Zdroje: www.zahradkari.cz, www.receptyprimanapadu.cz
Motýlí keř čili komule Davidova
Komule nepatří ke keřům, o kterých byste si mohli přečíst často, rozhodně to ale není nějaká zapomenutá chudinka, které se opět dostalo pozornosti. I když je to rostlina původní v tropech a subtropech i u nás se jí daří velmi dobře. Komule zaujmou výraznými homolemi květů, které lákají motýly a hmyz z celého širého okolí. Květenství se však mohou druh od druhu mírně lišit. K mání je okolo stovky různých druhů a obrovské množství kultivarů.
Nenáročný a krásný keř
Díky tomu, že keř je na půdu nenáročný a dobře zvládá i vyšší polohy, je jeho pěstování poměrně jednoduché. Ani komule však nepohrdne na živiny bohatou půdou a chráněným stanovištěm. V našich podmínkách v zimě často promrzne, ale na jaře opět obráží a vyhání nové výhony. Je to prostě takový nezmar, který v letní zahradě zdobí a láká hmyz, a když ho v zimně ožehne mráz, nic si z toho nedělá. Dokladem této skutečnosti je také fakt, že komule Davidova se v Německu a Rakousku občasně šíří i do volné přírody.
Sazenice, řízky a množení komule
Pokud po komuli toužíte, pak můžete zamířit do zahradnictví, kde si budete moci vybrat mezi několika odrůdami. Běžné jsou komule Davidovy, které se mohou pyšnit množstvím zajímavých kultivarů, napříkla „Purple Prince“, „Papillon Bleu“, „Royal Red“ nebo temně modro fialovou odrůdou „Black Knight“.
Pokud však chcete rozmnožit tu, kterou už máte na zahradě vy nebo soused, či můžete mít řízek odjinud, pak vězte, že z mladých nedřevnatých konců větévek lze množit komuli poměrně jednoduše od března do srpna, mnozí zahrádkáři však doporučují odběr vyzrálejších řízků z keře až na podzim, konktrétně během září a října.
Podzimní množení komule
Na podzim lze odebrat z komule dřevité řízky, ale v případě právě této okrasné dřeviny se už nedoporučuje odběr během zimy, právě kvůli silnému promrzání keře.
Z rostliny můžete odebrat celý výhon, který rozdělíte na několik řízků. Obvykle se delší výhon rozdělí na řízky po třech až čtyřech pupenech. Olistění nechejte jen na konci řízku. Pro podporu zakořenění použijte na řez práškový nebo tekutý stimulátor. Takto odebrané a ošetřené řízky zapíchněte samostatně nebo ve svazku do vlhké rašeliny, a to až do dvou třetin jejich délky. Ideálním místem k uchování řízků je sklep, chodba či jiné místo v domě či na zahradě, kde se pohybují teploty mezi 6 až 8 °C.
Na jaře budou řízky připravené k zasazení na přechodné či konečné stanoviště. Z počátku je třeba zajistit vysazeným řízkům dostatek vzdušné vlhkosti, proto je můžete zasadit pod folii.