Doba přeměny materiálu se oproti otevřenému kompostu zkrátí o polovinu, první substrát můžeme odebírat během 2 až 3 měsíců, záleží na materiálu a teplotě prostředí. Významná je úspora místa, protože kompostér nahradí rozlehlou hromadu, nezapáchá a nevábí hmyz ani drobná zvířata. Ušetříme i za likvidaci domovního odpadu, protože do kompostéru je možné přidávat až 30 % domácích zbytků.
Kompostér musí být opatřen větracími otvory
Jaký kompostér vybrat?
Dobrý kompostér nemá dno, aby se do kompostované hmoty mohli dostat mikroorganismy, červi a žížaly. Komfortním řešením je mřížka, která zabraňuje v přístupu drobným hlodavcům.
- Důležité jsou i otvory v plášti, jimiž se dovnitř dostává vzduch. Hmota v kompostéru musí tlít, nikoliv hnít.
- V horní části jsou plnicí dvířka s dostatečnou světlostí, abychom jimi mohli vysypávat i trávu z koše sekačky, boční dvířka u dna slouží k odebírání již hotového kompostu.
- Praktické je i odnímatelné čelo, máme tak možnost kontrolovat vrstvy a stupně rozkladu.
Kompostér postavíme do polostínu na rovnou plochu tak, aby nebyl nápadný, ale abychom k němu měli snadný přístup.
Co vše kompostovat?
Veškerý organický odpad ze zahrady a kuchyně. Materiál pro kompostování musí obsahovat organické látky pro výživu mikroorganismů, bakterií, hub, červů a žížal. Na kompost nepatří kosti, odřezky masa, tuky, chemicky ošetřené materiály, slupky z tropického ovoce, popel z uhlí a cigaret, cigaretové špačky, časopisy, oddenkatý plevel a plevel obsahující klíčící semena, plasty, kov, sklo.
Kompostér postavíme do polostínu
Drcení materiálu kompostování urychlí a usnadní
Materiál určený pro kompostování by měl být co nejvíce rozdrcený. K tomu účelu se vyplatí pořídit si zahradní drtič a větší části větví a stonků před vložením do kompostéru rozdrtit. Jednotlivé materiály je dobré pravidelně promíchávat. Každou vrstvu kompostu důkladně prolijeme vodou, ale dáváme pozor na přemokření. Optimální vlhkost kompostu se označuje jako „dobře vyždímaný ručník・. Pro urychlení procesu kompostování můžeme přidat malé množství zahradní zeminy nebo uzrálého kompostu. Ideální jsou biologické urychlovače - aktivátory, které rozpustíme ve vodě a roztokem zalijeme jednotlivé vrstvy. Aktivátory působí jako startér procesu tlení, který tímto zásahem urychlíme a zkvalitníme tak konečný produkt.
Správný kompost nezapáchá
Kvalitní kompost je jemný, kyprý a má lesní vůni
Pokud kompost zapáchá po zkažených vejcích, znamená to, že v něm převládá materiál s nadměrným obsahem uhlíku. V takovém případě přidáme posekanou trávu nebo listí. Zápach čpavku zase signalizuje nadměrný obsah dusíku, do kompostu tedy přimícháme třísky, kůru nebo piliny. Proces rozkladu lze rozdělit do tří základních fází: v první se kompost zahřívá až na 65 °C, ve druhé začne teplota klesat, kompost dostává hnědou barvu a zemitou vůni, a ve třetí má homogenní strukturu a voní po lesní zemi.
