Množení rozmarýnky řízkováním

Ke konci léta stříháme, tvarujeme a množíme bylinky

Srpen je tím pravým měsícem pro poslední zástřih bylinek a také pro jejich rozmnožování. Řízkováním snadno získáme mnoho nových sazeniček.

Dřevnatějící bylinky, jako je rozmarýn, tymián, šalvěj, levandule, yzop či saturejka udržíme husté, košaté a kompaktní pravidelným zastřihováním, které je zároveň sklizní voňavých lístků. Poslední vhodný čas na tuto úpravu nastává v srpnu, neboť bylinky do zimy ještě obrazí a snáze ji přečkají. Řezem můžeme keříky zkrátit až o třetinu, nikdy však nestříháme až na staré dřevo. Srpnový zástřih bylinek je zároveň jejich poslední sklizní. Na podzim si ještě pár čerstvých snítek nebo vrcholků můžeme ustřihnout, větší sestřih bychom však již provádět neměli. Raději počkáme na jaro.

Snadné množení bylinek řízkováním

Zároveň s posledním zastřižením můžeme odebrat řízky. Mnohé vytrvalé bylinky lze díky řízkování namnožit snadno a rychle. Nové sazeničky se dočkáme mnohem dříve nežli při pěstování ze semen, a díky vegetativnímu způsobu množení bude mít zachovány všechny vlastnosti rodičovské rostliny, je totiž její kopií. Můžeme si proto namnožit i rozlišné kultivary a jejich vzhled, chuť i vůně budou zachovány.

Příprava řízků z rozmarýnkyPříprava řízků z rozmarýnkyAutor: MicrostockStudi / Shutterstock.com

Srpen je ideálním časem pro odebírání takzvaných polovyzrálých řízků od dřenatějících bylinek, jako je myrta, rozmarýn, tymián, yzop, saturejka aj. Polovyzrálý řízek odspodu dřevnatí, zatímco v horní části je ještě měkký.

  • Odebereme větvičky přibližně 10 cm dlouhé. Nůž či nůžky musí být ostré, aby okraj řízku neroztřepily. Větvičky můžeme také odrhnout od rostliny i s patkou.
  • Z dolní třetiny odstraníme lístky a zapíchneme ji do lehkého substrátu v sadbovačích nebo květináčkách. Substrát udržujeme mírně vlhký, ideální je směs listovky a dobře vyzrálého, jemného kompostu.

Výsadba polovyzrálých řízků rozmarýnkyVýsadba polovyzrálých řízků rozmarýnkyAutor: MicrostockStudio / Shutterstock.com

  • Zakořenění napomáhá vlhké mikroklima miniskleníčku či perforovaného kelímku. Sazenička však zároveň potřebuje dostatek čerstvého vzduchu, aby ji nenapadly houbové choroby, proto nezapomeneme větrat.
  • Pokud zaštípneme růstový vrcholek, řízek bude více růstových hormonů vkládat do kořenů. Také se začne brzy větvit, což je například u bylinek žádoucí. Většina bylinek zakoření do dvou měsíců.
  • Ideální teplota pro zakořeňování se u většiny bylinek pohybuje mezi 15-25 °C. Většinu řízků mrazuvzdorných rostlin však můžeme přes zimu nechat v nevytápěném skleníku, nebo dokonce přímo na venkovním záhonu. Další sezónu budou připraveny k výsadbě.

Akční letáky