Kompost je výborným zdrojem živin pro vaši zahradu. V dnešní době jsou k dostání plastové kompostéry s větratelnými stěnami a ochranným víkem. Pokud za ně ovšem nechcete utrácet, můžete si ze starých prken sestavit ohrádku, do které budete hromadit organický odpad. Podle odborníků by základem takového kompostu měla být 25centimetrová vrstva zahradního odpadu se slabou vrstvou zeminy. Ideální je tuhle vrstvu pokropit vodou, která podpoří rychlejší rozkládání.
Na videu zjistíte, jak správně zakládat kompost:
Bude fungovat, nebo ne?
Mnoho zahradníků tvrdí, že založit kompost není taková legrace. Jde o to, aby jeho obsah začal co nejrychleji pracovat. To mimochodem poznáte už po dvou dnech. U funkčního zdroje výživy se objeví vyšší teplota (až 50 °C.), kterou způsobují množící se mikroorganismy. Takhle nastartovaný kompost už stačí jen udržovat a přikládat mu nové a nové zdroje výživy. Pokud máte strach, že se vám dílo nepovede, přihoďte do spodní vrstvy i trochu chlévského hnoje, který proces urychlí.
Na videu se můžete inspirovat tipy, jak nastartovat tlení kompostu:
Vrstvení je alchymie
Kompost není popelnice, takže do něj nemůžete házet všechno, co vám přijde do ruky. Navíc - i samotné vrstvení odpadu má svá pravidla.
Vespod kompostu by měl být hrubší materiál, který se rozkládá trochu déle. Jde například o klasický zahradní odpad – nasekané větve, stonky rostlin. Tenhle základ mimo jiné pomáhá s provzdušněním kompostu a odtoku přebytečné vody. Další vrstvy, které přihazujete do kompostu, byste měli střídat (například vlhké listy se suchou trávou). Dobrou volbou bude i hnědá hmota – dřevěná štěpka se zelenou hmotou, jakými jsou třeba posekaná tráva nebo zbytky plevele.
Co můžete a co je pro kompost tabu
Kompost je založený na organickém odpadu. Proto do něj můžete „utopit“ různé odřezky, slupky, zbytky zeleniny, vylouhovaný čaj, vaječné či ořechové skořápky, piliny, větvičky, nadrcenou kůru ze stromů, zbytky pečiva, ale i zvířecí chlupy! Do kompostu ovšem určitě nepatří kosti, nemocné rostliny, chemicky ošetřené ovoce, exkrementy od masožravých zvířat, tuky nebo vykvetlý plevel.
Ruce, kompostovatelný odpad
Aby šlo všechno jako po másle
Každý kompost potřebuje svůj čas. Pokud ale chcete, aby ten váš fungoval rychleji, nalákejte do něj žížaly! Tito kroužkovci kompost hezky prokypří a urychlí jeho práci. Jak tedy získat „žížalového spojence“? Jednoduše přes jídlo. Žížalám chutná kávový lógr, ale i zbytky ovoce a zeleniny. Když není zbytí, vezmou zavděk i posekanou trávou nebo spadaným listím.
Na chyby upozorní zápach
Může se stát, že jste všechno udělali podle návodu, ale váš kompost prostě „stávkuje“. Jeho nefunkčnost poznáte poměrně snadno podle zápachu. Podstatou dobrého kompostu je tlení, během kterého se uvolňuje oxid uhličitý. To ale neplatí v případě hniloby! Takový kompost má většinou charakter bláta a nepříjemně zapáchá. Co můžete dělat?
Půda, žížaly
Vyrovnejte poměr uhlíku a dusíku
Hniloba vzniká nadměrným obsahem dusíku. Proto je potřeba, abyste kompost pořádně proházeli a dodali mu „hnědý materiál“. Ten vyrovná zoufalý nedostatek uhlíku. Jde zejména o větve, listy nebo piliny. Nezapomeňte kompost průběžně provzdušňovat a jednou za čtyři měsíce ho proházejte vidlemi.
Sledujte nás v Google Zprávách