Pozemky s plotem i bez plotu
Žijete– li jen kousek za obcí a svůj pozemek máte oplocený ze všech stran, pak je jasné, že žádné sousedské spory o plot vám nehrozí. Jenže takových pozemků je jen málo a většina z nás má souseda zprava i zleva, často i ze zadní strany, kde se dotýkají pozemky zahrádkami nebo prostě jen plotem.
Hned na úvod je dobré vědět, že plot ať je sebeošklivější nemá majitel povinnost opravovat, dokud nějakým způsobem nepoškozuje okolí nebo dokonce neohrožuje bezpečí. Nicméně je jasné, že stejně tak jako pečujeme o dům, vchod či zahrádku, měli bychom se starat i o oplocení. Tedy pokud si přejete jej mít! Není totiž nutností.
V případě, že plot chybí a vy ho chcete, pak si ho můžete na svém pozemku postavit, nicméně je to vaše rozhodnutí a nemůžete po sousedovi vyžadovat. Můžete se ale dohodnout, aby se na této stavbě finančně podílel, pokud bude plot na společné hranici pozemku. Ideální je domluvit se také na vzhledu, výšce a dalších detailech.
Pokud uvažujete o opravě či obnově plotu, můžete se podívat třeba na to, jak to dělá Vidlák. Na svém YouTube kanálu slibuje vychytávky právě pro renovaci plotu.
Pravidlo pravé ruky u plotů už dávno neplatí
Jak je to ale s takovými pracemi, co se týče financí? Možná si ještě pamatujete pravidlo pravé ruky. Říkalo se, že každý je zodpovědný za plot na pravé straně svého pozemku při pohledu z ulice na dům.
Můžete si proto také všimnout, že v řadových zástavbách bývají tyto pravé strany vždy stejné jako čelní plot. Respektive majitelé domů opečovávali, a proto také vystavěli své ploty pouze do „L“. Levá strana byla sousedova, a proto na majitele každého domu v řadovce zůstala jen čelní a pravá strana plotu, za kterou byl majitel pozemku zodpovědný. Vzhledem k tomu, že měl každý vlastní představu o tom, co je krásné, praktické a také cenově přijatelné, čelní a pravá strana často vypadala jinak než u sousedů.
Pryč ale od co bylo a jak to vnímaly generace před námi. Pravidlo pravé strany nikde uzákoněné není a proto, pokud se se sousedy dohodnete na pokračování v této praxi, pak se nic neděje, ale ze zákona už se dnes mají věci jinak.
Udržovat dobré sousedské vztahy se vyplácí, i když to není vždy jednoduché.
Kdo se musí na plotu finančně podílet?
Obecně vzato se má o plot starat ten, kdo ho postavil. Komplikuje se to ale tím, že to nemusí být věc známá či dobře patrná. Pak tato „rozhrada“ jak je plot v záhoně označovaný, je často na společné hranici pozemku. Takový plot slouží vám oběma, a proto byste se rovným dílem měli o plot také starat. Kdyby bývalo došlo až na soud a neexistovaly by žádné podklady, které by mohly prokázat, kdo je majitel, pak by bylo patrně rozhodnuto o společném vlastnictví sousedů.
Dává to smysl a je to rozhodně nejlacinější varianta pro oba. Vezměte si, že byste s finančním podílem nesouhlasili. Pak vy i soused byste měli postavit své vlastní ploty na svém pozemku a nikoli na hranici, která je společná. Nicméně je jasné, že to je varianta úplně nejdražší, která bude každého stát plot, péči o něj, a navíc centimetry pozemku, o které se zmenší jeho reálně uživatelná plocha.
Nekomplikujte si zbytečně život a zkuste se se sousedy domluvit. Jistě víte, že sousedské vztahy jsou velmi cenné a ty špatné mohou znepříjemnit klidně i půlku života. Za to asi plot nestojí. Dobrá komunikace se vyplácí také při výsadbě. Živý plot nebo i vysoké stromy přesahující na sousedův pozemek mohou také řádně rozčeřit hladinu.
Související články
Zdroje: idnes.cz, dumazahrada.cz
Sledujte nás v Google Zprávách