Jiřiny, které jsou také nazývány krásné mexikánky, pocházejí původně ze Střední Ameriky. Šlechtění tradičních květů mnoha barev i tvarů se ovšem věnovali již na počátku 19. století také zahradníci v západní Evropě. A jen o něco málo později pestré květiny zaujaly pěstitele i v Čechách. Latinské označení Dahlia rostlina obdržela koncem 18. století na počest švédského botanika Anderse Dahla. A víte, jak vznikla česká verze názvu? Překladem z německého slova "Georgina". Jméno přidělil rostlině jistý německý botanik, a tak se jednoduše z Jiřího stala Jiřina.

Na podzim zazimovat

Přestože jiřinky patří mezi trvalky, jejich hlízy by na záhonech přes zimu nevydržely, proto je potřeba je správně zazimovat ve sklepě, kde přečkají chladné období. Hlízy nesmí namrznout, proto je třeba správně načasovat jejich vytažení ze země. Kdy přesně je ten správný čas? Zpravidla to bývá koncem října. Přicházející mrazíky by totiž spálily nadzemní části rostlin. Stonky a listy by postupně změkly a změnily by i barvu do červenofialového až hnědavého odstínu.

Hlízy jsou jako miminka, buďte na ně něžní

Hlízy opatrně podeberte rýčem nebo rycími vidlemi a s okolním balem je vyndejte ze země. Raději vyryjte větší část okolní zeminy, neboť hlízky se v zemi množí, a pokud byste vyrýpli pouze nejbližší okolí stonků, mohli byste snadno některé přeseknout, což by byla škoda.

Zahradnickými nůžkami odstřihněte stonky na 7 až 8 centimetrů nad hlízami a otočte hlízy dutými stonky k zemi, aby z nich odtekla přebytečná voda. Zeminu částečně oklepejte, ale část klidně nechte na hlízkách, protože během zimy bude sloužit jako skvělá ochrana proti chladu. Hlízy nechte proschnout přibližně týden v chladnější a dobře větrané místnosti, aby se odpařila přebytečná vlhkost.

Kdy dělit hlízy, aby jiřiny lépe kvetly?

Zda jiřiny teď na podzim množit či ne, závisí na tom, jaký počet hlíz každá rostlina má. V případě, že jich má okolo šesti a méně, nemá to tento rok určitě žádný smysl. Vegetativní množení totiž skvěle přispívá k tvorbě silnějších výhonů a jiřiny vám během vegetace daleko lépe pokvetou. A co rostliny s větším počtem hlíz? Jednoznačně platí, že tyto jiřiny je nutné množit. Je však na vás, jestli to uděláte teď na podzim, nebo až na jaře. Zkušení pěstitelé obvykle dělí hlízy na podzim, kdy jsou stonky ještě měkké a snáze se stříhají. Jsou totiž schopni poznat, kde bude rašit nové očko, a to podle hrbolku na počátku stonku. Pro pěstitele začátečníky by možná bylo lepší počkat s dělením hlíz až do jara. V tu dobu už budou očka viditelná. Pak je hned jednodušší rozpoznat, kde střihnout. Nevýhodou čekání do jara je však velmi tvrdý stonek. To je pak potřeba použít velmi silné zahradnické nůžky nebo zubatý nožík.

Jedná se o odborný zásah

Hlíza jiřiny je vlastně kořen, který je plný výživných látek a minerálů, a rostlině pomáhá překonat nadcházející zimní skladování. Očko neboli nový pupen, z něhož v příští sezóně roste nová jiřinka, nevyrůstá přímo ze samotné hlízy, ale na těsném rozhraní hlízy a stonku. Proto nikdy nesmíte poškodit či odříznout kus hlízy. Kdybyste to udělali, nic vám už z takové hlízy nevyroste. Vždy je potřeba, aby vám při správném množení zůstala hlíza se stonkem, kde se vytvoří nové narašené očko.

Sázejte na jaře, ale nic neuspěchejte

Jiřiny s narašenými hlízami potřebují k výsadbě správný čas a nejvhodnější dobou je druhá polovina května. Rostliny jsou opravdu velmi citlivé na mráz a přízemní mrazíky v období „ledových mužů“ by je značně poničily. V chladnějších oblastech je dobré hlízy pro začátek zahrnout. Určitě také nesázejte jiřiny hluboko do země, rostly by pomaleji a byly by mnohem více náchylné k chorobám.

Zdroje: www.laidbackgardener.blog, www.gardeners.com, www.almanac.com