obrázek z archivu ireceptar.cz

Kolik znáte druhů sýkorek? A které hostíte na krmítku?

Patří mezi nejvděčnější návštěvnice krmítek, milují slunečnice, ořechy a lojové koule. Koňadru a drobounkou modřinku spatříte běžně, uhelníčka vzácněji. Ale to stále ještě nejsou všechny.

Sýkora koňadra (Parus major)

Největší z našich sýkor měří 14 cm (ostatní druhy kolem 11 cm). Jejím domovem jsou světlé lesy, parky a zahrady. Veselé jarní nápěvky se velmi liší dle schopností každého samečka, umí dobře imitovat i jiné ptáky.

Potrava:  Hmyz hledá na listech i kůře dřevin. Mláďatům přináší ohromné množství housenek, což ocení všichni pěstitelé. Na podzim se posilní ovocem, v zimě hledá semínka a bobule. Na krmítku má nejraději slunečnici a vlašské ořechy.

Hnízdění: Tradičním místem pro hnízdění jsou bezpečné dutiny starých stromů, kterých však ubývá. Hnízdní budky jsou pro sýkory důležitou pomocí. V nouzi však vynalézavé koňadry zahnízdí i v poštovní schránce či rouře od kamen. Samička dutinu vystele mechem, travinami, chlupy i peřím. Snese do ní až deset vajíček dvakrát ročně.

 

sýkora koňadra (Parus major)sýkora koňadra (Parus major)Autor: Shutterstock.com / Victor Tyakht

Sýkora modřinka (Parus caeruleus)

Půvabná modřinka je nezaměnitelná díky azurové čepičce a modři na letkách i ocasu. Čiperná a překvapivě odvážná sýkorka patří k hojným druhům lesů i zahrad. V předjaří se zimní hejnka rozpadnou na páry (často stejné jako loni). Některé modřinky se vrací na sever a východ Evropy, jiné zůstanou.

Potrava: Hmyz obírá i z nejtenčích větviček. S drobnými bezobratlými přiletí do hnízda až 400x za den, je velkou pomocnicí zahrádkářů. V zimě ji pohostíme slunečnicí a lojovými koulemi.

Hnízdění: Hnízdí v dutinách stromů. Budky pro modřinky by měly mít vletový otvor s průměrem jen 3 cm, aby je neobsadily koňadry či vrabci. Dutinu vystelou mechem a chlupy. Samička snese i přes devět vajíček dvakrát ročně. Když je při sezení na chvilku opustí, teplo udrží peřinka z pírek a srsti.

 

sýkora modřinka (Parus caeruleus)sýkora modřinka (Parus caeruleus)Autor: Shutterstock.com / allanw

Sýkora parukářka (Parus cristatus)

Vzácnější sýkorka s rozvernou černobílou chocholkou na temeni hlavy obývá smrkové lesy a bory. Život tráví v korunách stromů, ve volných hejnkách či párech, v zimě se potuluje nejvýš několik kilometrů od domova. Je plašší než ostatní sýkorky, ale na krmítku poblíž jehličnatého lesa se ukázat může. Sameček se zjara ozývá trylkovitým, cvrčivým zpěvem.

Potrava: Z větví a kůry sbírá bezobratlé, vyzobává smrkové a borové šišky. Na zimu si dělá i zásoby.

Hnízdění: Párek vyhledává dutiny ve kmenech i pařezech jehličnatých lesů, hnízdí i v horské kosodřevině. V trouchnivém dřevě si dutinu dovede i vydlabat. V nouzi obydlí i hnízdo po veverce či dravci. Samička hnízdo vystele mechem, pírky a srstí a snese do ní kolem šesti vajíček jednou či dvakrát za rok.

 

sýkora parukářka (Parus cristatus)sýkora parukářka (Parus cristatus)Autor: Shutterstock.com / Piotr Krzeslak

Sýkora uhelníček (Parus ater)

Čiperná a upovídaná sýkorka patří mezi obyvatele jehličnatých a smíšených lesů i zahrad se vzrostlými stromy. Svému domovu je věrná – v zimě se v hejnkách potuluje jen pár kilometrů kolem. Poznáme ji podle bílých tváří, skvrnky na týle a křídlech.

Potrava: Drobné bezobratlé a jejich vajíčka obírá i z konců tenkých větví, které lehkou sýkorku vážící do 10g udrží. Zobe i semínka šišek, ráda navštěvuje krmítka.

Hnízdění: Stromových dutin je v jehličnatých lesích nedostatek. Uhelníčci však dovedou hnízdit i v pařezu, v puklině skály a dokonce i pod zemí, v noře po hlodavcích. Hnízdní budky jim však poskytnou větší bezpečí. Uhelníčci na oplátku pomohou lesu, protože zvláště v době hnízdění účinně likvidují přemnožený hmyz. Samička klade kolem 9 vajíček jednou či dvakrát za sezónu.

 

sýkora uhelníček (Parus ater)sýkora uhelníček (Parus ater)Autor: Shutterstock.com / Em-Jott

Sýkora lužní (Parus montanus)

Na pohled je dvojnicí sýkorky babky. Na rozdíl od ní má matnější černou čepičku na robustněji vyhlížející hlavě a světlejší vnější lemy letek. Odlišíme ji však spíše podle zpěvu, například nosově znějícího, monotónního varování „dé dé dé“.  Žije ve smíšených a jehličnatých horských lesích, méně často ve vlhkých listnatých lesích a příbřežních křovinách. Párek spolu tráví i zimu a od domova se příliš nevzdaluje.

Potrava: Hledá hmyz, semena dřevin i lesních bylin. Může se objevit i na krmítku.  

Hnízdění: Hnízdní dutinu si párek dovede v dostatečně ztrouchnivělém dřevě i sám vysekat. Je to však těžká a zdlouhavá práce, budky proto rád osídlí. Samička kotlinku vystele mechem a plstí a snese kolem osmi vajíček, obvykle jen jednou do roka.

 

sýkora lužní (Parus montanus)sýkora lužní (Parus montanus)Autor: Shutterstock.com / Erik Mandre

Sýkora babka (Parus palustris)

Sýkorka s lesklou černou čepičkou na hlavě, s trochu menší černou bradou a štíhlejším krkem, nežli má sýkora lužní (což je však patrné jen v některých pozicích). Má ráda vlhčí listnaté lesy, sady, parky a zahrady s listnatými stromy. Po celý rok žije v párech, které se v zimě někdy sdružují do menších zimních hejn a potulují se po kraji. Často přiletí i babky z východu a severu Evropy.

Potrava: Sbírá hmyz a jeho vajíčka, pavouky i semena dřevin, na zemi pak semena lopuchů, bodláků a dalších bylin. Na krmítku si dovede nabrat i dvě semínka do jednoho malého zobáčku.

Hnízdění: Nejraději hnízdí v užších dutinách silnějších větví, hnízdní budky ji lákají méně, než ostatní sýkorky. Samička dutinu vystýlá lišejníky a srstí, snese jednou či dvakrát kolem osmi vajíček.

sýkora babka (Palus palustris)sýkora babka (Palus palustris)Autor: Shutterstock.com / Erik Mandre