenáče kaštanovníku setého. Takto vypěstované stromy vstupují do plodnosti podstatně dříve, dostatečně plodí a navíc mají plody velice kvalitní.

Jak kaštanovník tvarovat a prořezávat?

  • Nejvhodnějším tvarem pro pěstování je vysokokmen s přirozeně rostoucí korunou.
  • Při úpravě korunky ponecháme 4 až 5 kosterních větví a terminál. Výhony zkracujeme o tři čtvrtiny jejich délky tak, aby terminál mírně přesahoval kosterní větve.
  • Letním řezem odstraníme nadbytečné a zahušťující letorosty. Tím vytvoříme základní tvar koruny, který už v následujících létech jen udržujeme prosvětlovacím řezem, při kterém odstraňujeme příliš zahušťující, suché a poškozené větve.

Choroby a škůdci kaštanovníku

Kaštanovník není náchylný na poškození chorobami a škůdci. Předčasné usychání může způsobovat houba Melanconia madonia, napadené listy a větvičky pak jen odstraňujeme. V některých letech způsobují velkou červivost plodů přemnožení nosatci, zejména nosatec lískový.

Oblíbené odrůdy ’Bojar’ a ’Mistral’

Bojar je středně raný jedlý kaštanovník mohutného vzrůstu s válcovitou, kompaktní korunou. Plodnost je velká a pravidelná. Plody sklízíme začátkem října. Tento kaštanovník můžeme vysazovat především v teplých oblastech, ve vyšších polohách jen na chráněných stanovištích. Ve velkých zahradách se může uplatnit také jako okrasná dřevina.
Mistral je pozdní jedlý kaštanovník má růst bujný, korunu vytváří košatou, kulovitou, řídkou. Plodnost je pozdější, velká a pravidelná. Plody sklízíme koncem října až začátkem listopadu. V horských a podhorských oblastech vyžaduje chráněná stanoviště.