Zeteplené kompostéry

Efektivní rozklad odpadu ze zahrady a kuchyně i v průběhu zimy umožňují zateplené kompostéry. Pokud jsou vskutku určeny k celoročnímu kompostování, měly by teplo vznikající z rozkladu udržet i v průběhu běžných mrazů. Materiál je do nich třeba přidávat a bakterie tak krmit alespoň jednou týdně. Pokud za déletrvajících silných mrazů nebo při nedostatku odpadu zima zvítězí a obsah promrzne, nic se neděje. Proces rozkladu se však pozdrží, stejně jako u běžných kompostérů. Součástí luxusních zateplených kompostérů může být i zabudovaný teploměr, kterým lze teplotu uvnitř snadno kontrolovat.

Zdroj: Youtube

Méně nákladnou obdobu si můžete i sami vyrobit, když zateplíte běžný nebo domácí kompostér – i v něm je možné teplotu zkontrolovat běžným půdním teploměrem. Mnohdy však stačí letmý pohled – pokud za chladného počasí z kompostéru po otevření stoupá pára, pracuje pilně. Důkladněji je třeba obložit kompostéry z tenkého plastu. Pokud máte kompostér ze silnějších prken, dřevo samo o sobě poskytuje jistou míru izolace.

Kompost pod zemí

Pokud půda nezamrzne a nepokryje ji vrstva sněhu, můžete i v zimě s úspěchem využívat i malé podzemní kompostéry, které se zapouštějí přímo do záhonu. Okolní půda poskytuje tu nejlepší izolaci.

Otočné kompostéry

V průběhu zimy také velmi dobře fungují otočné kompostéry. Místo přehazování materiál jednoduše promísíte a provzdušníte otáčením, při kterém neuniká teplo. A právě častým promísením rozklad podpoříte. Pokud je kompostér zároveň izolovaný, rozklad v něm může utěšeně probíhat, i když lehce mrzne. Obsah otočného kompostéru umístěného na vyšší konstrukci zjara snadno vysypete do kolečka a šup s ním na záhon. Jednoduššími typy se otáčí prostým kutálením po zahradě.

Správné krmení

Pokud má rozklad probíhat správně a rychle, je důležité kompostéry krmit vyváženě. Osvědčené pravidlo zní, že ze tří čtvrtin by měly převládat materiály bohaté na uhlík (listí, sláma, štěpka) nad materiály bohatými na dusík (zelená tráva, plevel zvířecí trus). A jak je na tom bioodpad z kuchyně? Záleží na jeho složení, obvykle obsahuje více dusíku, ale může být i celkem vyvážený. Mezi vylehčující přísady v něm patří lógr, čajové lístky, slupky cibule, česneku a podobně. Neuškodí však, když budete mít vedle kompostéru připravenou kupku listí a kuchyňské zbytky s ním promísíte.

Pokud se v kuchyňském odpadu nachází silné košťály a další objemné zbytky zeleniny, může se vyplatit je nasekat na menší kousky. Když je necháte v celku, budou pro mikroorganismy, které zázračnou přeměnu provádějí, příliš velkým soustem a může trvat déle, než je zpracují. Tím se proces zpomaluje, což zvláště v zimě není žádoucí. Menší kousky různých materiálů navíc snáze promícháte, což rychlému rozkladu rovněž přispěje. A lehké promísení uvnitř kompostéru je v zimě výhodnější než přehazování z jednoho do druhého. Nedojde ke zbytečným ztrátám tepla.

Oddělené kompostéry

Kompostéry, které jsou zcela oddělené od okolí – nestojí na volné půdě a nejsou přístupné ani ze stran – mají své výhody i nevýhody. Výhodou je, že v nich můžete kompostovat i zbytky živočišného původu, aniž by přilákaly potkany nebo znamenaly nebezpečí pro psy a kočky. Protože však kompostovaný materiál nemá kontakt s půdou, je dobré do něj přimísit lopatu surového, ještě ne zcela rozloženého kompostu, který je bohatý na užitečné bakterie. Využít můžete rovněž dnes již běžně prodávaný startér, urychlovač kompostu, nebo využít rostlinný zákvas.

Extra tip:

Zimní období se hodí i k přípravě ohrádek a kompostérů pro běžné kompostování. Na jaře, jakmile začne tráva růst a plevel bujet, budete mít pro ně připravené místo. Smísit je můžete se suchými částmi trvalek a trav, které je právě zjara dobré uklidit, či se zbytky listí.

Související články

Zdroj: časopis Receptář