Brambory hrají v českém jídelníčku důležitou roli. Ročně jich každý z nás sní až 65 kg! A není divu. Brambory jsou skvělým zdrojem živin a vitaminů (hlavně vitaminu C), nasytí a nestojí „majlant“. Můžete z nich udělat klasickou bramboračku, placky, zapečené pokrmy nebo dokonalé přílohy k jídlům (bramborovou kaši, hranolky, krokety nebo americké brambory).
A aby toho nebylo málo i voda z uvařených brambor se dá využít! Naše babičky ji používaly k čištění připálených hrnců, jako hnojivo pro rostliny nebo leštičku skla. Zkrátka brambory jsou poklad. A obzvláště v případě, když si ho vykopete na vlastní zahradě!
Brambory jsou skvělým zdrojem živin (hlavně vitaminu C), nasytí a zase nestojí „majlant“. Můžete z nich udělat klasickou bramboračku, placky, zapečené pokrmy nebo dokonalé přílohy k jídlům (bramborovou kaši, hranolky, krokety nebo americké brambory).
Rozklíčujte odrůdy brambor
Domácí brambory jinak voní a chutnají. Pokud se vám letos podařilo zasadit várku brambor, máte vyhráno. Teď už jenom, abyste dokázali odhadnout ten správný čas sklizně. S našimi tipy se vám to podaří.
Předně si je třeba uvědomit, co jste vlastně zasadili. Rané brambory vyzrávají od 90 do 110 dnů, pozdní odrůdy potřebují být v zemi déle. Většina zahradníků pěstuje oba druhy brambor. Ranné na rychlou spotřebu, pozdní k uskladnění na zimu. Aby ve sklízení neměli „hokej“, obě odrůdy pěstují v oddělených záhonech. Udělejte to také tak, budete mít lepší přehled.
Odrůdy brambor se dělí na:
- velmi rané (90 až 110 dní)
- rané (110 až 120 dní)
- polorané (120 až 130 dní)
- polopozdní (130 až 145 dní)
- pozdní (nad 145 dní)
Kdy sklízet rané brambory?
Pokud jste zasadili rané brambory, čas jejich sklizně se blíží. U kvetoucích druhů můžete sklízet první brambory již po odkvětu, kdy jsou jejich listy ještě zelené. Tyto brambory se sklízejí s typickou tenkou, ještě nevyzrálou slupkou hlíz. Rané brambory obsahují méně škrobů a více vody. Jsou vhodné k pěstování na menší ploše, protože se nedají dlouhodobě skladovat.
Zhodnoťte podnebí a počasí
Přestože jsou hlízy brambor dobře ukryté pod zemí, na jejich dozrávání má vliv podnebí i momentální počasí. Obecně platí, že ve vyšších polohách zrají brambory déle a doba sklízení se protáhne. Naopak v nížinách, kde je klima příznivější, můžete sklízet dříve.
Ať už sklidíte ranné nebo pozdní brambory, nechte je proschnout. Poté hlízy přeberte a roztřiďte podle kvality.
Pozorujte bramborovou nať
Podle barvy (a stavu) bramborové nati poznáte, co se děje s úrodou pod zemí. Proto ji bedlivě pozorujte, a jakmile zjistíte, že polehává nebo je žlutá, suchá či dokonce „okousaná od mandelinky bramborové“ na nic nečekejte a kopejte! Nať je totiž pro brambory totéž, co pro embryo placenta. Jakmile je ve špatném stavu, může ohrozit i kvalitu hlíz, které se mohou začít kazit. Tak pozor na to!
Jakmile zjistíte, že je nať napadená mandelinkou bramborovou, okamžitě hlízy vykopejte.
Nať nechte uschnout a spalte
Při sklízení brambor spousta zahradníků řeší dilema, co s natí. Je totiž dost riziková – může obsahovat nemoci či choroboplodné zárodky. Zároveň je jedovatá a nehodí se jako potrava pro zvířata. Navíc se i dost špatně rozkládá, takže do kompostu jednoznačně nepatří. Nakonec nejbezpečnějším řešením je nechat ji uschnout a spálit.
Podle barvy (a stavu) bramborové nati poznáte, co se děje s úrodou pod zemí.
Brambory uskladněte v chladu
Ať už sklidíte rané nebo pozdní brambory, nechte je proschnout. Poté hlízy přeberte a roztřiďte podle kvality. Nahnilé nebo „ťuklé“ kousky bez milosti vyhoďte. Zbytek uskladněte do prodyšných bedýnek a postavte do sklepa, kde je teplota nižší než 15 °C.
Pozor!
Nikdy nedávejte přepravky s bramborami přímo na zem, raději je vypodložte cihlami!
Brambory hrají v českém jídelníčku důležitou roli. Ročně každý z nás jich ročně sní až 65 kilo.
Zdroje: www.sazenicka.cz, www.fresh.iprima.cz
